Skupina Czechoslovak Group (CSG) vstoupila 23. ledna na amsterodamskou burzu a zájem o její akcie byl mezi investory obrovský. Prodej akcií vynesl miliardy eur a upevnil pozici holdingu jako nejrychleji rostoucího zbrojařského hráče v Evropě. Jak toto IPO hodnotí senior analytik J&T Banky Pavel Ryska?
Michal Strnad získal na burze 3,8 miliardy eur. Jak na toto nové IPO nahlížíte?
V první řadě bych řekl, že to je obrovský úspěch pro Czechoslovak Group, pro jejího majoritního akcionáře a obecně i pro český byznys. A z mého pohledu se tím dotváří další článek ve velké expanzi českého kapitálu ven z České republiky a v úspěchu českých podnikatelů na zahraničních trzích, při zahraničních akvizicích a nyní i na zahraničních burzách.
Primární úpis akcií CSG je největším IPO vůbec ve zbrojařině, které se kdy provedlo, a je to samozřejmě pro český byznys úplně ojedinělá záležitost. Navíc z pohledu Evropy je to největší IPO za několik let.
Když se ohlédneme do minulosti, kdy se naposledy na evropských burzách konalo takto velké IPO, museli bychom jít až do roku 2022, kdy Volkswagen Group upisovala čtvrtinu akciového kapitálu Porsche na burze. Takže se bezesporu jedná o obrovský úspěch a zásadní událost.
K volnému obchodování bylo dáno asi 15 procent akcií. Co tento free float znamená a od čeho se toto číslo odvíjí?
Free float značí podíl volně obchodovaných akcií na celkovém počtu akcií. Když se podíváme na strukturu tohoto IPO, tak většina upisovaných akcí pocházela od do té doby téměř jediného akcionáře společnosti Michala Strnada. Menší část pak byla emise nových akcií, z nichž měla výtěžek sama firma. Takže celková velikost IPO by asi byla otázka na něj – jaké má delší plány mimo Czechoslovak Group a jak moc je potřebuje financovat.
K tomu počtu 15 procent bych doplnil, že ta patnácka asi není náhodná, protože pro vstup do velmi významných akciových indexů MSCI je potřeba právě to minimum free floatu 15 procent akciového kapitálu. Myslím si tedy, že toto číslo bylo voleno záměrně a akcie CSG následně do těchto indexů vstoupily.
Tržní kapitalizace CSG dokonce předběhla ČEZ, rozdíl tvoří asi 100 miliard korun. O čem to vypovídá?
Samozřejmě nemůžeme předvídat další vývoj ceny akcií, ale přinejmenším nám to ilustruje velikost Czechoslovak Group, která díky relativně vyšším násobkům ocenění vůči zisku dokázala předběhnout ČEZ z hlediska tržní kapitalizace. Současná tržní kapitalizace ČEZu je cirka 620 miliard, u CSG je to zhruba 730 miliard korun. Ještě bych zmínil, že na pražské burze má Erste, majitel České spořitelny, tržní kapitalizaci už více než bilion korun, ale to není společnost domicilovaná v České republice, sídlí ve Vídni.
A propíše se to nějak do indexových fondů?
Emise Czechoslovak Group je tak velká a splňuje dostatek kritérií, že bude pravděpodobně postupně vstupovat i do nejrůznějších indexů. A tyto indexy jsou důležité, protože pasivní investoři, to znamená fondy, které sestavují svá portfolia právě podle složení těchto indexů, v momentě, kdy index přijme novou firmu a přiřadí jí nějakou váhu, to musí replikovat a akcie této firmy dokoupit.
Co mohou investoři dále čekat, ať již pohledu ceny, nebo z pohledu dividend, protože CSG slibuje dividendu vyplácenou už z letošního roku. Výplatní poměr je nějakých 40 procent, přesto to asi úplně není titul na dividendy.
Řekl bych, že to bude platit dočasně. Musíme si uvědomit, že společnost Czechoslovak Group, stejně jako celá řada srovnatelných zbrojařských firem hlavně v Evropě, momentálně stojí před historickým obratem ve zbrojních výdajích, který může jí i dalším firmám přinést velké možnosti růstu do budoucna.
