Mladší investoři si loni částečně natloukli nos v kryptoměnách a startupových akciích a začínají se poohlížet i po jistějších investicích. Ti starší narazili na to, že nemovitosti nenabízejí neochvějnou jistotu, a hledají nové příležitosti. Obě generace pak dlouhodobě sázejí na zahraniční akcie.
| Přinášíme další díl našeho seriálu o chování a názorech českých a slovenských dolarových milionářů, tentokrát z pera novináře Roberta Čásenského, který se na přístup k majetku a jeho zhodnocování podíval z pohledu jednotlivých generací. V příštích vydáních bankovních novin mj. zjistíte, zda movití očekávají příchod recese, jak nahlížejí na současnou situaci v energetice, co bude mít největší vliv na tvorbu a udržení bohatství či jak se přístup k investicím liší mezi generacemi. |
Nedá se říct, že by čeští multimilionáři chudli dramaticky, ale rozhodně jim neroste majetek tak, jak byli zvyklí. Nebo alespoň rozhodně ne všem. Loňský rok přinesl pokles hodnoty většiny akcií i dluhopisů, ochlazení na českém realitním trhu a docela dramatický pokles kryptoměn a akcií technologických firem, zejména těch začínajících.
To se projevilo i na výnosech českých a slovenských dolarových milionářů. Jejich nálady, postoje i investice už dvanáct let monitoruje výzkum J&T Banka Wealth Report. Ten poslední sbíral data v závěru roku 2022 a odhalil pozoruhodné generační rozdíly v přístupu k investicím. Ukázalo se, že mladší milionáři (49 let a méně) bohatnou rychleji než starší, zejména než ti, kterým je šedesát a více let. Liší se také v tom, jakým investicím věří a kde očekávají nejzajímavější výnosy. Zároveň se ale generace otců a synů ovlivňují a začínají se více chápat.
Mladší v plusu
Výzkum, který pro J&T Banku dělá agentura Perfect Crowd, rozdělil investory a investorky do tří věkových skupin: 49 let a mladší, 50 až 59 let a 60 a více let. Více než čtvrtina v obou mladších věkových kategoriích – říkejme jim pro zjednodušení „čtyřicátníci“ a „padesátníci“, byť v té mladší věkové kategorii jsou zastoupeni i lidé výrazně mladšího věku – za poslední rok výrazně zbohatla. 28 procent „čtyřicátníků“ a 27 procent „padesátníků“ říká, že jejich majetek za poslední rok výrazně narostl a připsali si zhodnocení o deset a více procent. Mezi nejstaršími, opět je pro zjednodušení můžeme nazvat jako „šedesátníky“, si výrazné zhodnocení majetku připsala jen dvě procenta dotazovaných.
Podstatná část z těch nejstarších uvádí, že hodnota jejich majetku poklesla, nebo dokonce výrazně poklesla. Statisticky nejlépe se za poslední rok vedlo prostřední generaci, tedy té mezi padesáti a šedesáti.
Výzkum odhalil, že na budoucí vývoj se všichni dívají se zvýšenou obezřetností, nebo dokonce s obavami. Kategorie lidí, jejichž majetek se pohybuje kolem sto milionů korun a níže, hledí na nadcházející období s větší nervozitou než ti, jejichž majetek přesahuje dvě stě milionů. Do optimističtější kategorie patří také větší část mladších investorů.
Pozemky, nebo akcie?
Věk ovlivňuje i to, čemu investoři nejvíce věří. Když dolaroví milionáři mluví o tom, kde očekávají nejzajímavější zhodnocení investic, ti nejstarší nejvíce věří stavebním pozemkům, zemědělské půdě, rezidenčním nemovitostem a zahraničním akciím.
U těch nejmladších jednoznačně vedou zahraniční akcie. Následují investice do private equity, tedy do konkrétních firem, a do sběratelských aktiv. Stavební pozemky jsou u nich až na čtvrtém místě a například zemědělská půda až na desátém místě.
Naopak docela rovnoměrně je mezi všechny věkové kategorie rozložena důvěra směrem k investicím do startupů a začínajících firem. Za příležitost k dobrému zhodnocení vkladů je shodně považuje přibližně pětina investorů (viz graf nahoře).
