Dagmar Goldmannová: Naším posláním je dávat bohatství smysl

10-minutové čtení
J&T specialista

Dagmar Goldmannová: Naším posláním je dávat bohatství smysl
#Nadace J&T#Příběhy

Motivace, které dárce k filantropii vedou, se v průběhu života a na základě nejrůznějších zkušeností proměňují. „Nejúspěšnější a nejvíce udržitelné filantropické projekty bývají ty, které se zaměřují na témata nejbližší přesvědčení a hodnotám dárce,“ říká ředitelka Nadačního fondu Via Clarita Dagmar Goldmannová, který poskytuje zájemcům filantropické poradenství.

Posláním Nadačního fondu Via Clarita je podporovat rozvoj a kultivaci filantropie a poskytovat nezávislé filantropické poradenství. Co vás vedlo k rozhodnutí zaměřit se právě tímto směrem?

Via Clarita vznikla v roce 2016 ze dvou impulsů – ten první byl od Libora Malého, zakladatele firmy LMC, a tedy i internetového trhu práce v Česku www.jobs.cz, který se filantropii věnuje dlouhodobě a inspiroval se v Americe v organizaci Global Philanthropist Circle, která sdružuje několik stovek filantropek a filantropů po celém světě. Viděl, že se filantropie dá dělat promyšleně a strategicky a peníze a energie, které věnujete, tak můžou mít ještě větší dopad.

Druhý impuls přišel od Jiřího Bárty, spoluzakladatele a dlouholetého ředitele Nadace Via, která se od začátku devadesátých let intenzivně věnovala rozvoji občanské společnosti a filantropie v Česku. Na Nadaci Via se v té době začalo obracet stále více filantropů, kteří chtěli pomoci s uchopením svého dárcovského záměru a třeba i založením vlastní nadace. Proto dávalo smysl založit separátní organizaci, která by se poradenství začala věnovat.

Naším posláním je dávat bohatství smysl – podporovat rozvoj promyšlené filantropie a poskytovat odborné filantropické poradenství individuálním dárcům, rodinám nebo firmám. Naším přáním je, aby v Česku rostl počet dárců, kteří k dobročinnosti přistupují strategicky a jejich filantropické aktivity měly skutečně pozitivní dopad na společnost a svět okolo nás.
Při poradenství jsme na straně dárců jako takoví jejich průvodci na filantropických cestách.

Ruku v ruce s poradenstvím jde podpora rozvoje filantropického prostředí v Česku – přinášení inspirace ze zahraničí, organizace setkání na nejrůznější témata, která se filantropie týkají, vydávání materiálů nebo nejnověji i podpora tématu dobré správy nadací a nadačních fondů a práce na kodexu, který toto téma zastřeší. Na tomto projektu spolupracujeme od loňska i s Nadací J&T.


Proč je vlastně filantropie potřeba?

Filantropie je pro společnost důležitá, protože státní sektor nemůže dosáhnout na řešení všech potřeb, některé problémy jsou pod „rozlišovací schopností“ státu. Někdy se ukáže nová oblast, kterou je potřeba rychle podpořit, a filantropie je v tomto mnohem flexibilnější. Dobře je to vidět na příkladech humanitárních krizí, jako byl covid nebo příchod uprchlíků z Ukrajiny. Bez filantropie by mnoho potřeb společnosti zůstalo neuspokojeno a mnoho nových krásných nápadů by se neuskutečnilo. Tím, že je filantropická pomoc flexibilnější než státní sektor, může také fungovat jako takový inkubátor a zkoušet nové přístupy k řešení společenských výzev.

Filantropie může mít mnoho podob: finanční podporu konkrétních organizací, dobrovolnictví, darování vašeho času nebo znalostí. Veřejně prospěšné organizaci můžete také velmi pomoci třeba i darováním služeb, které poskytuje vaše firma, nebo zapojením se do jejich správní rady a rozšířením sítě jejich kontaktů pro fundraising.

Filantropie bývá zaměňována s charitou, která už ze svého latinského významu caritas – slitování, vyjadřuje spíše pomoc lidem v nouzi, trpícím či obětem přírodních katastrof. Charita je spíše nárazová, krátkodobá, řeší akutní složitou situaci konkrétních osob a následky problémů. Filantropie se zaměřuje více na skutečné kořeny problémů, často cílí na celkovou změnu nefungujících systémů a na podporu veřejně prospěšných iniciativ a společenských výzev.


Jaké mají lidé, kteří za vámi přijdou o radu, nejčastější motivy k tomu stát se filantropy?

Velmi často je to vděk za to, že se jim daří dobře a chtějí vrátit společnosti kus svého úspěchu. Mnoho lidí řeší konkrétní společenský problém, nějakou nefunkčnost systému, a chtějí pomoci k tomu, aby to tady u nás fungovalo lépe. Pro některé dárce je motivací to, aby skrze filantropii předali své hodnoty dětem nebo širší rodině. Filantropie je velmi intimní a osobní záležitost, často jde novými neprošlapanými cestami.


