Předávání majetku lze řešit s řadou specialistů, nejčastěji jde o notáře, advokáty, bankéře či family office specialisty. V každém případě klíčovým aspektem, který určuje, kdo se stane hlavním partnerem v procesu předávání, je důvěra. Ukázal to již čtvrtý ročník průzkumu J&T Family Office Report.
Důvěra může být velmi často podpořena dlouhodobou spoluprací. Velkou roli při výběru hraje také odbornost a zkušenost a v neposlední řadě specializace právě na dědické řízení a závěti.
Při porovnání obecné populace a majetných proto není překvapením, že zástupci z řad obecné populace mnohem častěji deklarují využití notáře (41 % vs. 15 %). Naopak movití využívají či plánují k předávání majetku více využít služeb advokáta či právní kanceláře (52 % vs. 30 %) nebo family office specialisty (26 % vs. 1 %). Shodně pak obě skupiny respondentů hledají inspiraci u známých a přátel, kteří už předávání řešili či aktuálně řeší (10 %).
Notář je stát
Notář je pro většinu populace ve věku přes padesát let hlavním partnerem pro předávání majetku. „Důvod je prostý, je totiž státem pověřen k řešení dědických řízení, a lidé mu tak prostě věří. Předpokládají, že sepsané dokumenty budou po právní stránce zcela v pořádku a nezpochybnitelné,“ vysvětluje Helena Svárovská, ředitelka J&T Family Office. Důležitá je pro ně vedle samotné přípravy závěti i její úschova.
Speciálně notářskou úschovu závěti využívají lidé, pokud mají obavy, že by se mohla závěť ztratit nebo být zpochybněna. „Právě rodiče dětí, které nebudou ani v dospělém věku ze zdravotních důvodů samostatné, výrazně častěji volí notáře kvůli službě notářské úschovy,“ dodává Helena Svárovská.
Advokát jako dlouhodobý partner
Advokát představuje stejně jako notář pro řadu lidí záruku toho, že jím připravené dokumenty budou po právní stránce v pořádku. Majetní lidé preferují advokáta zejména proto, že zná jejich životní situaci, kterou tak při řešení nástupnictví vezme v potaz. Díky své profesi je pak u něj zajištěna správnost dokumentů, které budou platné a nezpochybnitelné. Obecnou populací jsou advokáti a právníci preferováni zejména kvůli možnosti poskytnout právní zastoupení, pokud se objeví nějaká zpochybnění či nejasnosti.
K předávání majetku jsou také voleni s ohledem na to, že tuto otázku jistě řeší s větším počtem svých klientů. Navíc jsou schopni vše rovnou dojednat i s notářem a díky dohledu České advokátní komory musí dodržovat právní řád. „Jak movití, tak obecná populace uvádí, že advokát nemůže kvůli své prestiži postupovat nepoctivě,“ popisuje výsledky Helena Svárovská.
Family office nabízí komplexní přístup
Část respondentů ze skupiny majetných zvolila za svého partnera family office. Jedním z důvodů tohoto výběru zejména je, že k otázce předávání majetku přistupuje komplexně. Jako jediným z odborníků na předávání majetku jim lidé přisuzují znalost z oblasti investic a schopnost poradit s dlouhodobým zajištěním majetku vhodnou právní formou. Family office je tak schopen jak předávající, tak i nastupující generaci nabídnout rovněž aktivní správu majetku.
„U family office odborníků je důležité, že znají rodinnou životní situaci a na základě toho vyberou vhodné řešení. Respondenti také pozitivně kvitují jejich spolupráci s právníky a advokáty. Vedle svých vlastních prověřených kontaktů jsou schopni pro převod majetku využít služeb právníka či bankéře, na kterého je klient zvyklý,“ vyjmenovává výhody využití family office Svárovská. Pro necelou pětinu majetných je tak family office nejdůležitějším partnerem v otázce předávání.
Přínosy předání: Jaké výhody toho, že už máte předání vyřešeno, pociťujete?
Nakrátko, či napořád
Výběr odborníka do značné míry určuje také způsob, jakým se majetek předá. Je tedy velice důležité vědět, co po mně má zůstat. Zatímco advokáti, právníci a notáři nejčastěji volí přímočará řešení, která převedou majetek mezi generacemi, bankéři a family office specialisté jdou cestou dlouhodobějšího řešení, které s majetkem pracuje více komplexně a napříč generacemi. Doporučují tak mnohem častěji založení svěřenského fondu a rodinné nadace, jež jsou základem udržení rodinného bohatství. Majetek v nich je dlouhodobě spravován s cílem jej užívat, ale především jej v budoucnu předat dalším generacím. Pravidla, jak s majetkem nakládat, totiž stanovuje zakladatelská generace, která tak zanechá v rodině svůj odkaz a z rodiny de facto buduje rod s vlastní tradicí.
