V posledních letech stále častěji sledujeme trend, kdy některé z nejzajímavějších technologických firem zůstávají mimo burzu. Zatímco dříve se očekávalo, že úspěšný startup přirozeně dospěje k vstupu na burzu, dnes už to dávno není pravidlem. Firmy jako SpaceX, OpenAI, Stripe nebo Databricks ukazují, že díky silné podpoře ze strany venture kapitálu je možné růst a fungovat v soukromém režimu déle a často i efektivněji. Tato strategie firmám umožňuje vyhýbat se tlaku kvartálních výsledků a udržet větší kontrolu nad řízením.
Například OpenAI, která stojí za jazykovým modelem ChatGPT, je aktuálně oceňována na přibližně 300 miliard dolarů. Podle dostupných informací dosahuje ročního tempa tržeb (tzv. run-rate) okolo 10 miliard dolarů, čímž se řadí mezi nejrychleji rostoucí soukromé firmy světa. Ještě před pár lety by taková čísla vedla téměř automaticky k burzovnímu debutu, dnes to ale není nutnost.
Podobně ambiciózní z hlediska technologie je i Anthropic, který se profiluje jako konkurent OpenAI s vlastním jazykovým modelem Claude. Ve svém posledním investičním kole Series E získala firma 3,5 miliardy dolarů a její celková valuace se vyšplhala na více než 61 miliard dolarů. Akcie firmy se už obchodují na sekundárních trzích s mírnou prémií, což ukazuje, že zájem investorů přesahuje tradiční VC scénu.
Také SpaceX dnes představuje podobně výjimečný případ. Podle nejnovější interní nabídky zaměstnancům dosahuje její valuace přibližně 350 miliard dolarů. Firma Elona Muska se tak svou hodnotou přibližuje největším veřejně obchodovaným společnostem světa, a to navzdory tomu, že zůstává v soukromých rukou.
Analytici z ARK Invest navíc předpovídají, že do roku 2030 by se mohla přiblížit až k 2,5 bilionu dolarů, a to díky kombinaci raketové přepravy, satelitního internetu Starlink a potenciálních vládních defense kontraktů. Tato čísla jasně ukazují, že to nejzajímavější v technologickém světě se dnes odehrává i mimo burzu. Zatímco valuace těchto firem rostou do astronomických výšin, běžní investoři k nim mají přístup jen velmi omezený. Technicky vzato se k podílu dostat lze, ale cesta je komplikovaná a zdaleka ne pro každého. Nejčastější cesta vede přes tzv. sekundární trhy, kde zaměstnanci nebo ranní investoři nabízejí své podíly k prodeji ještě předtím, než firma vstoupí na burzu. Platformy jako Forge Global nebo EquityZen v USA, případně Moonfare v Evropě, umožňují určitým investorům takové obchody realizovat. Tyto transakce však nejsou otevřené veřejnosti a vyžadují různé „doplňky“ jako např. status kvalifikovaného investora či minimální investici ve výši desítek až stovek tisíc dolarů a nabízejí zpravidla velmi omezenou likviditu.
Další možností jsou specializované fondy, které se zaměřují na pre-IPO investice, tedy investice do firem těsně před vstupem na burzu. I zde se ale bavíme o nástrojích dostupných především přes private banking, family office nebo fondy fondů. Pro běžného investora zůstává prakticky jedinou reálnou cestou nepřímá expozice, například přes veřejně obchodované firmy, které v těchto startupech drží podíl. Příkladem může být Alphabet, který investoval do několika AI startupů, dále Microsoft se svou více než desetimiliardovou investicí do OpenAI, nebo klasické veřejně obchodované holdingové společnosti jako SoftBank a Prosus, jejichž portfolia zahrnují desítky rychle rostoucích soukromých firem.
Touha mít podíl ve „slavných“ soukromých firmách je velmi pochopitelná, obzvlášť když se objevují titulky o raketově rostoucích valuacích nebo multi-miliardových kolech financování. Ale z investorského hlediska je taková snaha často přeceňovaná. Přístup ke kvalitním informacím je omezený, likvidita téměř nulová a riziko vysoké, a to především proto, že bez IPO nebo velkého odkupu jiným hráčem není snadné z investice vystoupit. Navíc i přes veškerý humbuk kolem těchto jmen zůstává trh plný veřejně obchodovaných firem s vysokým růstovým potenciálem, které jsou transparentní, likvidní a dostupné skrze jakéhokoliv brokera. Ano, k podílu ve firmách jako SpaceX nebo OpenAI se lze technicky dostat, ale cesta je úzká, drahá a z pohledu běžného investora často neefektivní. Mnohem racionálnější strategií zůstává hledání příležitostí tam, kde je přístup férový, informace dostupné a likvidita zachována, tedy na veřejných trzích.