Dlouho byly veřejné kapitálové trhy považovány za bijící srdce kapitalismu. Burzy od New Yorku přes Londýn až po Hongkong sloužily jako hlavní centra pro získávání kapitálu a financování globálního ekonomického růstu.
Tento model dal vzniknout průmyslovým gigantům jako Ford Motor a General Electric a později technologickým fenoménům jako Microsoft, Apple a Amazon. Nicméně v současné době pozorujeme trend, kdy mnoho klíčových společností opouští burzy nebo se na ně vůbec nedostanou. Stále častěji zůstávají tyto firmy soukromé a kapitál získávají prostřednictvím přímých investic. Soukromé zdroje kapitálu se postupně stávají hlavním zdrojem financování, zatímco veřejné trhy často slouží pouze k prodeji firem ze soukromých rukou po jejich největším růstu.
Firmy jako OpenAI nelze zakoupit na burze; financuje je například Microsoft. Jejich konkurenta Anthropic financuje Amazon a SpaceX zase skupina investorů v čele s Elonem Muskem. Vyskytuje se zde otázka, proč je tomu tak. Důvodů je několik, ale z mého pohledu patří mezi hlavní svoboda firem, které nejsou pod veřejným tlakem investorů, auditorů a regulátorů. Nemusí se zaměřovat pouze na ziskovost a rychlou návratnost investic a jejich kroky nejsou denně analyzovány v médiích jako CNBC. Další klíčová změna přichází ze strany investorů. Rozrůstá se množství soukromých institucí a fondů s velkými objemy peněz, které mohou investovat na několik let bez nutnosti rychlé návratnosti. Pokud je firma v situaci, kdy si může vybírat mezi veřejnými a soukromými investicemi, stále častěji volí druhou možnost díky jejím zmíněným výhodám.
Soukromý kapitál jednoduše představuje alternativní cestu, která firmám umožňuje udržet si větší kontrolu a anonymitu pro rozvoj svého podnikání. To je zvláště atraktivní pro technologické start-upy, které potřebují flexibilitu pro rychlý růst a inovace bez nepřetržitého tlaku na krátkodobé finanční výsledky.
Co to znamená pro nás investory? Pokud nechceme, aby nám neutekla podstatná část vytvářené hodnoty ve společnosti, musíme více investovat do soukromých struktur a fondů soukromého kapitálu. Naštěstí si tuto potřebu „finanční obec“ uvědomuje a vzniká tak stále více produktů, které soukromé investice přibližují i běžným investorům. Ve výsledku zahrnutí soukromých investic do portfolií může mít další velkou výhodu, a tou je vyšší dosažený výnos.
Pionýrem v tomto oboru a osobou, jejíž přístup stojí za zvážení, je David Swensen, správce fondu Yale Endowment americké univerzity Yale, který v letech 1985 až 2020 dosáhl ročního zhodnocení 12,5 procenta, téměř o tři procentní body více než populární index S&P 500. Důvodem vynikající výkonnosti fondu Yale Endowment byla jeho orientace na dlouhodobé alternativní investice, jako jsou investice do soukromého kapitálu, rizikový kapitál a hedgeové fondy. Tyto investice sice obvykle nesou vyšší riziko než čistě akciové nebo dluhopisové investice, ale správným výběrem a diverzifikací mohou přinést vyšší průměrný výnos.