Zatímco u advokátů a notářů je nejčastěji doporučovaným nástrojem pro předání majetku přímé darování a závěť, u odborníků family office vedou svěřenský fond a rodinná nadace či nadační fond. Tyto instrumenty lze navíc kombinovat a tím vytvářet řešení na míru dané rodině.
Sepsání závěti zvažuje naprostá většina majetných lidí (78 %). Závěť je první, nejjednodušší a vratný krok. Část respondentů dokonce popisuje, že jde o prozatímní řešení, než vyřeší předání svého majetku lépe. Závěť je natolik rozšířená, že její výhody se kryjí s výhodami předání majetku jako takového. Jde navíc o zavedený, léty prověřený postup. Pohled obou populací na závěť se neliší.
Svěřenské fondy drží rodiny a firmy pohromadě
I když u nás nemají svěřenské fondy dlouhou tradici a není známo příliš mnoho pozitivních příkladů, odborníci u nich evidují narůstající poptávku.
Celých 63 % odborníků jako nejzásadnější výhodu uvádí možnost si pomocí svěřenského fondu určit strategii a způsob fungování rodinného jmění. Tedy de facto zajištění správy majetku ve prospěch obmyšlených z řad členů rodiny a jeho udržení pro další generace. Tato výhoda je jako hlavní označena i skupinou majetných respondentů.
Jako druhou nejčastější výhodu uvádějí movití to, že svěřenské fondy podporují rodinnou soudržnost. Zajímavostí je, že odborníci tuto výhodu vnímají až jako 8. v pořadí, konkrétně ji uvádí 29 % odborníků. „Z toho mimo jiné vyplývá, že si majetní soudržnost svých rodin vysoce považují, což je pro českou společnost i do budoucna velmi optimistický fakt,“ konstatuje Helena Svárovská
V obráceném gardu je pak vnímání oddělení majetku od osoby zakladatele, kdy jako výhodu ho uvádí 60 % odborníků, ale naopak pouze minimum majetných.
Jak majetní, tak odborníci uvádějí jako jeden z benefitů svěřenských fondů jejich daňovou výhodnost, přestože svěřenské fondy žádnou takovou výhodu nenabízejí. Určitá část specialistů (13 %) pak dokonce na svěřenských fondech žádné výhody nevidí. Tato data potvrzují potřebu osvěty i ve světě profesionálů.
Většina majetných respondentů jako hlavní nevýhodu uvádí ztrátu kontroly nad majetkem či zneužití postavení správce. Odborníky je na první místo stavěna jejich krátká tradice a nejasná právní praxe. V rámci své činnosti pak naráží také na neochotný přístup bank a mylně se domnívají, že jsou vhodné pouze pro složité majetkové struktury a velká jmění.
Nadace předává nejen majetek, ale i hodnoty
Stejně jako svěřenské fondy i nadace a nadační fondy jsou respondenty vnímány zejména jako nástroj, kterým lze dlouhodobě určit strategii a způsob fungování rodinného jmění a jenž podporuje rodinnou soudržnost. Mnohem častěji, než svěřenské fondy jsou pak nadace uváděny jako vhodný nástroj k vytvoření dlouhodobého rodinného odkazu. Neopomenutelný je také dobročinný rozměr, který nadace a nadační fondy nabízí. Jejich znalost je rozšířena i v obecné populaci.
Ti, kteří již procesem předávání prošli, se shodují na tom, že jim předání zvýšilo kvalitu života. „Především jim dodalo klid, že je vše vyřešeno a ujasněno. Mají čisté svědomí a dobrý pocit, že jsou děti zabezpečeny a nenastanou žádné dědické spory,“ shrnuje zjištění Helena Svárovská.
O průzkumu J&T Family Office Report Cílem průzkumu bylo odhalit bariéry a motivace pro předávání majetku další generaci a znalost jednotlivých instrumentů vhodných k převodu majetku a v neposlední řadě také zjistit, kdo je hlavním partnerem, se kterým otázku nástupnictví řeší. Průzkum, který probíhal v průběhu května a června 2024, provedl J&T Family Office ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd. Data byla sbírána pomocí elektronického dotazníku distribuovaného respondentům z řad zástupců cílové skupiny. Kvantitativní pohled pak doplnily hloubkové rozhovory s 10respondenty. K zajištění uceleného pohledu na problematiku byl průzkum realizován také se specialisty, kteří s klienty problematiku předávání řeší. Průzkumu se tak zúčastnilo 52 odborníků z řad právníků, notářů, bankéřů a specialistů family office. V některých otázkách pak průzkum nabízí i srovnání s obecnou populací reprezentovanou vzorkem 505 respondentů z řad mužů a žen ve věku 50–75 let, kteří mají alespoň jedno dítě. Tato skupina je pak reprezentativním vzorkem dle regionu, velikosti města bydliště, vzdělání a příjmů. |