Pavel Hlaváček: Investoři se dostali k dříve nedostupným příležitostem

V posledních letech stoupá zájem o fondy typu J&T ARCH INVESTMENTS, v němž se fondoví investoři podílejí na stejných nebo podobných aktivech jako zakladatel. Čím si tuto popularitu vysvětlujete?

Podle mě stojí zájem na tom, že se přirozeně vyrovnávají zájmy zakladatele a investorů. Pokud správce nebo zakladatel fondu investuje do stejných aktiv jako klienti a vloží do fondu vlastní kapitál, vysílá tím silný signál. Ukazuje, že v investiční strategii opravdu věří.

Zároveň se díky takovému modelu investoři dostávají k příležitostem, které by pro ně byly individuálně nedostupné, například k podílům v privátních firmách nebo infrastrukturních projektech. Zkušenost fondu J&T ARCH ukázala, že po tomto typu struktury skutečně existuje silná poptávka.

S jakou myšlenou jste fond stavěli? Šlo primárně o ochranu investic přes stabilní aktiva, nebo jste cílili na růst překonávající trh?

Nešlo o to vybrat si mezi ochranou kapitálu a růstem. Naším východiskem byla důvěra. V lidi, projekty a vztahy, které jsme v J&T budovali více než 25 let. Fond jsme koncipovali jako platformu, která umožní investorům spoluvlastnit to, co bychom si sami nechali v privátních strukturách.

My investujeme primárně skrze „platformy“, tedy přes partnery, kteří mají know-how, výsledky a v projektech jsou sami finančně angažováni. Většina těchto investic směřuje do soukromých aktiv, která jsou pro běžné investory jinak nedostupná.

Ještě nedávno však investoři místo aktivního investování peníze spíš vkládali do globálního nebo amerického indexu… Kdy se to zlomilo?

Dlouhé období levného kapitálu a nízkých úrokových sazeb skutečně vytvořilo iluzi, že pasivní investování do globálních indexů je sázkou na jistotu. Jenže jakmile se na scéně znovu objevila volatilita, inflace a geopolitické napětí, začali investoři více přemýšlet nad tím, co skutečně vlastní a kdo jejich peníze spravuje.

Fondy kvalifikovaných investorů se zaměřením na investice do privátních společností začaly přitahovat pozornost, protože nabídly něco, co veřejné trhy v danou chvíli ztrácely. Konkrétní podkladová aktiva, dlouhodobý horizont a často také přímou účast správce či zakladatele na riziku. V době nejistoty je totiž osobní angažovanost správce někdy přesvědčivější než minulá výkonnost.

Navíc pokud se bavíme konkrétně o private equity fondech, tak ty mají nižší volatilitu než veřejně obchodované akcie, což je způsobeno jejich formou. Nejsou oceňovány denně na burze, nepodléhají panice algoritmů ani titulkům v médiích. Jejich hodnota se odvíjí od reálného vývoje firem, ne od momentálního sentimentu. A díky tomu, že mají dlouhodobý horizont a omezenou likviditu, chrání investora i před ním samotným, tedy před jeho impulzivními rozhodnutími.

Vy jste nakonec s fondem na burzu vstoupili. Proč jste tento krok učinili?

Naší hlavní motivací bylo řešení likvidity. Portfolio J&T ARCH je přibližně z 85 procent tvořeno investicemi do privátních firem a projektů, tedy do aktiv, která nejsou běžně obchodovatelná a jejichž prodej zabere čas. Většina fondů, které se zaměřují na podobný typ aktiv, má uzavřenou strukturu a jasně definovaný investiční horizont.

K likviditě se tak nabízí dvě cesty: první je držet určitou část likvidních aktiv a omezit rychlost, s jakou mohou investoři požadovat zpětný odkup. To ale vede buď k příliš opatrné alokaci, nebo k nekomfortní cestě zpět k hotovosti. Druhou cestou je vytvořit sekundární trh. Tedy otevřít fond na burze a umožnit investorům obchodovat mezi sebou, což jsme udělali.

