Diamanty pro radost i jako investice

7-minutové čtení
J&T specialista
sdílení
J&T Concierge



Diamanty pro radost i jako investice
#Umění#Concierge#Radosti

Diamant prý patří k nejlepším přátelům každé ženy, jako alternativu jej do svého portfolia přidávají i investoři. Uplynulé roky však byly na trhu s diamanty poněkud turbulentní. Nejprve po nich poptávka prudce vzrostla během období pandemie, kdy lidé kvůli lockdownu utráceli více peněz za luxusní zboží, letos však prodeje přírodních kamenů klesly, a to nejen v důsledku ekonomické situace, ale také kvůli rozšiřující se výrobě diamantů syntetických. Co vlastně o těchto drahých kamenech víme?

Vznik přírodních diamantů je velmi pomalý proces vyžadující specifické podmínky a trvající miliony let. V nitru země vznikají diamanty při vysoké teplotě 1250–1400 °C a vysokém tlaku mezi 45 až 60 kilobary. K tvorbě diamantového krystalu jsou také zapotřebí uhlíkaté horniny, které ve chvíli, kdy uhlík dosáhne správné hloubky, spustí proces vytváření krystalů trvající průměrně jednu až tři miliardy let. Stovky milionů let poté trvá jejich cesta na povrch, která je spjata se sopečnou činností.

Pro určování stáří diamantů se používá metoda zvaná radiometrické datování využívající minerálů v inkluzích uvnitř krystalu. Inkluze v diamantech je přírodní jev a označuje viditelnou strukturální změnu v krystalu diamantu. Je buď světlého, nebo tmavého charakteru v návaznosti na další minerály přítomné uvnitř inkluzí krystalu. Metoda radiometrického datování využívá právě oněch inkluzí a stopového množství radioaktivních částí vzácných kovů v nich obsažených. Rozpadem těchto částic lze upřesnit stáří inkluze, a tedy i samotného diamantu. Stáří nejstarších zkoumaných diamantů je datováno až na 3,5 miliardy let, což je synonymem pro tři čtvrtiny stáří země.

První diamantové doly byly otevřeny v 19. století v Jihoafrické republice. V návaznosti na to vznikla společnost De Beers, která kumulativně získala kontrolu nad 85 % světové produkce. Zlom přišel až v první polovině 20. století otevřením dolu Argyle v Austrálii společností Rio Tinto, čímž se významně narušil dosavadní monopolní trh. Z australského dolu Argyle, který je dnes již uzavřen, pochází právě ony pověstné růžové diamanty.

Finální změna poté nastala s pádem Světského svazu a vstupem dalšího hráče, společnosti Alrosa, na diamantový trh, která tak definitivně udělala čáru za monopolní dominancí společnosti De Beers, která ale i tak dnes kontroluje cca 35 % světové produkce.

Dnešní trh je tak nejen více diverzifikovaný, ale orientuje se i na prosperitu 10 milionů lidí, jejichž živobytí celosvětově závisí na těžbě diamantů. Konkrétně Afrika na těžbě diamantů profituje už od sedmdesátých let, kdy zde skončila koloniální nadvláda a těžební společnosti začaly spolupracovat s místními vládami a nevládními organizacemi na zajištění etických standardů a sdílené prosperity. Například přenesení produkce do země původu diamantů zajistí uchování si zisku pro místní komunity až do výše 80 % výnosu ze surových diamantů. Konkrétně v Botswaně se diamantový průmysl podílí 35 % na tvorbě HDP a právě díky němu je možné investovat do vzdělání a zdravotnictví.

Rovněž v rámci Kimberleyského procesu, který funguje pod vedením OSN a Světové obchodní organizace, je veškerý obchod se surovými diamanty přísně regulován, aby se zajistilo, že je bezkonfliktní. Základním kamenem pro dosažení tohoto cíle je Kimberleyský systém certifikace (Kimberley Process Certification Scheme, KPCS), který je od roku 2003 společnou iniciativou vlád, orgánů diamantového průmyslu a občanské společnosti.

Těžební společnosti jsou dnes aktivní i v rámci environmentálních aktivit. Konkrétně v Kanadě, kde se v roce 2019 zastavila těžba v dole Victor, společnost De Beers již následující rok spustila projekt na sanaci horninového odpadu a třídění recyklovatelného a nerecyklovatelného odpadu, který vznikl v důsledku demolice provozních zařízení. Na tomto místě bylo poté vysázeno 150 000 smrků a osivem rekultivováno přibližně 328 hektarů plochy narušené původní těžbou.

Těžební společnost De Beers Group se také zavázala, že se do roku 2030 stane uhlíkově neutrální, a společnost Rio Tinto si stanovila za cíl dosažení nulových emisí do roku 2050, a to za pomoci začlenění obnovitelných a alternativních zdrojů paliv do těžebních operací spolu se zkoumáním syntetických paliv a biopaliv.


Diamanty pro radost i jako investice


Diamanty z laboratoře

V posledních letech jsou ale velký tématem syntetické diamanty vyráběné metodou HPHT nebo metodou CVD. Historie prvního syntetického diamantu sahá do šedesátých let minulého století, kdy americký vědec v laboratořích společnosti General Electric jako první úspěšně syntetizoval diamant za pomoci metody vysokého tlaku a teploty. Na základě tohoto historického faktu tak syntetické diamanty získaly svůj název, laboratorně vyráběné diamanty nebo tzv. lab-growny z anglického pojmenování laboratory grown (lab-grow) diamonds.