Jak vlastně s filantropií začít? Na začátku je myšlenka, touha pomoci, ale co pak?
Podle čeho by si měl člověk vybrat tu správnou oblast, kterou podpoří?

Určitě vybírejte podle toho, co s vámi rezonuje. Může to být něco ve vašem okolí, v místě, kde žijete, možná k vám téma přijde přes někoho z rodiny nebo z blízkých, kdo se ocitl ve složité situaci. Nebo naopak vidíte nějaký systémový problém ve společnosti a chcete přispět k tomu, aby se vyřešil. Takovým příkladem může být podpora změny vzdělávacího systému nebo podpora nezávislých médií.

Pokud s filantropií začínáte, může být cestou začít podporovat třeba i malými částkami témata či organizace, které jsou vám blízké svým zaměřením. Na konci roku si můžete sami nebo s rodinou vyhodnotit, co vám při ohlédnutí zpět dává největší smysl a dělá největší radost. Pak můžete svou podporu zúžit a třeba podpořit dvě organizace větší částkou a navázat s nimi bližší vztah. Jeďte se podívat na konkrétní projekty, které jste podpořili, bavte se s lidmi z organizace, které dáváte dar, o tom, jak o svých projektech uvažují, jak je měří a vyhodnocují. Filantropie je investicí vašeho času, energie a peněz, a tedy má smysl uvažovat i o nastavení měřitelných výsledků, které vám ukážou, zda vaše podpora míří tím správným směrem. Podle našich zkušeností jsou nejudržitelnější a nejtrvalejší filantropické projekty ty, které jsou nejblíž osobním hodnotám a přesvědčení dárce.


Když se někdo rozhodne dlouhodobě podporovat určitou oblast, je nutné založit vlastní organizaci, nebo je lepší podpořit organizaci, která už je v dané problematice zkušená a etablovaná?

To je skvělá otázka. Určitě je fajn se nejdříve dobře zorientovat v oblasti, kterou se chystáte podpořit. Jak jsem zmiňovala, může být variantou začít podporovat několik organizací, které se vašemu tématu věnují, po roce si spolupráci s nimi vyhodnotit a svou podporu dále zúžit či specifikovat. Postupně se můžete s konkrétní organizací domluvit i na nějaké větší spolupráci – společně si stanovit cíle vaší podpory, rozpočet a měřitelné výsledky. Můžete si založit také svůj vlastní dárcovský fond u některé nadace či nadačního fondu. Ten nabízí cestu, jak darovat finanční prostředky postupně a promyšleně a mít k dispozici partnerskou organizaci, která s celým procesem pomáhá a dary administruje. V angličtině se pro dárcovský fond používá zkratka DAF – Donor Advised Fund, jde tedy o fond, o jehož využití rozhoduje dárce. V USA přes tyto dárcovské fondy prochází už více než 10 % všech filantropických darů.


Dagmar Goldmannová: Naším posláním je dávat bohatství smysl


Jaký je rozdíl mezi dárcovským fondem a nadací?

Na rozdíl od nadace nebo nadačního fondu, jejichž proces vzniku bývá náročný a často tak k vlastnímu fungujícímu byznysu filantropům přibude další organizace, která vyžaduje intenzivní péči a kapacitu a také provozní náklady, dárcovský fond mnoho technických, právních i daňových překážek a nástrah odstraňuje. Jeho provoz je financován z fee za jeho správu a oproti provozu vlastní organizace je výrazně nižší. Dárcovský fond si dárce se správcovskou organizací může „ušít na míru“. Nastaví si dobu trvání fondu, zda chce rozhodovat o každém jednotlivém vyplaceném daru, nebo se jen domluví se správcovskou nadací na podobě podpory vybraných projektů.

Založení vlastní organizace bývá variantou, pokud dárce nenajde žádnou organizaci, která by řešila přesně jeho téma nebo pokud se rozhoduje, že chce na filantropii vyčlenit větší objem majetku – jako je to například u velkých nadací, které vznikly v posledních letech – Nadace rodiny Vlčkových nebo Nadace 3WFoundation rodiny bratrů Walachových. Někteří dárci také zakládají vlastní nadaci či nadační fond, aby vytvořili prostor k propojení rodiny a dalších generací skrze společnou práci na filantropických projektech. Je to zajímavý trend, který vidíme čím dál častěji.


Je něco, čeho by se měl člověk při dárcovství vyvarovat?

