Je to třináct let, co J&T Banka upsala první emisi dluhopisů JTFG v hodnotě tří miliard. Od té doby J&T připravila na 180 emisí představující více než deset miliard euro umístěného kapitálu. Český dluhopisový trh se tak za posledních patnáct let skutečně rozjel a umí realizovat i velmi zajímavé emise v hodnotě mnoha miliard. V pořadu J&T BANKA Talks se na tom shodli Iva Horčicová, Head of Capital Markets v Allwyn/KKCG, a Martin Kopecký, který se přímo účastní největších dluhopisových emisí za J&T Banku.
Poklidné vody tuzemského dluhopisového trhu letos značně rozčeřila dvojice emisí skupiny KKCG, o něž byl takový zájem, že se vyprodaly téměř okamžitě.
„Opět se potvrdilo, že český dluhopisový trh je srovnatelný s tím celoevropským,“ uvedl v pořadu J&T BANKA Talks Martin Kopecký, který se podílí na největších dluhopisových emisích v Česku za J&T Banku. „Za posledních patnáct let se de facto vytvořil plnohodnotný český dluhopisový ekosystém, kde jsou solidní emitenti, banky, které dluhopisy upisují, a také investoři, ať už institucionální, nebo retailoví, kteří mají dostatek prostředků zafinancovat i opravdu velké emise. Navíc je tu funkční burza, kde si investoři zvykli část své expozice prodat,“ připomněl Kopecký.
Zároveň se podle něj značně rozšířila nabídka produktů, která začínala standardními dluhopisy s fixním úrokem, v současnosti přitom lze investovat mimo jiné do variabilních dluhopisů, do konvertibilních dluhopisů (po splnění určitých podmínek je lze proměnit za akcie emitenta – pozn. redakce) nebo do perpetuitních dluhopisů, které nemají stanovené datum splatnosti.
Česká specifika
Za skupinu Allwyn/KKCG se na úspěšné emisi dluhopisů podílela Iva Horčicová, která ve skupině působí jako Head of Capital Markets. Většinu zkušeností s kapitálovými trhy má zejména z Velké Británie, proto ji při české emisi zaujalo několik tuzemských specifik proti západoevropským standardům.
„První je vlastně samotné nacenění dluhopisů. V Česku se výše kuponu stanoví ještě před veřejnou nabídkou, a to tak, že jde o srovnání představ emitenta a bank, které dluhopisy prodávají. Na evropském trhu se stanovuje až v průběhu nabídky na základě zpětné vazby investorů. Druhý rozdíl je v ratingu, kdy emitent nepotřebuje externí rating, zatímco v Evropě ano, což celý proces mírně prodlužuje. Třetí velký rozdíl je v práci s takzvanými covenanty, což jsou vlastně podmínky vždy daného konkrétního dluhopisu. V Česku se stále hodně používají takzvané maintenance covenanty, takže emitent musí pravidelně reportovat nejrůznější údaje. To už v Evropě standardem není, reportuje se jen například při akvizicích nebo navyšování dluhu,“ připomněla Horčicová.
Martin Kopecký z J&T Banky pak připomněl ještě jedno specifikum, kterým je rozložení mezi institucionální a retailové investory, což má pak velký vliv na fungování a standardy celého trhu.
„V Česku hrají klíčovou roli právě retailoví investoři, kteří většinou pokryjí kolem 80 procent emisí, na institucionální hráče připadá kolem pětiny emise. V západním světě ten poměr bývá více ve prospěch právě institucionálních hráčů,“ dodává Kopecký.
Jak složitý proces je vydat dluhopisovou emisi v hodnotě stovek miliard eur? Jak dlouho to trvá a kterým tuzemským firmám se je daří vyprodat doslova v řádu dnů? I o tom hovořili Iva Horčicová ze skupiny KKCG a Martin Kopecký z J&T Banky v další epizodě J&T BANKA Talks, kterou najdete na svých oblíbených podcastových platformách.