Bolest v kryptu
Výzkumníci provedli ještě jedno dělení do skupin, a to podle přístupu k investicím. Vznikla tak skupina převážně mladých investorů do startupů a kryptoměn, skupina tradičních majitelů firem, dále profesionálních investorů a konečně rentiérů.
Mladí podnikatelé mají podstatnou část majetku v akciích (zejména technologických firem) a také v kryptu. Mnozí kvůli tomu zažili výrazné propady. Hodnota bitcoinu se před rokem pohybovala na úrovni 40 000 dolarů, na přelomu letošního ledna a února to bylo zhruba 22 000 dolarů, a to se ještě vzpamatovala ze šestnácti tisíc, na kterých byla v listopadu, kdy se průzkum konal.
U technologických akcií nebyl pokles tak razantní, přesto index Nasdaq 100, který zahrnuje sto největších technologických firem obchodovaných na burze, za poslední rok ztratil zhruba dvacet procent. Řada mladých investorů věří v „návrat k normálu“, tedy k výraznému růstu. Mnozí ale chtějí vyvažovat portfolio i konzervativnějšími investicemi, třeba nemovitostmi či půdou.
V tom se přibližují ke starším generacím, pro které tvoří nemovitosti významnou, ne-li největší část portfolia. Ani skupina „profesionální investoři“ nemovitosti nepodceňuje, nicméně nejvíce sázejí na akcie.
Investice do akcií jsou společné všem zmíněným skupinám, liší se především v oborech, na něž sázejí. U mladých vedou technologické firmy, rentiéři často přemýšlejí nad „tradičním byznysem“, například těžkým průmyslem či zemědělstvím. „Novým technologickým firmám jsem nevěřil, i když mě děti přemlouvaly, a dobře jsem udělal,“ cituje výzkumná zpráva jednoho z rentiérů.
Po propadu akciových trhů všichni více či méně tratí, neztrácejí ale víru v jejich budoucnost. „Čekají na moment, kdy se akcie dotknou dna. Ohledně toho, kdy tento moment nastane, ovšem panuje nejistota,“ všímají si autoři průzkumu.
Generační pochopení
Podle Jaroslava Círa, šéfa agentury Perfect Crowd, přinesla nedávná doba covidu – a s ním spojených společných pobytů v rámci rodiny – větší porozumění mezi „otci zakladateli“ rodinných firem a jejich potomky.
Otcové si v mnoha případech více uvědomovali digitální proměny dnešního světa. Potomci se zase častokrát dozvěděli více o podnikání rodičů a o tom, co stojí v základech firem, které sice mohou působit nudně, ale stojí na nich zabezpečení rodiny. „V očích mladé generace, do určité míry rozčarované rychlým koncem naleštěných startupů a kryptoměn, začal nabývat dlouhodobě budovaný byznys otců na hodnotě a roste i zájem některých potomků takovou firmu převzít,“ říká Jaroslav Cír.
Otcové tak podle něj mohou cítit jisté zadostiučinění, že došlo na jejich slova, když zčásti splaskla digitální bublina. Zároveň si ale i díky potomkům ujasnili, že se užitečné digitální technologie budou rozvíjet. „Především si stále více uvědomují, že ideálním řešením je ruka podaná někde uprostřed, tam, kde se potkává inovace s tradicí – a hlavně rodiče s dětmi,“ komentuje závěry průzkumu J&T Banka Wealth Report Jaroslav Cír.“
Text Roberta Čásenského vznikl pro magazín Reportér.
O průzkumu J&T Banka Wealth Report Průzkum probíhal na sklonku roku 2022 ve spolupráci s výzkumnou agenturou Perfect Crowd. Jeho cílem průzkumu bylo zmapovat investiční chování a životní styl českých a slovenských dolarových milionářů, tedy osob, jejichž disponibilní majetek má hodnotu alespoň 1 milion amerických dolarů. Do průzkumu se zapojilo 309 respondentů z řad dolarových milionářů (192 Čechů a 117 Slováků). Data byla sbírána prostřednictvím online dotazníků. Kvalitativní pohled doplnily hloubkové rozhovory. Celý průzkum je k dispozici na www.jt-wr.com. |