Začátek invaze na Ukrajinu vyhnal cenu zlata do závratných výšin. A totéž platilo pro cenu stříbra. Zatímco zlato si v posledních dvou letech obhájilo pozici uchovatele hodnoty, u stříbra je situace mnohem složitější. Co má na jeho cenu vliv a co naopak ne? Je v současné situaci vhodným investičním nástrojem? A jak lze do stříbra investovat? Odpovídá senior analytik J&T Banky Pavel Ryska.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu vystřelila cena stříbra. Potvrdilo stříbro očekávání investorů, se kterým ho kupovali?
Po ruské invazi na Ukrajinu cena stříbra kopírovala vývoj zlata a rychle vzrostla. Z pohledu krátkého horizontu stříbro potvrdilo svoji funkci drahého kovu, který funguje jako zajištění proti negativním politickým a ekonomickým událostem. Následný výrazný pokles ceny stříbra, byl opět ruku v ruce se zlatem.
Jaké to mělo důvody?
Hlavní byly dvě příčiny. Za prvé, invaze Ruska na Ukrajinu sice měla velké dopady na evropskou ekonomiku, ale finanční trhy začaly chápat invazi jako lokální konflikt, který má jen malé dopady na největší ekonomiky světa (USA a Čínu), a proto zájem o zlato a stříbro krátkodobě vyprchával. Druhým důvodem bylo zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami, hlavně Fedem a ECB. Vyšší úrokové sazby jsou obvykle negativní pro drahé kovy.
Proč?
Protože zvyšují výnosy dluhopisů, a investor si tak namísto zlata či stříbra může koupit např. vládní dluhopis USA s minimálním rizikem a několikaprocentním výnosem. To je „konkurencí“ pro drahé kovy, které také přinášejí zabezpečení portfolia, ale přirozeně bez úroku. Proto při rostoucích úrokových sazbách klesla atraktivita drahých kovů včetně stříbra. Následný obrat zlata a stříbra k růstu nastal ve chvíli, kdy začali být investoři přesvědčení, že je již na dohled vrchol úrokových sazeb.
Zareagovalo stříbro na aktuální konflikt na Blízkém Východě?
Cena stříbra často nereaguje na negativní geopolitické události tolik jako zlato. A napadení Izraele ze strany Hamásu a následná válka to potvrdily. Zlato zareagovalo výrazným růstem ceny cca o 12 procent, zatímco růst u stříbra byl pouze okolo 7 procent. Důvodem je to, že zlato je investory vnímáno jako vhodnější nástroj na zajištění při takovýchto událostech než stříbro.
Jak se obecně chová stříbro jako investiční nástroj?
Stříbru se někdy přezdívá „poor man’s gold“, tedy jako by mělo obdobné vlastnosti jako zlato, akorát s tím, že je cenově dostupnější. Osobně bych byl ale s touto interpretací opatrnější. U zlata je drtivá většina poptávky investiční nebo klenotnická a pouze minimální podíl (do 10 procent) má poptávka pocházející z průmyslu. Naopak u stříbra jde na průmyslové užití zhruba 50 % vytěženého kovu a zbylých 50 % je pak rozděleno mezi klenotnictví, investice a další účely. To znamená, že cena stříbra má tendenci být více spojena s výkonem průmyslu a s ekonomickým cyklem, zatímco zlato podstatně více funguje jako zajištění rizika, tedy reaguje na znehodnocování měn, měnovou politiku, geopolitická vztahy a další. To vysvětluje, proč při extrémních událostech, jako byla invaze Ruska na Ukrajinu, reaguje stříbro se zlatem, ale jindy může jít jeho cena mnohem více svojí cestou. Změny úrokových sazeb, které ovlivňují cenu peněz a inflaci, také více ovlivňují cenu zlata než stříbra.
Jakou formou lze do stříbra investovat? A které je nejvhodnější?
