Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je příležitost, jak se finančně zajistit na stáří a připravit si dostatek finančních prostředků na dobu, kdy výrazně propadnou příjmy. Možnost odepsat si ze základu daně až 48 tisíc korun, které si lidé dají na svůj dlouhodobý investiční produkt, se může stát důležitou cestou k finanční jistotě v penzi. Je ale potřeba vyhodnotit možnosti každého investora, jeho odolnost vůči riziku a také věk. Pak může zvolit z dynamické, konzervativní či vyvážené strategie. Jak se buduje vyvážené portfolio? Zde jsou hlavní principy.
Ne každý musí být investiční střelec. Nemusí to však automaticky znamenat, že jde o investora extrémně defenzivního. Zkrátka taková ta střední cesta. Trochu rizika jako cena za potenciálně výrazně vyšší zisk, než jaký nabízejí klasické vkladové produkty nebo i státní dluhopisy. Zkrátka balancované portfolio.
Pro koho je určeno? Právě pro investory, kterým určité riziko není cizí a kteří vědí, že v dlouhodobém horizontu kapitálové trhy rostou. Takže kromě ochoty strpět nějaké riziko mají tito investoři také možnost nechat investované prostředky zhodnocovat delší dobu.
Tři složky portfolia
Každé portfolio by mělo obsahovat tři složky – stabilizační, výnosovou a růstovou. Stabilizační nabízí ochranu portfolia před přehnanou volatilitou při krizových časech. Nejčastěji se jedná o termínované vklady či fondy peněžního trhu.
Oproti stabilizační složce je s investicemi do produktů zahrnutých do výnosové složky spojeno vyšší investiční riziko, vyšší potenciál výnosu a nižší likvidita vložených investic. Typicky se jedná o úrokové investiční nástroje s delší dobou splatnosti. Cílem investování do této složky je zabránit znehodnocení investovaných prostředků skrze inflaci.
Růstová složka pak nabízí velké potenciální zhodnocení investovaných prostředků, ale to za cenu výrazně vysokého rizika.
Jednotlivá portfolia se pak od sebe liší mírou rizika a potenciálním výnosem. Představují ideální mix, jehož cílem je ochránit a dlouhodobě zhodnotit finance.
Střední cesta
Mohlo by se zdát, že tyto složky odpovídají jednotlivým typům investiční strategie. Že stoprocentní sázka na stabilizační složku představuje konzervativní (defenzivní) strategii, či že totální využití růstové složky je správná riziková investice. To je však naprostý omyl.
I konzervativní portfolio musí obsahovat také výnosovou složku, ne pouze stabilizační. To by totiž vedlo k velmi nízkým výnosům v dobrých časech na trzích.
Jaký je tedy vhodný mix pro ty investory, kteří mají spíše střední odolnost vůči riziku, nebo nemohou své prostředky nechat pracovat desítky let?
J&T Banka nabízí například balancované portfolio, v němž růstová složka představuje 55 procent a výnosová 45 procent investovaných prostředků.
Takové portfolio cílí na zhodnocení prostředků výrazně převyšující výnos na termínovaných vkladech a spořicích účtech. Jeho cílem je dosahovat růstu reálné hodnoty investice. V případě nepříznivého vývoje trhu však může hodnota investice klesnout pod svou výchozí hodnotu.
Akcie i fondy
Součástí tohoto portfolia mohou být například akcie větších společností, u nichž již nelze očekávat extrémní růst v řádu stovek procent, ale naopak tyto firmy vyplácejí pravidelné dividendy. Dále tu mohou být fondy, a to jak akciové, tak měnové nebo dluhopisové.