J&T Energy míří na krumpáče a lopaty energetické transformace

Zastaralé energetické sítě se stávají noční můrou nejen v Česku, ale i v dalších částech světa. Blackout si zažili nejen obyvatelé velké části našeho území, ale nedávno třeba i Španělé. Podle ekonomických predikcí musí svět opravit nebo vybudovat přibližně 80 milionů kilometrů elektrických rozvodových sítí, což si vyžádá investice až 600 miliard dolarů ročně. Do roku 2050 totiž vzroste globální spotřeba elektřiny o 100 % z důvodu rozvoje datových center, elektrifikace dopravy či průmyslu a vyšších nároků na chlazení budov, takže investice do tohoto sektoru nutně porostou. Již v roce 2024 spotřeba elektřiny výrazně zrychlila své meziroční tempo růstu na 4,2 %, což je téměř dvojnásobek ročního průměru za posledních deset let.

Energetika je dlouhodobě podinvestované odvětví, v Evropě i Americe dlouho spoléháme na energetickou infrastrukturu ze 70. a 80. let 20. století. Od té doby se v těchto regionech postavilo jen málo stabilních zdrojů (jádro, plyn). Navíc průměrné stáří elektrických sítí v Evropě a Spojených státech je 40 let. Absence investic ale nepůjde dohnat za jednu dekádu.

„Proto jsme si řekli, že právě teď nastala ta pravá doba do oblasti energetiky zainvestovat,“ říká portfolio manažer Michal Semotan a dodává, že fond se nebude primárně soustředit na investice do výrobců elektřiny, ale na dodavatele energetických společností, tedy na výrobce zařízení na výrobu, přenos a uchování elektřiny.

„Právě na tyto firmy si chceme posvítit, protože se domníváme, že některé z nich jsou v současnosti analytiky přehlíženy a valuačně podhodnoceny,“ uvádí Michal Semotan. Fond se nezaměřuje jen na „trendové“ obnovitelné zdroje, ale zahrnuje celý mix způsobů výroby elektřiny včetně jádra, fosilních zdrojů i nových technologií.

Regionální zaměření fondu

Regionální expozice fondu bude poměrně tradiční, tedy cca 40 % portfolia bude směřovat do Severní Ameriky, 40 % do rozvinuté Evropy a 20 % na rozvíjející se trhy v podobě například východní a jižní Evropy.

„Protože energetika je hodně spojena s politikou, a tedy i s regulacemi, musíme pečlivě sledovat, co se v těchto oblastech děje. Velmi dobře známe trhy v Německu nebo Velké Británii a jejich směřování je čitelné, a tak považujeme právě tyto země za perspektivní. Z dalších trhů zatím můžeme zmínit kromě České republiky i Řecko a Chorvatsko,“ konstatuje Martin Seyček, druhý z portfolio manažerů, a dodává, že prostředí v Asii či Latinské Americe je pro investice příliš neprůhledné a regulatorně nejisté.

Rozdělení třídy aktiv

Fond bude nakupovat minimálně z 90 % veřejně obchodované akcie, podle zákona může zbývajících 10 % portfolia investovat do jiných fondů, například do private equity.

„Krumpáče a lopaty“ i elektrické utility

Portfolio manažeři při sestavování portfolia, které bude tvořit 20–30 titulů, chtějí minimalizovat expozici na ceny komodit. Větší příležitost vidí v dodavatelích energetických firem. „Minimálně 50 % titulů budou tvořit firmy, kterým jsme dali pracovní název ‚krumpáče a lopaty‘ energetické transformace, tedy výrobci zařízení na výrobu, uchování a přenos elektřiny,“ popisuje Martin Seyček. Konkrétně se jedná o výrobce různých druhů turbín, solárních panelů, elektrických kabelů, transformátorů a dalších zařízení, jež jsou součástí energetické infrastruktury.

Tyto firmy nyní zažívají doslova žně, protože poptávka po jejich produktech se s rostoucí spotřebou elektřiny razantně navýšila. Zakázkové knihy mají plné i na pět let dopředu, často jsou v oligopolním postavení, mohou zvyšovat ceny, a tedy i marže.

Další část portfolia (cca 25 %) zaujmou výrobci elektřiny z fosilních i obnovitelných zdrojů a majitelé distribučních a přenosových elektrických soustav. Těžaři energetických komodit a firmy poskytující jim služby budou tvořit přibližně 15 % portfolia a přibližně 10 % portfolia je vyhrazeno pro společnosti, které pro energetické firmy staví a servisují energetickou infrastrukturu. Zbývajících 5–10 % portfolia je vyhrazeno pro nové technologie, jež mohou mít podobu malých modulárních reaktorů, geotermální energie nebo zařízení na obohacování uranu.

„Pokud bychom fond stavěli před dvěma třemi roky, asi bychom se mnohem více zaměřili na obnovitelné zdroje. Po válce na Ukrajině a s nástupem nových politických elit v USA i v Evropě však došlo ke změně myšlení a navrácení se k silným a stabilním zdrojům energie, tedy k jádru či plynu. Do této infrastruktury včetně bateriových uložišť se v posledních letech tolik neinvestovalo, a proto budou v nejbližší době větší investice pro její stabilitu nezbytné,“ popisuje Michal Semotan a dodává, že konkurenční fondy primárně zaměřené právě jen na obnovitelné zdroje již zaznamenaly výrazný pokles.

Fond J&T Energy tedy nahlíží na energetický mix velmi pragmaticky pohledem čísel, bez použití ESG kritérií. Zelenou energii nepreferuje, ale ani ji nezatracuje, považuje ji stejně jako uhlí, plyn či jádro za jednu ze složek mixu.