Ale tento potenciál růstu tržeb a zisku se dá naplnit jenom tehdy, pokud bude společnost dostatečně investovat do své výrobní kapacity. To znamená rozšiřovat závody, zintenzivňovat v nich výrobu a tak dále. K tomu potřebuje peníze na investice, takzvané CAPEXy. A je přirozené a velmi racionální, když si společnost v takovéto fázi rozpuku řekne, že nyní bude preferovat investice před dividendou a za několik let, až skončí největší investiční cyklus, se může odhodlat k vyplácení větších dividend ze zisku. Toto rozhodnutí o upřednostnění investic by bylo ve prospěch akcionářů, protože drtivá většina akcionářů chce růst firmy. Takže nyní bych CSG nenazval dividendovým titulem, ale uvidíme, co bude v budoucnu.
Nechci tedy spekulovat, co mohou akcionáři dále očekávat. Spíše bych podtrhl, že dodatečný nárůst obranných rozpočtů, který se momentálně odehrává v Evropě, a to zejména v čele s Německem, které provedlo během dvou let obrat od prakticky úplného pacifismu k nejrychleji se vyzbrojující zemi v Evropě, bude v řádu stovek miliard eur ročně. A potrhávám slovo dodatečné, to znamená ke stávajícím rozpočtům. Je velmi pravděpodobné, že velké zbrojařské firmy budou z tohoto růstu výdajů ve velkém profitovat.
Zbrojařský průmysl bude v nejbližším období kvůli zvyšování výdajů na obranu v Evropě s největší pravděpodobností navázán na stát. Hrozí mu z této strany nějaké regulace, které by mohly ohrožovat výrobu?
Domnívám se, že to není úplně na stole, protože jsme se po invazi Ruska na Ukrajinu ocitli v situaci, kdy evropské vlády i Evropská komise najednou zjišťovaly, že bychom potřebovali mnohem výkonnější a silnější zbrojní sektor v Evropě. Takže vlády dělaly všechno proto to, aby se zbrojařům šlo aspoň trochu šlo z cesty, aby mohli navyšovat kapacitu a vracet se k výkonnosti, kterou mívali, než se začala vybírat takzvaná mírová dividenda, která znamenala mnohaletý pokles výdajů na obranu v Evropě.
Takže si myslím, že ještě stále nejsme ve fázi, kdy by si vlády řekly, že ze zbrojního sektoru něco dodatečně vymáčknou nebo mu začnou svazovat ruce. Teď mají spíš zájem, aby zbrojní sektor maximálně expandoval.
CSG měla v roce 2024 v defense sektoru nejrychleji rostoucí tržby a také marže vyšší než konkurence v Evropě. Co by musela ještě udělat, aby předehnala největší hráče?
Určitě by to byla ještě dlouhá cesta, ale je pravda, že jsme si v jednom jejich finančním reportu mohli přečíst vyjádření od tehdejšího stoprocentního majitele Michala Strnada, že má ambici se dostat do úplného popředí zbrojařiny v Evropě a být s Czechoslovak Group mezi dvěma největšími zbrojařskými společnostmi v Evropě, pravděpodobně hned vedle Rheinmetallu. Takže ambice je tam obrovská a společnost se podle toho v posledních letech chovala, protože prudce rostla organicky i akvizičně.
Osobně se domnívám, že tyto akvizice ještě zdaleka neskončily. Získáním hotovosti 750 milionů eur do firmy se otevírá možnost jak pro investice, tak pro další akvizice a třeba i pro další dluh, protože tím, jak se navýšil vlastní kapitál, dá se přidat i na dluhu. Strnad určitě bude chtít více diverzifikovat výrobu, aby nadpoloviční většina tržeb a zisku nepramenila pouze z výroby velkorážní munice.
Myslím si, že se jim to povede, protože například výroba kolových systémů na podvozcích Tatry je nyní velmi žádaná. Czechoslovak Group hodlá přibližně zdvojnásobit výrobní kapacitu těchto podvozků ze zhruba 1250 kusů ročně na 2500.
Rozhovor vychází z podcastu Insider z 2. 2. 2026, pro účely novin J&T98 byl mírně upraven.