Co se v článku dozvíte:
Na podobě cen pro vítěze golfových turnajů J&T Banky se v minulosti podílela slavná jména jako Rony Plesl nebo Anna Jožová. V posledních letech dostávají příležitost studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) a autorkou letošních trofejí je talentovaná francouzská umělkyně Emma Joubin. Ta se pro výsledný návrh nechala inspirovat příběhem ztracené ceny pro nejlepší golfisty světa.
Minulost je plná inspirativních příběhů. Vraťme se o sto let zpět. Tehdy patřil k nejlepším golfistům světa Walter Hagen, který v prestižním klání PGA Championship uspěl čtyřikrát v řadě a čtyřikrát tak pomyslně zvedl nad hlavu Wanamaker Trophy určenou vítězi.
Jenomže realita byla odlišná. Tehdejší pravidla americké golfové asociace dovolovala vítězům vzít si cenu domů a vrátit ji až před dalším turnajem. Již v roce 1926 ji Hagen odmítl vrátit s tím, že ji stejně opět vyhraje, tak by to bylo zbytečné.
Humor? Arogance? Sice měl pravdu a turnaj opět opanoval, ale skutečným důvodem pro nevrácení bylo, že Hagen trofej v té době již pravděpodobně neměl a ani nevěděl, kde je. Už při oslavách v roce 1925 totiž golfista údajně cenu zapomněl v taxíku a od té doby o ní nikdo nevěděl. Vše prasklo v roce 1928, kdy Hagen po šňůře vítězství prohrál a musel s pravdou ven. Wanamakerova cena, která se předávala od roku 1916, byla ztracena a musela vzniknout její kopie.
Právě tímto příběhem se inspirovala talentovaná francouzská studentka Emma Joubin, když navrhovala ceny pro letošní golfové turnaje J&T Banky.
„Na začátku projektu jsem si udělala rešerši hlavních golfových trofejí a příběh Wanamaker Trophy mě opravdu překvapil. Měla jsem proto pocit, že bych tento malý kus historie měla znovu připomenout tím, že vytvořím další verzi Wanamaker Trophy, ale hravějším způsobem, téměř jako bychom si představovali, jak by mohla být znovu nalezena,“ vysvětluje umělkyně.
Jen pro pořádek: údajný originál se objevil v roce 1930 ve sklepě společnosti L.A. Young & Company, která Hagenovi vyráběla hole. Nicméně nikdy se nepodařilo potvrdit, jestli nejde jen o další sofistikovanou kopii a originál si Hagen někde neschoval.
Každý kus originál
Jak tedy vznikala nová cena inspirovaná proslulým oceněním i historickou událostí? Autorka nejprve vytvořila model ze sádry na sádrovém kruhu a z něj následně formu ve tvaru trofeje.
„Poté jsem do sádrové formy nalila porcelán, takže každá trofej měla stejný základní tvar. S tímto základem jsem pak dále pracovala a na jednotlivé kusy jsem přidávala různé ornamenty. Trofej za první místo má ornamentaci plnou, pokrývající celý objekt. U trofeje za druhé místo se ornamenty objevují jen na některých částech, včetně uch. U trofeje za třetí místo jsou ornamenty pouze na uchách. Dekorace tedy vznikala postupně, krok za krokem, na stejném základním tvaru,“ popisuje Emma Joubin.
Inspiraci našla také v benátském skle. „Líbil se mi kontrast mezi spodní částí těla, která je dokonale symetrická, a uchy, která jsou umělečtější a více ukazují řemeslné zpracování,“ dodává.
Každá trofej je podle ní unikátní, stejně jako každý hráč a hráčka, a nabízí vhled do možností dekorace, který odpovídá kvalitě výzkumu i řemesla umělkyně.
„Byť to byla moje první trofej, už dříve jsem vytvářela vázy a podobné objekty, protože to k práci s keramikou patří,“ dodává.
| Emma Joubin je studentkou keramiky v bakalářském programu École Duperré Paris a na UMPRUM přijela během letošního jarního semestru v rámci výměnného programu. Ve své keramické praxi zkoumá stopy, které po sobě zanecháváme ve hmotě, a také hravou výrazovost práce s hlínou. Často nechává materiál deformovat a kroutit v žáru pece, čímž tvůrčí proces povyšuje na dialog mezi svou vlastní uměleckou silou a silou hlíny. |  |