Sběratelé umění se vracejí ke kořenům. Chtějí hlavně emoce

Český aukční trh v roce 2025 poměrně výrazně propadl. Znamená to, že tuzemští sběratelé ztrácejí zájem o umění? Aktuální, již páté vydání Art Reportu, na kterém se podílí J&T Banka a odborný server Artplus.cz, ukazuje, že situace na trhu s uměním je trochu odlišná. Sběratelé nezanevřeli na umění, naopak nadále nakupují a výsledky aukčního roku jsou dány spíše nabídkou a měnící se poptávkou.

„Odhlédneme-li od snižujícího se počtu nabízených položek, který loni aukční obraty významně zkreslil, je důležité připomenout, že v aukcích se u nás obchoduje především starší umění. Segment současného umění si mezi sběrateli naopak drží pevné místo a z průzkumu navíc vyplývá, že jsou za něj ochotni utrácet vyšší částky než v minulosti,“ připomíná Valérie Horváth, art specialistka J&T Banky.

A potvrzuje to i Jan Stuchlík, šéfredaktor portálu Artplus.cz. Podle něj nákupní apetit sběratelů zůstává i nadále stabilní, a dokonce se posunul lehce směrem k dražším dílům. Nicméně jedna významná změna se na poli sběratelství v posledním roce odehrála.

„Zdá se, že pocovidová investiční horečka, kdy se na trh s uměním hnali noví kupující s cílem uložit své úspory do uměleckých děl, už částečně opadla. Je to vidět už na motivech pro nákup uměleckých děl, kdy motivace zhodnocení úspor, diverzifikace portfolia či ochrana proti inflaci proti roku 2022 oslabila. Přesto dvě třetiny sběratelů tvrdí, že umění považuje za zásadní součást svého investičního portfolia,“ dodává Stuchlík.

Klíčové jsou emoce

Vliv investičního potenciálu při rozhodování o nákupu umění v Art Reportu dlouhodobě klesá. Vnímání umění jako „skvělé investiční příležitosti“ u sběratelů propadlo z 29 procent v roce 2022 na letošních 7 procent. U obchodníků klesl podíl klientů přicházejících s investičním motivem ze 46 procent vloni na 30 procent letos.

Neznamená to přitom, že by na ekonomický potenciál umění rezignovali, jen stále častěji převažují jiné motivace. Emoční. Většina označuje za důležitý motiv například touhu vlastnit originál.

„Umění tak pro víc a víc sběratelů nepředstavuje pouze položku v portfoliu, ale možná spíš způsob, jak formulovat vlastní vkus, hodnoty a pohled na svět. Finanční rozměr sběratelství tím samozřejmě nemizí a dost možná se vrátí s nejmladší generací sběratelů, jen se zdá, že zdaleka není tak dominantním důvodem, proč lidé do umění vstupují,“ myslí si Valérie Horváth.

Největším strašákem falza

Součástí trhu s uměním jsou také negativní emoce. I po pěti letech zůstávají největším strašákem na trhu s uměním falza a nejasná provenience nabízených děl. Všichni aktéři na trhu si myslí, že klíčem k úspěšnému boji s falzy je přísnější postup státních orgánů.

Data Art Reportu pak ukazují poměrně krutou realitu. Důvěra v transparentnost trhu klesla u sběratelů z 65 procent v roce 2022 na aktuálních 58 procent a pouhých 9 procent sběratelů a 2 procenta expertů bezvýhradně věří odborným posudkům aukčních síní. To značí rostoucí skepsi vůči institucím na trhu, která je pro jeho další růst mimořádně nezdravá.

Konec NFT bubliny

Před pěti lety, kdy se uskutečnil první průzkum J&T Banka Art Report, se zdálo, že trh s uměním opanuje nový fenomén NFT, tedy takzvané nezaměnitelné tokeny, které osvědčují vlastnictví digitálního umění.

Tehdy noví sběratelé z kryptokomunity byli ochotni za digitální obrázky utrácet miliony dolarů. A v roce 2022 fenoménu věřili i experti na umění. Více než pětina z nich souhlasila s tvrzením, že NFT a další formy digitálního umění v budoucnu ovládnou trh s uměním. Letos už odborníci patří k nejskeptičtější skupině. NFT důvěřuje jen 11 procent expertů. Všechny skupiny se pak shodují, že NFT byly dočasným trendem, který nebude mít dlouhého trvání.

Podle letošního reportu odborného serveru Artprice se v roce 2025 prodalo celosvětově pouze 75 položek označených jako NFT. Celkem za ně sběratelé utratili 1,8 milionu dolarů. V roce 2021, kdy popularita NFT vrcholila, byli ochotni kupující za 274 NFT prodaných na světových aukcích zaplatit 232 milionů dolarů.