Základním dělením je fyzická versus nepřímá (či burzovní) forma investice. Volba je věcí preferencí a nelze říci, že by jedna z forem byla objektivně lepší. Fyzická forma je prostřednictvím stříbrných slitků, mincí či medailí, které mají velký počet producentů a jejichž nabídka je v současnosti bohatá nejen na českém trhu. Zde je nutné upozornit, že ryzí investicí do kovu jsou pouze slitky. Mince a medaile v sobě mají navíc uměleckou hodnotu a jejich cena je tak vyšší než samotná hodnota kovu, který je v nich obsažen. V tomto případě jde tedy nejen o investici do kovu, ale i o investici do daného uměleckého zpracování. Čím omezenější je řada či emise dané mince, tím větší by měla být cena. Na trhu se ale prodává i mnoho široce ražených mincí jako stříbrný American Eagle či kanadský Maple Leaf, kde nelze hovořit o omezených emisích ale spíše o tradičním zpracování, které se razí ve vysokých počtech.
A ta investiční forma?
Ta se dá nejsnáze provést prostřednictvím tzv. ETF fondu, což je fond, který investorům vydává akcie a za vybrané prostředky si kupuje expozici na daný kov, např. zlato či stříbro. Tato expozice může být buď fyzická (koupí si fyzický kov držený ve velkých úschovnách) nebo přes deriváty (koupí si futures kontrakty na kov na burze). Obecně doporučujeme ETF fondy s fyzickou expozicí. Jako příklad můžeme uvést iShares Silver Trust (ticker SLV US) nebo Sprott Physical Silver Trust (PSLV US).
Jaké výhody má přímé držení stříbra?
Zřejmou výhodou fyzické držby je naprostá kontrola nad koupeným stříbrem a skutečnost, že investor nemá riziko protistrany na burze – tedy riziko toho, že manažer ETF fondu nedodrží své závazky nebo nebude fond řádně spravovat. Dalším rizikem je funkčnost burz jako takových při případné extrémní události. Toto riziko je malé, ale nelze ho nikdy vyloučit. Naopak výhodou investice přes ETF fond je snadná manipulace, možnost rychlého obchodování a skutečnost, že se investor nemusí sám starat o uskladnění a bezpečnost kovu. Investor do ETF fondu může požívat všech jeho výhod, tedy může obchodovat s kovem tak rychle jako s akciemi a může např. využívat páku (znásobení pohybů ceny) nebo i shortování (spekulace na pokles ceny). Všechny tyto možnosti jsou mimořádně obtížné na replikaci při fyzické držbě. Další výhodou ETF fondu je vysoká dělitelnost investice, tedy možnost nákupu či prodeje po malých částech. Naopak pokud investor při fyzické držbě vlastní slitek větší velikosti, nemůže jej snadno dělit a prodávat po částech. Konečně, výhodou ETF fondu je také možnost měnového zajištění. Pokud si investor koupí ETF fond na stříbro např. v dolarech, může si u banky rovnou sjednat měnové zajištění (hedge), kterým se ochrání před dopadem kurzu na hodnotu investice.
U zlata je možné investovat také do akcií těžařů. Je to u stříbra stejné?
Samozřejmě. Největším těžařem stříbra je v současnosti mexická společnost Fresnillo, s jejímiž akciemi se obchoduje na burze v Londýně. Pohyby cen akcií těžařů jsou obvykle pákou na ceny stříbra, tedy násobí jeho změny. Zde je ale třeba mít na paměti, že akcie těžařů stříbra jsou vystaveny mnohem více faktorům než pouze ceně kovu. Obvykle cenu akcií ovlivňuje postup těžby, dostupnost nových ložisek, náklady, daňové aspekty a mnoho dalších faktorů.
Zhodnocení výhod a nevýhod je na každém investorovi. Pokud se investor neobává extrémní poruchy systému a preferuje pružnost nakládání se svojí investicí, je pro něj vhodnější ETF fond. Naopak pokud má investor dobré možnosti uskladnění a zabezpečení své investice, chce kov držet dlouhodobě a preferuje mít nad ní absolutní kontrolu, může volit fyzickou formu.