Vzácné kovy v čele se zlatem zůstávají v letošním roce za očekáváním, alespoň pokud se týká výnosnosti v amerických dolarech. Jejich ceny se pohybují na úrovních ze začátku roku 2022, přičemž ještě na konci října se nacházely v hlubokých ztrátách. Investoři kupovali zlato zejména kvůli ochraně proti rostoucí inflaci a geopolitickému riziku.
Na první pohled se může zdát, že tuto „ochranou funkci“ zlato aktuálně neplní, nicméně jeho letošní slabší výkonost má příčinu zejména v posilování dolaru a růstu úrokových sazeb. Pokud ovšem vyjádříme ceny zlata v měnách zemí, které se nacházely v ekonomických problémech, jako jsou například turecká lira, čínský juan nebo euro, dostaneme se ke kladným hodnotám.
Obrat v letošním negativním trendu u zlata nastal začátkem listopadu po zasedání amerického Fedu, který přišel s méně jestřábí rétorikou. Finanční trhy začaly vyhlížet vrchol inflace a konec cyklu zvyšování úrokových sazeb v polovině příštího roku, což s sebou přineslo korekci na dolaru. Ceny nejcennějšího kovu následně posílily o více než 10% a dostaly se na začátku prosince zpět nad úroveň 1800 USD za trojskou unci.
V obnoveném zájmu o žlutý kov v poslední době sehrály významnou roli centrální banky, které ve třetím čtvrtletí nakoupily zlato v objemu téměř 400 tun, což je nejvíce ve sledovatelné historii. Bezesporu k tomu přispěly sankce vůči Rusku, které mimo jiné vedly ke zmrazení části jeho devizových rezerv na zahraničních účtech.
Výhled na příští rok zůstává stále nejistý zejména kvůli čínským pandemickým restrikcím a dalšímu růstu reálných úrokových sazeb. V posledním komentáři šéf Fedu Powell navíc zdůraznil odhodlání bojovat s inflací dalším utahováním měnové politiky, což srazilo ceny zlata opět pod hranici 1800 USD. Odhady vývoje na rok 2023 jsou přesto spíše pozitivní. K největším optimistům patří analytici banky Goldman Sachs, kteří předpokládají návrat cen zlata na úroveň 1950 USD.