Za nynějšími syntetickými diamanty ale nestojí laboratoře, nýbrž obrovské továrny, které za loňský rok vyrobily mezi 7 a 9 miliony karátů a svou produkci nehodlají zpomalovat. Vliv na to má i doba výroby syntetických diamantů, která se pohybuje v řádu týdnů.

Vzhledem k tomu, že největším výrobcem laboratorních diamantů je Čína, tvrzení, že jejich produkce je etická a ekologická, jsou mylná. Jak metoda HPHT, metoda vysokého tlaku a teploty (z anglického High Pressure, High Temperature), tak metoda CVD, metoda přirůstání krystalu z plynné směsi (z anglického Chemical Vapor Deposition), jsou energeticky náročné a odhaduje se, že na výrobu jednoho karátu, tj. 0,2 gramů, se uhlíková stopa pohybuje mezi 260 až 612 kg. Vzhledem k umístění továren zejména na asijském kontinentě pochází více než polovina energie ze spalování uhlí. Mylný je také fakt, že k tovární výrobě není zapotřebí těžby. Pro obě metody výroby laboratorních diamantů je zapotřebí grafitu nebo vysoce čistého metanu, který pochází z těžby uhlí, plynu či ropy. Dále i stroje na výrobu syntetických diamantů jsou vyráběny z kovů, které je zapotřebí získat těžbou.

Zároveň pro vyhnutí se zavádějícímu marketingu dnes již existuje celosvětově uznávaná norma ISO 18323, přijatá také jako evropská norma, definující užívání termínů laboratorně vyrobené, vytvořené či syntetické diamanty. Samotné slovo diamant je tak možné používat pouze, jedná-li se o přírodní diamant. Dále jsou přívlastky jako pravý a drahý vymezeny k užívání pouze pro přírodní diamanty, a nikoliv pro ty laboratorně vyrobené.

Tvrzení, že syntetické diamanty nelze rozeznat od přírodních diamantů, se rovněž nezakládá na pravdě. Předběžnou metodou určení původu je například dostupná metoda fluorescence, kdy se jedná o viditelné světlo, které diamanty vyzařují při vystavení neviditelnému ultrafialovému záření. Dále je standardem pro diamanty větší než 0,30 karátu poskytovat certifikáty GIA, HRD Antwerp nebo IGI. 

Odlišná je i cena laboratorně vyráběných diamantů, která se aktuálně pohybuje o 80 % níže než cena přírodních diamantů. I přesto mají ale laboratorní diamanty opodstatněné využití nejen díky své cenové dostupnosti, ale i vlastnostem odpovídajícím přírodním diamantům, například jako brusné průmyslové nástroje, v medicíně při výrobě chirurgických nástrojů nebo vědě a kosmickém výzkumu.

Laboratorně vyrobené diamanty ale nejsou vhodné jako investice vzhledem ke svému odlišnému ekonomickému potenciálu. Oproti přírodním diamantům, které mají přibližné roční zhodnocení kolem 3 %, u barevných diamantů je zhodnocení ještě výraznější, ceny syntetických diamantů mají naopak tendenci klesajícího charakteru.


Věděli jste, že…?

diamant má ze všech látek nejvyšší tepelnou vodivost, kolem 2000 W/mK? To znamená, že teplota se v diamantu šíří velmi rychle. Proto tedy diamant působí pouze v první chvíli doteku chladně.

… barevnost diamantů je způsobena výskytem stopových prvků v krystalu? Ty ovlivňují absorpci některých vlnových délek viditelného světla. Například dusík absorbuje modré světlo a zbývající červená a žlutá složka dodává diamantu nažloutlou barvu. Bor naopak absorbuje červenou a žlutou světelnou složku a zapříčiňuje modrou barvu diamantu. Z barevné škály je nejvzácnější oranžový a červený diamant. Barevné diamanty jsou specifické i svou hodnotou, která v čase roste více vzhledem k jejich větší vzácnosti oproti bílým diamantům.

… The Bleu Royal, modrý diamant nejvyšší možné barvené intenzity fancy vivid, vydražila aukční síň Christie's za 43,8 milionu USD? Kámen byl přes 50 let v soukromé sbírce a díky své barvě, čistotě a váze 17,61 karátu je považován za jeden z nejvzácnějších na světě


Diamanty pro radost i jako investice
Diamanty pro radost i jako investice

ZLATÝ PRSTEN S DIAMANTY Z KOLEKCE DIVA

Prsten z bílého 18karátovéo zlata s 50 bílými diamanty a centrálním růžovým diamantem z kolekce Diva od JK JITKA KUDLACKOVA. Šperk je vždy jedinečný díky centrálnímu diamantu, který se vždy shání individuálně, lišit se tak může nejen typ diamantu, ale také barva.


Tipy nPavlína Salaba J&T Consierge

Tip Pavlíny Salaba na výlet

Císařská klenotnice ve Vídni

Zatímco české korunovační klenoty se vystavují jen při výjimečných příležitostech, v Rakousku můžete císařskou klenotnici běžně navštívit. V nejvýznamnější klenotnici světa ve vídeňském palácovém komplexu Hofburg jsou uchovávány hned dvě císařské koruny, Burgundský poklad a poklad Řádu zlatého rouna. Vrcholem sbírky je koruna Svaté říše římské národa německého, která vznikla ve druhé polovině 10. století a byli jí korunováni říšští císaři.



Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.