Geopolitická situace je značně nejistá a komplikovaná. Po dekádách se v evropské ekonomice blíží velké otřesy, které mohou přinést zajímavé příležitosti i pro české firmy. Logickým cílem by se mohlo stát Německo, ale také Polsko. Právě potenciál těchto dvou významných trhů přiblížila debata pořádaná J&T Bankou pod názvem Ekonomičtí tahouni Evropy. A její účastníci potvrzují, že se na evropských trzích skutečně začínají objevovat zajímavé možnosti.
Petr Sklenář: Evropa momentálně nemá tahouna
Debatu otevřel hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, který nabídl celkový, především makroekonomický pohled. Podle něj momentálně Evropa postrádá přirozeného lídra, kterým bylo dlouhodobě Německo, jeho ekonomika však v posledních letech stagnuje či se ocitá v recesi. To se pak přirozeně projevuje také na významu Německa pro Česko.
„Německo přirozeně je největším obchodním partnerem pro české podnikatele. Nicméně jeho váha soustavně klesá. Vloni to sice bylo stále asi 29 procent exportu, který z Česka zamířil do Německa, před lety to však bylo i více než 40 procent,“ uvedl Petr Sklenář. „Význam Německa klesá třeba i díky nárůstu exportu do Polska, které se za posledních pět let stalo jedním z největších obchodních partnerů Česka,“ doplnil hlavní ekonom J&T Banky. Nárůst exportu v té době prý podle dat dosáhl 50 procent. Zároveň však podle Sklenáře platí, že v Polsku z makroekonomického pohledu panuje mnohem rizikovější situace než právě v Německu.
Sklenář dále upozornil na to, že po dekádách jednosměrného zájmu investorů, kdy v Česku investovaly právě německé firmy, se situace přetáčí a roste počet významných investic českých podnikatelů v Německu. Připomenout můžeme Rohlik Group, který se snaží prosadit na tamním retailovém trhu.
Adam Jareš: V Německu teď potřebujeme dobré zprávy
Na hlavního ekonoma J&T Banky v moderovaném večeru navázal Adam Jareš, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Německo, který pomáhá českým firmám prosadit se na složitém německém trhu a který zároveň v Německu žije téměř dvacet let. Umí tak komentovat nejen ekonomický stav země, ale také celkové klima. A to se podle Jareše nyní skutečně mění.
„Všichni potřebujeme vzpruhu, dobré zprávy. A já si myslím, že skutečně přicházejí,“ popisuje situaci po schválení půlbilionového investičního plánu na modernizaci infrastruktury, vylepšení obranyschopnosti Německa a také na zelenou agendu. Zároveň tyto peníze může Německo investovat navzdory dluhové brzdě, do které se nebudou započítávat. To se podle Jareše okamžitě projevuje v oživené důvěře v růst ekonomiky. Ta by po loňském propadu měla letos růst až o 0,6 procenta. „Dlouho očekávaný restart německé ekonomiky mohou ale zásadně zbrzdit cla zaváděná americkou administrativou, protože Spojené státy jsou s více než desetiprocentním podílem na celkovém exportu největším obchodním partnerem Německa.“
Balíček by pak měl mít pozitivní dopad nejen na sektor obrany, kam by měla jít velká část z půl bilionu eur, které Německo může nově investovat. „Projeví se to v celé řadě oblastí ekonomiky. Obrana, stavebnictví, energetika. A česká ekonomika je s tou německou natolik provázaná, že se to pochopitelně projeví i zde,“ připomíná zástupce CzechTradu.
Adam Jareš zároveň připomněl, že o ekonomickém vztahu Česka s Německem stále panuje celá řada mýtů, zejména ten, že české firmy do Německa dodávají jen komponenty. Mýtus montovny však již podle něj dávno není přesným.
„Struktura našich klientů se za posledních deset let zásadně proměnila, a to směrem ke službám, a hlavně digitálním službám. Bez přidané hodnoty už ostatně české výrobky nejsou konkurenceschopné třeba oproti těm ze zemí Balkánu. Důležité tak jsou inovativní technologie,“ dodává Jareš. Ten pak firmám, které se chtějí nově na německém trhu prosadit, radí jedno: „Každá expanze stojí peníze a čas. A v Německu to platí dvojnásob. Ale je to skvělá země a mimořádný trh,“ uzavřel zástupce CzechTrade pro Německo.
