Rostoucí úrokové sazby odhalují fatální nesoulady mezi aktivy a pasivy bank, pojišťoven a penzijních fondů. Příběhy britských penzijních fondů, Silicon Valley Bank a dalších ukazují, že vyšší sazby mohou znamenat riziko pro finanční sektor místo očekávaných zisků.
Když začaly centrální banky ve světě zvedat sazby, spousta investorů si začala mnout ruce nad akciovými tituly bank a pojišťoven. Vyšší úrokové sazby přece musí znamenat vyšší zisky. A ano, historicky platilo, že v dobách vysokých sazeb se finančnímu sektoru dařilo. Proč to ale tentokrát může být složitější?
Banky bohužel nezačínají od začátku a jejich rozvahy jsou napěchované problematickými pozůstatky z éry nízkých úrokových sazeb. Rostoucí úrokové sazby se jako lavina valí finančním systémem a odhalují napětí mezi aktivy a pasivy, což se může ukázat jako osudové pro banky, pojišťovny a penzijní fondy. První obětí, kterou zaznamenalo pouze užší publikum, byly britské penzijní fondy. Ty musely kvůli margin callům na zajištěných pozicích prodávat ztrátové dlouhodobé státní dluhopisy, což dále zvyšovalo úrokové sazby a vytvářelo smrtící spirálu. Situaci nakonec zachránila Bank of England masivním zásahem.
Další obětí velkého nesouladu mezi aktivy a pasivy byla Silicon Valley Bank (SVB). Ta investovala významnou část krátkodobých vkladů do zajištěných hypotečních cenných papírů (MBS), tj. půjčovala si velmi krátké peníze, ale investovala do dlouhých aktiv. Když se její klienti, především technologické start-upy, dožadovali vrácení nepojištěných vkladů, jelikož sami teď čelí likvidním problémům, banka musela tyto dluhopisy prodat se ztrátou, což snižovalo její kapitál. Proč se ztrátou? Většina investic banky se udála ještě v dobách nízkých úrokových sazeb, pokud sazby rostou, dluhopisy ztrácejí na hodnotě. Tyto ztráty navíc investory překvapily, jelikož banka značnou část investic nepřeceňovala na tržní hodnotu. Tato spirála negativních zpráv vedla až k „bankovnímu runu“ a konečnému zhroucení banky.
Podobnému problému jako u SVB aktuálně čelí další menší americké banky, aktuálně nejznámější případy jsou First Republic Bank a PacWest Bancorp. Z důvodu paniky jim utíkají vklady a jsou nuceni prodávat dlouhé cenné papíry se ztrátou. Zde přispěchal na pomoc FED, jenž aktuálně bankám půjčuje vůči aktivům, výše půjčky se odvíjí od nominální hodnoty aktiva, a ne jeho tržní ceny.
Technickým pádem můžeme nazvat převzetí Credit Suisse ze strany švýcarské bankovní jedničky UBS z předminulého víkendu. Velmi nízká akviziční cena a úplné vymazání držitelů AT1 dluhopisů nic jiného než pád neznamená. Zde je otázkou, do jaké míry pád banky zavinily rostoucí sazby, jelikož banka se za posledních deset let účastnila asi všech možných skandálů a jen na pokutách zaplatila miliardy dolarů. Kvůli velmi nízké důvěře by banka možná padla v jakékoliv situaci.
Minulý týden se pozornost upřela na Deutsche Bank (DB), která se za posledních 20 let podílela na řadě skandálů stejně jako Credit Suisse. Aktuálně se ale zdá, že DB by neměl potkat stejný osud jako SVB a Credit Suisse. Oproti SVB oceňuje DB všechny své dluhové cenné papíry v tržní hodnotě, tj. jejich aktuální prodej by neměl znamenat další ztráty. Přitom banka by tato aktiva začala prodávat až poté, co by vyčerpala svých ~256 miliard EUR v likvidních aktivech. Zároveň na rozdíl od Credit Suisse či SVB se likvidní aktiva DB v roce 2022 zvýšila. Navíc německé vklady u soukromých bank jsou štědře pojištěny jak pro jednotlivce (5 m EUR), tak pro společnosti (50 m EUR).
Kromě nerovnováhy mezi aktivy a pasivy mohou rostoucí úrokové sazby ve střednědobém až dlouhodobém horizontu způsobit vyšší finanční zátěž pro dlužníky, což zvyšuje pravděpodobnost nesplácení úvěrů. Pro banky by to mělo být zvládnutelné, jelikož často disponují dostatečným zajištěním úvěru. Pokud by se ale hodnota zástavy také snižovala v důsledku rostoucích úrokových sazeb (např. nemovitosti), mohlo by to vytvořit další negativní spirálu. Proto bych si dal pozor na banky, které v roce 2022 reportují čísla a jejich náklady na riziko meziročně bez vysvětlení poklesnou.
A co český bankovní trh? České banky se dle rychlé analýzy zdají být zdravé s dostatečnou likviditou. Ze všech klientských vkladů je cca 70 % pojištěno. Na rozvahách českých bank převažují úložky u ČNB, úvěry domácnostem a podnikům nad cennými papíry.
Uvidíme, co nám ještě rok 2023 přinese, bankovní sektor se aktuálně jeví jako příležitost, ale i možná pohroma.