Jak přistupujete k diverzifikaci portfolia?

Dominantní postavení v portfoliu zaujímá energetika, což je dáno především nepřímým podílem ve skupině Energetický a průmyslový holding, tedy EPH Daniela Křetínského. Tato investice byla historicky nejvýznamnější a zároveň nejhodnotnější investicí akcionářů J&T, a její váha se tak přirozeně promítla i do struktury J&T ARCH.

Je ale důležité zdůraznit, že samotné EPH je velmi diverzifikovaná platforma. Jde o vertikálně integrovanou skupinu, která pokrývá celý energetický řetězec od těžby a výroby přes přenos a distribuci až po obchodování s energií. Skupina působí ve více než deseti evropských zemích, čímž rozkládá geografická i regulatorní rizika. Navíc je diverzifikovaná i technologicky, kombinuje tradiční zdroje, jako je uhlí, plyn a jádro, s kogenerací a obnovitelnými zdroji energie.

Z našeho pohledu ale není diverzifikace jen otázkou sektorového rozložení. Základním principem je důvěra v lidi, kteří za jednotlivými projekty stojí.

Relativně velké jsou i podíly v bankovnictví. Je to dáno principem, že fond investuje tam, kam skupina?

Není pravidlem, že investuje výhradně tam, kam skupina. Nicméně potvrzujeme náš původní investiční záměr soustředit se na projekty, které jsou s J&T historicky provázány nebo jsou jejími dlouhodobými partnery. Právě tam totiž máme silný vztah, detailní vhled a často i přímý vliv.

Co se týče bankovnictví, náš podíl je koncentrován především do více než 10procentní účasti ve společnosti MONETA Money Bank. Nejde tedy o plošnou sázku na celý sektor. V červnu 2022 jsme měli možnost získat větší balík akcií Monety najednou a tehdejší tržní valuaci jsme vyhodnotili jako atraktivní. Dnes jsme druhým největším akcionářem banky. Naše pozice nám navíc otevírá poměrně široké možnosti dalšího postupu, který se bude odvíjet také od kroků ostatních velkých akcionářů.

Moneta je navíc velmi dobře řízená banka, která dlouhodobě vyplácí vysokou část zisku formou dividend. V roce 2024 se její akcie zhodnotily o 32 procent, a k tomu vyplatila jak řádnou, tak mimořádnou dividendu v celkové výši 12 Kč na akcii.

Očekáváte zvýšený zájem o fondy kvalifikovaných investorů i v budoucnu?

J&T ARCH za dobu své existence získal důvěru více než devíti tisíc investorů a jen za loňský rok překročily čisté prodeje všech tříd na pražské burze hranici 21 miliard korun. Zájem nevnímáme jen jako módní vlnu, ale spíš jako přirozený vývoj trhu. Dlouho byl totiž přístup k atraktivním privátním investicím vyhrazený pouze úzkému okruhu partnerů a investorů. Tyto fondy jej částečně otevírají. Dávají příležitost dostat se blíže k reálným projektům a konkrétním firmám, nikoli jen k indexovým instrumentům.

Nejsou však náhradou akciových nebo dluhopisových fondů, a už vůbec ne konkurencí tradičních investičních nástrojů. Jsou doplňkem, pro některé investory, kteří hledají přístup, důvěru a dlouhodobý kapitálový příběh, ale mohou být klidně i základem portfolia.

Dnes už víte, že fond J&T ARCH slaví úspěch. Pamatujete si ještě, co bylo při jeho přípravě nejobtížnější?

Fond jsme připravovali zhruba tři roky. Obtížné bylo, že jsme se nemohli inspirovat žádným zavedeným modelem, protože v českém ani slovenském prostředí do té doby žádný podobný fond neexistoval. Tedy takový, který by investoval na bázi private equity, ale přitom byl otevřený a bez omezené životnosti.

Nejnáročnější částí však nakonec nebyla technická struktura, nýbrž tvorba samotného statutu. Věděli jsme, že jakékoli pozdější změny statutu budou složité, a proto jsme mu věnovali maximální pozornost.