Maciej Ruczaj: Polsko se rychlé rozvíjí, ale problémem je demografie
Výhody polského trhu i výzvy, kterým mohou české firmy u svého severovýchodního partnera čelit, popsal Maciej Ruczaj z Centra transatlantických vztahů CEVRO University, který byl dlouholetým ředitelem Polského institutu v Praze a také polským velvyslancem na Slovensku.
Podle něj Polsko skutečně zažívá v posledních letech výrazný růst, čemuž krom jiného dopomáhá například efektivnější státní správa, pokročilá digitalizace a také rozsáhlý vnitřní trh s vysokou mírou konkurence. „Výhodou také je geopolitické smýšlení Polska a Poláků. To je velký rozdíl třeba proti Česku. Pro nás Poláky byla bezpečnost na prvním místě vždy, i když ostatní třeba řešili jiné věci,“ doplnil Ruczaj.
Přestože význam i vliv Polska v poslední době roste, což se projevuje například v tom, že polské přístavy jsou nově reálnou konkurencí pro ty německé, stále ještě nemůže být oním „tahounem“ Evropy. Ačkoli pro nejbližší státy se jím částečně stát může.
Ve větších ambicích mu přitom brání více věcí. Z byznysového pohledu to je zejména fakt, že v Polsku nevyrostl dostatek velkých firem, v průměru jsou podle Ruczaje menší než ty české. Což lze vidět například při srovnání velikosti majetku nejbohatších Čechů a Poláků. Dále fakt, že se polské firmy soustředí vždy primárně na domácí trh a při expanzi myslí spíše na menší trhy, mezi něž patří i ten český. Největším problémem pak podle Ruczaje jsou politická polarizace a hlavně demografie, ačkoli se o tom druhém zatím ve společnosti příliš otevřeně nemluví.
Tomáš Procházka: Varšavu z Prahy nedobudete
Konkrétní byznysovou zkušenost z polského, německého i dalších trhů pak nabídl Tomáš Procházka ze společnosti Accolade. Ta působí na více evropských trzích a soustředí se zejména na investice do průmyslových nemovitostí. Procházka navázal na Macieje Ruczaje a vysvětlil důvody, proč polské soukromé firmy a místní podnikatelé nevyrostli do velikosti těch českých.
„Ten důvod leží už v devadesátých letech. Tehdy Polsko pro západní firmy představovalo ohromný trh, o který všichni usilovali. Všichni globální hráči zde chtěli investovat a nebyl tu takový růst místního kapitálu jako třeba v Česku,“ vysvětlil Procházka. Zároveň to ale mělo i další dopad, který Procházka popisuje jako efekt „průtokového ohřívače“. To znamená, že v Polsku vždy vše bylo o velkých penězích, ale také minimálních maržích.
Dnes je však Polsko pro developery velmi zajímavým trhem. „Je to obří země, takže kvalitní pozemek není až takové aktivum. Zároveň stavební řízení je výrazně rychlejší a snazší než v Česku,“ potvrzuje finanční ředitel skupiny Accolade.
Zároveň však pro případné zájemce o investování v Polsku Procházka připomíná jednu důležitou zásadu: „Polsko nedobudete z Prahy. Tam je opravdu zásadní lokální přítomnost.“ A také je důležité si udělat „domácí úkol“ pořádně, protože ačkoli se o Polsku aktuálně hodně hovoří jako o velmi zajímavém trhu, existuje tu několik zásadních skutečností, které mohou investory překvapit. „Například to je bankovní daň, kterou místní banky přenášejí na své klienty. A kvůli ní řadu projektů nefinancují právě lokální banky, ale ty zahraniční, bez zastoupení v Polsku, na které se daň nevztahuje.
Druhou věcí, která zatím není účinná, ale pravděpodobně začne platit od roku 2026, je centrální státní registr faktur, který by měl být mnohem propracovanější než například česká EET,“ vysvětluje Procházka s tím, že třeba inflační doložky jsou v Polsku zcela běžnou součástí veškerých smluv.