Za mě je to určitě dárcovství, které je založené jen na dojmech. Aby byla pomoc skutečně účinná a peníze účelně vynaložené, má smysl dobře promyslet všechny souvislosti, zjistit si data a informace o vašem tématu. Přizvat odborníky a váš nápad s nimi probrat z nejrůznějších úhlů pohledu. Možná chcete pomoci třeba dětem, které při dosažení dospělosti odcházejí z dětského domova, ale sami těžko vyberete ty opravdu nejpotřebnější a pomoc nastavíte efektivně – možná je lepší se obrátit na organizaci, které se tímto tématem zabývá, má v něm zkušenosti, je v kontaktu s dalšími subjekty, které téma řeší. Možná je potřeba se podívat na celý systém, jak je nastavený, a zaměřit se na řešení příčin toho, že něco nefunguje dobře.


V případě různých přírodních katastrof či nečekaných událostí se v Česku zatím vždy zvedla velká vlna pomoci, lidé jsou ochotni poslat peníze na podporu postižených obětí. Jak je to ale s dlouhodobou podporou, můžeme hovořit o tom, že i v dlouhodobé podpoře méně viditelných problémů se v Česku daří?

Tohle je docela těžké posoudit, obecně nemáme k dárcovství u nás nijak zvlášť detailní data. Něco se dá vyčíst z dat online platforem. Každopádně za nás se setkáváme s mnoha osvícenými filantropkami a filantropy, kteří si vybírají k podpoře donedávna okrajová nebo nepopulární témata, jako je třeba duševní zdraví, a zároveň chtějí svou filantropii založit na relevantních datech a analýzách konkrétních oblastí. Vidíme také větší porozumění tomu, jak veřejně prospěšné organizace – neziskovky – fungují, a že je potřeba podpořit i jejich vnitřní kapacity, vzdělávání týmu a celkový rozvoj.


Kam se filantropie v posledních letech posunula?  Mění se nějak dárci a existují určité trendy v oblasti dárcovství?

Dárcovství v Česku stabilně roste a rozhodně to nejsou jen výkyvy způsobené humanitárními krizemi. Dobře je vidět velký nárůst darování přes online platformy, jako jsou třeba darujme.cz nebo Donio. Velmi se rozvíjí tzv. zaměstnanecké dárcovství, kdy firmy dávají část zisku k dispozici na dobročinné účely a zaměstnanci mohou spolurozhodovat o tom, kam tyto prostředky půjdou. Vidíme také čím dál mladší lidi, kteří se filantropii začínají věnovat a berou to jako naprostou samozřejmost.

Objevují se nové oblasti, kam pomoc směřuje, dobrý příklad je oblast duševního zdraví, která obrovsky nabyla na důležitosti během dvou let pandemie covidu. Krize z posledních let taky velmi posilují spolupráci jak mezi jednotlivými dárci a nadacemi či nadačními fondy, tak i napříč sektory, se státem, byznysem a neziskovkami. Pomoc je tak lépe zacílená a efektivnější. Vidíme také větší důraz na celkovou efektivitu vynaložených prostředků, sledování a měřitelnost skutečného dopadu pomoci. V neposlední řadě v minulých letech vzniklo několik nadací se skutečně velkým nadačním jměním a médii proběhly i příklady velkých individuálních darů, které jsou inspirací pro další filantropky a filantropy.


Pokud by měl někdo zájem o vaši pomoc, jak se na vás může obrátit?

Velmi rádi se s vámi potkáme a těšíme se na vaše témata, která společně můžeme probrat a třeba vám pomoci nahlédnout je z dalších úhlů pohledu. Určitě se můžete podívat na náš web www.viaclarita.cz,  kde najdete spoustu inspirace z projektů, na kterých jsme spolupracovali, nebo zajímavé příklady a trendy ze zahraničí. Ke stažení jsou tam k dispozici magazíny Umění darovat Speciál, které se filantropickým trendům věnují více do hloubky, a věřím, že přinášejí spoustu inspirace. Pravidelně také organizujeme setkání v rámci cyklu Cesty filantropie na nejrůznější aktuální filantropická témata, rádi vás na nich přivítáme.


Dagmar Goldmannová

Ve Via Clarita působí od začátku, tedy už více než 6 let. Dříve pracovala jak v byznysu především na HR a CSR projektech, tak ve veřejně prospěšných organizacích jako Adra a Člověk v tísni či v rámci organizace INEX, která se věnuje rozvoji dobrovolnictví a vzdělávání o globálních tématech. Právě propojení byznysu a veřejné prospěšnosti ji velmi baví. Tématu nadačního sektoru se věnuje také v rámci doktorského studia na Masarykově univerzitě.

Nadace J&T považuje cíle nadačního fondu Via Clarita za velmi potřebné. Rozvoj filantropie a podpora těch, kteří se chtějí státy filantropy, může dostat pomoc i do nejzapadlejších koutů České republiky a rozvíjet oblasti podpory, které nejsou ve středu zájmu. V současné době se nadace podílí na vzniku kodexu, který by měl podpořit další rozvoj a kultivaci filantropie u nás.


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.