A jaká byla u nás vloni vlastně inflace? Na první pohled to může být banální otázka. Pomineme posun významu, ke kterému došlo za posledních padesát let, tedy že pod pojmem inflace se v současnosti nemyslí růst množství peněz, ale růst cen v ekonomice. Ovšem i tak stále někdy zůstává rozdíl mezi tím, co si laická i odborná veřejnost pod pojmem inflace představuje, a tím, co jednotlivý ukazatel přesně měří.
Nejčastěji se za inflaci považuje změna indexu spotřebitelských cen, tzv. index CPI, který vloni v průměru vzrostl o 3,2 %. Jde o nejvyšší růst za posledních 8 let. Měření inflace pomocí indexu CPI má mnoho výhod a jednou z nich je, že se relativně snadno sestavuje a může být brzy k dispozici. V případě Českého statistického úřadu (ČSÚ) je to obvykle 10 dní po konci měsíce. Nevýhodou tohoto přístupu je, že některé ceny nezahrnuje, např. ceny nemovitostí. Pak můžeme mít rychle a přesně vypočtenou statistiku, která ale nemusí plně postihovat realitu – podle vtipné filmové hlášky „chodí to dobře, ale neseje“. Což je u secího stroje zásadní závada.
Graf: Různé indikátory růstu cen v ekonomice za loňský rok ukazují, že míra inflace u nás byla zvýšená a spíše blízko hodnotě 4 %. Odhlédneme-li od způsobu výpočtu inflace, která činí 3 nebo 4 procenta, je třeba si uvědomit, že její míra velmi výrazně, tj. o 2-3 procentní body vyšší než úrokové sazby a běžné úspory tak výrazně ztrácely na kupní síle.
Například ceny nemovitostí v České republice za prvních 9 měsíců loňského roku vzrostly o 8,2 %. Česká národní banka vypočítává inflaci, kterou označuje jako experimentální, kdy k běžnému výpočtu inflace přidává i ceny starších nemovitostí. Při použití této metodiky inflace za tři čtvrtiny loňského roku odpovídá úrovni 4,0 %. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 2010, kdy ČNB tento index počítá.
Jiný přístup nabízí index, který používá ČSÚ k očištění nominálního HDP pro výpočet reálného růstu ekonomiky. Tento index se označuje jako deflátor, má širší záběr než index spotřebitelských cen (CPI), ale stále přímo nepokrývá ceny aktiv, jako jsou třeba ceny nemovitostí. Inflace měřena deflátorem HDP byla i přes mohutný propad ekonomiky až nečekaně stabilní a v průměru se za loňský rok držela na úrovni 4,1 %. Jde o nevyšší hodnotu za poslední dvě dekády.
Graf: Situace, že v ekonomice existuje rozdílná míra inflace spotřebitelských cen a míra inflace cen aktiv není nová. Index CPI ukazuje nárůst cen za 20 let asi o 60 %, čemuž odpovídá průměrné roční tempo inflace 2,2 %. Ceny stavebního pozemku (a podobně jsou na tom také ceny ostatních nemovitostí) vzrostly za 20 let asi o 320 %, čemuž odpovídá průměrný růst cen o 7 procent ročně.
Spíš než přesnou kvantifikovanou odpověď lze na úvodní otázku dát dobrou kvalitativní odpověď. Vloni byl růst cen v ekonomice i přes rekordně hlubokou recesi nejvyšší za posledních 20 let. Mnohé širší ukazatele naznačují číslo blízko hodnoty 4 %. A to není málo.