Celková míra inflace v Česku klesla na cíl centrální banky. Podobně tomu je také v eurozóně, jen v Americe je inflace nadále vyšší. To je však jen jedna část inflačního příběhu. Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře totiž zvýšená inflace přetrvává v sektoru služeb, který na změny reaguje tradičně pozvolna a má delší setrvačnost. V druhé polovině roku se navíc může tato vyšší míra inflace projevit na celkovém údaji o růstu cen. I proto centrální banky nespěchají se snižováním sazeb, uvedl Sklenář na investičním setkání v Ostravě.
Tradiční pohled na inflaci by mohl dát zapravdu optimistům, že doba extrémní inflace, které jsme čelili uplynulé dva roky, je definitivně za námi. Údaje o celkové míře inflace z Česka ukazují, že již dva měsíce se daří naplňovat cíl ČNB a inflace je na úrovni dvou procent. Podobná situace panuje také v eurozóně, kde se celková inflace drží pod třemi procenty, a i tady je v tolerančním pásmu Evropské centrální banky.
Není tak překvapivé, že Česká národní banka pokračuje ve svém snižování sazeb, které zahájila již loni v prosinci, ECB pak sice zatím ke snížení sazeb nepřikročila, ale její rétorika čím dál víc naznačuje, že se tento okamžik blíží.
„Lze očekávat, že ještě před létem ECB sazby skutečně sníží. Mohlo by to tedy být již na červnovém zasedání,“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář na investičním setkání v Ostravě.
Přitom ještě v druhé polovině loňského roku to vypadalo, že sazby jako první z klíčových globálních centrálních bank začne snižovat americká Fed. Na to ostatně loni pozitivně reagovaly akciové trhy, které rostly o desítky procent.
„Kvůli inflaci však Fed nyní vyčkává a panuje shoda na tom, že pokud letos Fed sazby skutečně sníží, bude to až na podzim,“ dodal Petr Sklenář. Inflace v USA se totiž nevyvíjí zdaleka tak dobře jako v Evropě. Fed navíc má vedle cíle měnové stability ve svých povinnostech sledovat vývoj na pracovním trhu, a právě zde vidí přílišné proinflační tlaky.
Inflace ve službách
Sklenář však na investičním setkání J&T Banky upozornil, že inflační situace v USA a Evropě může být ve skutečnosti podobnější, než celkové údaje o inflaci značí.
„Tradičně se inflace dělí na tu celkovou a na takzvanou jádrovou, která je očištěna od volatilních statků, jako jsou ceny potravin a energií. Pak se vyjevují ty skutečné inflační tlaky v ekonomice,“ uvedl Sklenář. „Já jsem se však podíval na dvě různé křivky – první je inflace ve zboží, druhá pak ve službách. A ukazuje se, že také v Evropě i u nás je inflace ve službách výrazně vyšší než ta celková,“ připomíná hlavní ekonom J&T Banky.
Konkrétně jde o následující hodnoty. V USA je celková inflace 3,5 procenta, zatímco inflace ve službách je přes pět procent a zpomaluje velmi pomalu. V eurozoně je příběh podobný: celková inflace je 2,8, inflace ve službách je 4 procenta a poslední půlrok nezpomaluje. A největší rozdíl panuje v české ekonomice, kde je celková inflace na 2 procentech, ale inflace ve službách je přes 5 procent a neklesá.
„Inflace ve službách má navíc větší setrvačnost, takže ve všech třech případech hrozí, že až odezní vlivy poklesu růstu cen potravin a energií, začne se celková inflace vlivem inflace ve službách znovu zvedat,“ uzavřel Petr Sklenář.
Podle něj tak nelze v letošním roce očekávat nijak razantní pokles sazeb ve velkých ekonomikách, což se odrazí také na akciových trzích.