Situace, kterou ekonomičtí odborníci nepamatují. Kvůli pandemii a dramatickému zadlužování států pumpují centrální banky do ekonomik celého světa obří množství peněz a drží úrokové sazby extrémně nízko. V důsledku toho se nevyplácí investovat do konzervativních nástrojů, jako jsou dluhopisy, a mít peníze lidově řečeno ve štrozoku se lidem krutě nevyplácí. Skrytá inflace totiž snižuje hodnotu peněz daleko rychleji než standardně popisovaná inflace. Jak se v nové situaci zorientovat a jak na ní neprodělat a naopak třeba i vydělat, radili experti J&T Banky na konferenci Jak vyzrát na inflaci.
Skryté zdanění
Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v úvodu konference na konkrétních datech ukázal, jak se urychlila paradigmatická změna globální ekonomiky v důsledku pandemie covidu-19.
"V poslední době výrazně klesá úrok a tradiční model "ti, kdo mají, půjčují těm, kteří potřebují, a dostávají za to adekvátní odměnu v podobě úroku" přestává být atraktivní, protože inflace znehodnocuje jak reálnou hodnotu dluhu tak ve stejné míře snižuje kupní sílu úspor na druhé straně. " vysvětlil Sklenář. Podle něj to je "nový normál", který je diametrálně odlišný kupříkladu od devadesátých let. "Data z USA či Evropy z devadesátých let jasně ukazují, že téměř vždy úrokové sazby byly vyšší než inflace. Tedy i ty nejkonzervativnější investiční nástroje byly ochrannou před inflací. O dekádu později inflace občas vystřelila, ale zatím stále platilo, že úrokové sazby byly vyšší než inflace. Po roce 2010 se situace dramaticky obrací a dnes jsou úroky výrazně pod inflací," dodal hlavní ekonom J&T Banky.
Nejlépe se tato ztráta kupní síly peněz demonstruje na cenách nemovitostí. Sklenář ukázal, že ceny nemovitostí v Praze za posledních 20 let vyrostly zhruba o 300 procent (ročně v průměru o sedm procent). Byt, který v roce 2000 stál 1,5 milionu korun by loni vyšel na 6,5 milionu korun, nebo opačně: částka, za kterou byste v roce 2000 koupili celý byt, by vám loni nestačila ani na čtvrtinu tohoto bytu. Obrázek drahých nemovitostí se změnil, když Sklenář přepočítal ceny bytu na cenu zlata. "A najednou se ukazuje, že za růstem cen nemovitostí stojí především pokles kupní síly peněz. V ceně zlata totiž cena třípokojového bytu v Praze kolísá kolem 150 uncí," vypočítává ekonom.
Tato finanční represe pak je velmi nebezpečným trendem posledních let, který z majetku ukrajuje výraznou část hodnoty. Takže pokud vezmeme tisícovku z roku 2005 a započítáme obecnou inflaci, vyjde nám, že jsme z oné tisícovky vloni měli zhruba 650 korun. Pokud ale zohledníme i klesající kupní sílu peněz, zjistíme, že nám reálně zbylo spíše nějakých tři sta korun. Ekonomové tak mluví o skrytém zdanění, které v posledních letech probíhá více méně nepovšimnutě.
Otevřte se riziku víc, než jste byli zvyklí
Jak na tuto situaci reagovat? Podle ekonomů je nejlepší možností začlenit do svých investic rizikovější aktiva, zejména akcie. Dále soustředit se na reálná aktiva, jako jsou drahé kovy či nemovitosti. A také uvažovat v delším časovém horizontu, protože hodnoty finančních nástrojů v čase dlouhodobě rostou, jak dokreslují téměř všechny akciové indexy světa, jež se nyní pohybují na svých historických maximech navzdory pandemii a propadům ekonomik.
Jak investovat do akcií na konferenci poradil portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan. Podle něj trhy v posledních měsících kopírují pozitivní vývoj nastavený v roce 2020, kdy po krátkém propadu v loňském březnu akcie nabraly na síle. "Nyní se tak nacenění firem pohybuje na velmi vysokých hodnotách, což platí především pro firmy ze sektorů, které dokázaly na pandemii vyzrát (především technologický sektor, e-commerce a logistika). Zároveň se ale investoři od těchto firem již začínají odklánět, protože jsou dostatečně drahé. Naopak se do hry vracejí sektory a tituly, které pandemie postihla více, například banky, automobilky a těžaři," vysvětlil Semotan.
Portfolio manažer dvojice akciových fondů J&T Opportunity a J&T Dividend, přes něž lze investovat právě do akciových trhů, pak prozradil, že se banka zapojila také do rušného trhu s kryptoměnami. "Jak investoři hledají nejrůznější alternativy, můžeme pozorovat překotný vývoj na trhu kryptoměn. Jen samotný bitcoin si za dva měsíce roku 2021 připsal 50 procent hodnoty. Souvisí to s tím, že na trhu je hodně peněz a všichni hledají, jak je nejlépe zhodnotit. Ještě na začátku roku jsem byl vůči bitcoinu skeptický, ale je vidět, že se jím zabývá čím dál více investičních domů, točí se v tom více peněz. Nakonec jsme si nějakou menší spekulativní pozici na bitcoinu otevřeli. Jeho váha v Opportunity představuje zhruba dvě procenta, tedy se investoři nemusejí bát, že by je případný propad nějak zásadně zruinoval," dodal Semotan.
| Poslechněte si celý záznam z konference zde. |
Sázka na byt? Smysl to má
Analytik J&T Banky Pavel Ryska pak pro účastníky konference připravil velmi detailní rozbor trhu s nemovitostmi v souvislosti se situací na dalších trzích. Podle ekonomů jsou nemovitosti klasickou reálným aktivem, jejichž hodnota jde v dobách rostoucí inflace výrazně nahoru kvůli zájmu investorů o tradičnější aktiva.
Právě to je podle ekonomů hlavní odpověď na otázku, zda překotný růst cen nemovitostí v Česku (ale vlastně v celé Evropské unii) nedospěl do fáze bubliny před prasknutím. "Pro investory je problematické hledat alternativu k nemovitostem s odpovídajícím rizikem a výnosem," tvrdí Ryska, a to navzdory tomu, že kvůli pandemii výrazně poklesly nájmy, a tedy také výnosy investice. Ty se kupříkladu v Praze již dostávají k pouhým čtyřem procentům, tedy jen mírně nad inflaci. Navzdory tomu však ceny nemovitostí rostou dál, což by mohl být paradox. Ryska však poukázal na to, že pokud budou ceny ještě chvíli růst a centrální banka zároveň zpřísní pravidla pro schválení hypoték, může především Praha dospět do fáze, kdy již střední třída nebude mít dostatek financí na nákup nemovitosti a bude nucena zvolit nájem. To povede k růstu nájemného a tedy také k růstu výnosu investice do nemovitostí, konstatoval analytik J&T Banky.
| Shlédnout video z konference můžete zde. |