Ženy opět na vrcholu. Letošnímu Art Indexu vládne trio Koťátková–Hulačová–Šedá

Kdo je nejlepším umělcem současnosti? A čí dílo je nejvýhodnější investicí s nejvyšším očekávatelným zhodnocením v dalších dekádách? To jsou odpovědi, které trápí každého sběratele umění. A také to jsou otázky, na něž rozhodně neodpovídá J&T Banka Art Index, který již déle než dekádu společně připravují J&T Banka a specializovaný server Artplus.

Přesto se Art Index stal respektovanou součástí uměleckého provozu, která o umělecké scéně přece jen o něčem vypovídá. Ukazuje, kteří umělci byli v uplynulých deseti letech vidět, o které byl zájem mezi kurátory, návštěvníky a přeneseně i mezi sběrateli. A jako takový je potřeba J&T Banka Art Index číst, shodují se autoři, kteří jej v roce 2014 poprvé sestavovali. Vycházejí přitom z historické analogie, že většina dnes nejvýraznějších představitelů meziválečné avantgardy nebo poválečného umění také byla ve své době vidět. Na domácích výstavách, v zahraničí na kolektivních i sólo expozicích.

„Žebříček dlouhodobě vzniká s cílem mapovat proměny české umělecké scény. Začínající sběratelé i širší veřejnost se tak mohou snadno zorientovat, jakým umělcům v posledních deseti letech věnují domácí i zahraniční instituce největší pozornost,“ říká Štěpánka Veselská z J&T Banky.

Hosnedlová v první desítce. A zdaleka nekončí

A kdo je tedy aktuálně na vrcholu? V posledních letech se na čelních místech ustálila trojice umělkyň Eva Koťátková, Kateřina Šedá a Anna Hulačová. Aktuálně si přitom proti minulému ročníku Šedá a Hulačová prohodily pozice. Eva Koťátková zůstává na čelní příčce od té doby, kdy se Art Index začal věnovat umělcům narozeným po roce 1960 a kdy z něj „vypadli“ zkušenější umělci. Koťátková tehdy vystřídala svého učitele Jiřího Kovandu.

Ačkoli se první desítka zdá v posledních letech mírně statická, přesto tu došlo ke změně. Na desátou příčku postoupila Klára Hosnedlová, jejíž kariéra nabrala v posledních letech raketové tempo. Ještě v roce 2024 se pohybovala na konci první padesátky.

„Její výstava Embrace v předním berlínském výstavním prostoru Hamburger Bahnhof byla asi nejviditelnější institucionální událostí loňského roku spojenou s českým současným uměním. Projekt patřil k největším a produkčně nejnáročnějším instalacím, jakou se české umělkyni v zahraničí podařilo realizovat. Výstava navázala na rychle se rozvíjející mezinárodní kariéru Hosnedlové. Vedle berlínské prezentace se její práce objevily také na skupinové výstavě Soft Robots v kodaňské Copenhagen Contemporary, která byla v programu instituce jedním z klíčových projektů sezony,“ upozorňuje Jan Stuchlík, šéfredaktor Artplus, který data pro žebříček sbírá a vyhodnocuje. Podle Stuchlíka pak je bodový nástup Hosnedlové z posledních let takový, že lze očekávat její další růst v rámci žebříčku.

Připomeňme, že žebříček vychází z plovoucí dekády, každý ročník tedy přidává body za minulý rok a maže body staré jedenáct let. Hosnedlová tak aktuálně kráčí ve šlépějích Anny Hulačové, jejíž nástup žebříček zaznamenal před více než pěti lety a postupně se jí podařilo vyrůst až na druhou pozici.

TOP 10 Art Index 2026

Skokan Jansa

I proto je cenné sledovat „skokany“ roku, kteří mohou v dalších ročnících zaznamenat posun ke špičce. Letošním největším posunem se může pochlubit Jakub Jansa, který se aktuálně dělí o 46. a 47. místo s fotografem Ivanem Pinkavou. Vloni se představil v Kunsthal v Gentu, českému publiku pak spolu s malířkou Pavlou Malinovou na site specific výstavě Gridfall v pražském Leichterově domě v rámci festivalu Prague Art Week.

„Pro příští edici Art Indexu má ale už letos dobře našlápnuto. Na Benátském bienále bude reprezentovat Česko a Slovensko spolu se slovenskou dvojicí Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko s projektem The Silence of the Mole,“ dodává Stuchlík. Jansa je ročník 1989 a právě umělci narození v osmdesátých letech minulého století tvoří téměř polovinu tvůrců v první stovce. Třetinou jsou zastoupeni tvůrci, jejichž datum narození spadá do 70. let.

Z pohledu zpracovávaného média převládají malíři, kterých je v první stovce čtyřicet. Druhou nejpočetnější skupinou jsou umělci pracující se sochou či objektem, kterých je pětina.

Titán Bolf

Ačkoli se do hodnocení umělců pro finální podobu žebříčku nezapočítávají prodeje děl, určitá souvislost mezi umístěním umělců a jejich komerčním úspěchem existuje. Dobrým příkladem může být malíř Josef Bolf. Stejně jako loni obsadil v Art Indexu osmou příčku. Představil se mimo jiné na přelomu loňského a letošního roku na rozsáhlé výstavě Budoucí minulost v Museu Kampa, kde se jeho díla prolínala s tvorbou Josefa Váchala. Za všechny loňské tuzemské výstavy získal suverénně nejvíce bodů ze všech několika set sledovaných umělců.

„Zároveň jde o autora, jehož tvorba sklízí ocenění nejen na primárním, ale také na sekundárním trhu, kde už cenotvorbu mají ve svých rukou pouze nakupující a prodávající. Už v roce 2024 zažil na tuzemských aukcích rekordní sezonu, pokud jde o celkový obrat za prodaná díla. Loni navázal dalšími úspěšnými prodeji. Za devatenáct vydražených obrazů kupci zaplatili dohromady 5,4 milionu korun, přičemž za ten nejdražší, dvoumetrové plátno Pod schody, dal vítěz aukce 1,24 milionu korun,“ uvádí Jan Stuchlík.

Bolf se už vyšvihl i na první místo v obratu za prodaná díla v aukcích za posledních deset let. S částkou 18,9 milionu korun za 96 prodaných děl překonal dosavadní jedničku Krištofa Kinteru. Už šestkrát museli sběratelé za některé z Bolfových děl zaplatit sedmimístnou sumu.

„Obrazy Josefa Bolfa jsou díky jeho unikátnímu rukopisu snadno rozpoznatelné, lidé na první pohled vědí, že ‚to je Bolf‘. Možná i proto si čím dál tím více sběratelů přeje alespoň jeho malý obraz ve sbírce mít,“ dodává Veselská z J&T Banky.

Nejvyšší bodový zisk za domácí výstavy