Aktivistické investování nabírá na popularitě nejen ve světě, ale i v České republice – především na českém Twitteru. Je to něco, co by akcionáři měli vítat, anebo se začít strachovat o svoji investici?
Aktivismus je styl investování, při kterém investor koupí významný podíl v obchodované společnosti a snaží se vytvořit veřejný tlak na management společnosti, aby přijal jeho navrhovaná opatření, která by měla vést ke zvýšení ceny akcií. Aktivisté si často vybírají společnosti, jež jsou neefektivní, špatně alokují kapitál nebo management pobírá přemrštěné kompenzace.
Celosvětově stoupá počet aktivistických kampaní, na začátku druhého milénia byste jich spočítali na prstech jedné ruky, v roce 2011 jich bylo okolo 300 a v posledních pěti letech se jich ročně uskutečnilo přes 1 000. (Zdroj: Activist insight).
Jednou z příčin tohoto růstu může být překvapivě pasivní investování a s ním spojená pasivita správcovských firem, jež svojí pasivitou dávají prostor pro neefektivní řízení kótovaných firem a slabou Corporate Governance. Také zde může být snaha hedge fondů o ospravedlnění vysokých správcovských poplatků v porovnání s pasivními fondy. Navíc rostoucí popularita sociálních sítí umožňuje snadněji oslovit tisíce investorů za zlomek dřívějších nákladů. Z aktivistických investorů se občas stávají i celebrity – například o Billu Ackmanovi a jeho tažení proti managementu Herbalife natočil Netflix dokument.
Obecně investoři bývají často nakloněni vstupu aktivistů, jelikož akcie cílových společností v den oznámení vstupu aktivistů rostou průměrně o 2 % a v následujícím měsíci v průměru 0,6 %. (Zdroj: Databáze Thomson Reuters Corporate Governance Intelligence 1987–2016)
Jak se aktivistické kampaně propisují do výkonosti cílových firem? Ukazuje se, že cílové firmy v průměru zaznamenávají zlepšení výkonnosti v následujících letech. Podle analýzy CFA Institutu u firem dochází k růstu tržeb a zisku na akcii, zvýšení návratnosti na kapitál a vylepšení Corporate Governance. K podobnému závěru dospělo i Harvard Business Review.
Je ale tento investiční styl schopný porážet běžné indexy? Výsledky jsou rozporuplné. Například McKinsey dospělo k závěru, že akcie cílových společností dosáhly rok od vstupu aktivistů zhodnocení v průměru 20 %, zatímco indexy se zhodnotily o 12 %. V USA existuje ETF, které sleduje výkonnost hedge fondů, jež se primárně zabývají aktivistickým investováním. Do roku 2015 tento index porážel S&P 500, od roku 2015 výkonnost S&P 500 buď kopíruje, nebo jej S&P 500 dokonce poráží. Jedním z důsledků této průměrné výkonnosti může být nárůst aktivistických fondů a zároveň, že ne všechny hedge fondy zveřejňují svoje výsledky.
Je ale důležité si uvědomit, že aktivistický investor má svůj vlastní cíl a zájem, který nemusí být shodný s cíli a zájmy ostatních akcionářů – proto se nemusí vyplatit tento investiční směr slepě kopírovat. Na druhou stranu jde vidět, že aktivističtí investoři přinášejí zlepšení výkonnosti firem, mohou tvořit protiváhu pasivnímu investování a špatnému managementu a vytvářet tak hodnotu pro celou ekonomiku.