Dolaroví milionáři prozradili, z čeho mají obavy

Soudobý nechvalný ekonomický vývoj má na výhled dolarových milionářů větší dopad než covidové roky, ve kterých dolaroví milionáři optimismus neztráceli. Nyní je však očekáván příchod globální ekonomické recese, která zejména dle starších movitých postihne nejen chudé státy, ale také Evropu a USA a jejímž důsledkem mohou být sociální nepokoje a další kolo vzestupu populismu a radikálních politických stran.

Současnou situaci tak v našich zemích považují stejně jako veřejnost spíše za hrozbu než příležitost pro investice. „Jde o vůbec nejvíce negativní pohled od roku 2013, tedy od počátku měření. I když mladší dolaroví milionáři jsou o něco optimističtější, neboť očekávají, že půjde jen o dočasný výkyv a že svět zejména díky technologiím a inovacím nalezne východisko,“ popisuje Jaroslav Cír z výzkumné agentury Perfect Crowd, která studii prováděla.

Starší podnikající respondenty pak tato situace vede k úvahám o vyšší míře zapojení dětí do správy majetku a hledání cest k jeho dlouhodobému zhodnocení.

Pesimismus je o něco silnější na Slovensku, kde se ke globálním aspektům přidává prohlubující se vládní krize. „Tím je tedy snižována naděje na konstruktivní řešení a zavedení potřebných reforem, což samozřejmě odpuzuje zahraniční investice a investory a negativně se to podepíše na ekonomickém růstu,“ uvádí Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Energetika jako kritický problém

Za skutečný problém dolaroví milionáři označují především energetickou krizi, která podstatu nadcházející ekonomické recese odlišuje od všech předchozích krizí a činí ji tak méně předvídatelnou.

Řešení vidí dolaroví milionáři v nabídkové straně energetického trhu, podporují proto investice vedoucí ke zrychlení výstavby nových zdrojů výroby energie, ale i v hledání nových cest – například těžbě břidlicového plynu či v návratu k výrobě jaderné energie. Podporují také zrušení emisních povolenek na úrovni Evropské unie, které jsou evropskou raritou a přispívají k růstu účtů za energie.

„Tři čtvrtiny dolarových milionářů pak souhlasí s nabídkou kompenzace ohroženým skupinám obyvatel. Zároveň však volají po smysluplnosti podpory, a ne bezhlavém zadlužování státu pro budoucí generace. Na rozdíl od populace by tak v případě pomoci hleděli i na schodek státního rozpočtu,“ říká Sklenář.

Více než třetina českých a necelá třetina slovenských dolarových milionářů souhlasí i se zestátněním velkých energetických firem ČEZ a SE, aby mohl stát nabídnout elektřinu za nižší cenu. Tuto variantu podporuje také 65 % veřejnosti v obou státech. Zejména milionáři si však uvědomují, že takový krok není pro vládu jednoduchý, upozorňuje Sklenář.

Převážně starší respondenti poukazují na Green Deal jako součást problému a volají po pragmatismu, především v případě jaderných zdrojů či obnovení chodu uhelných elektráren. Mladí milionáři pak berou v potaz více i ekologické hledisko, ale i oni se přiklání k tomu, aby byly bezpečné jaderné elektrárny vnímány jako čistý zdroj.

Velký rozdíl mezi Čechy a Slováky je pak v otázce protěžování ukončení sankcí vůči Rusku v Evropské unii. Zatímco v Česku tuto myšlenku podporuje pouze 11 % dolarových milionářů a 29 % populace, na Slovensku se k takovému kroku kloní třetina bohatých a téměř polovina populace.

Při pohledu do budoucna dolaroví milionáři neočekávají návrat cen energií na předchozí úrovně, začali se proto na vyšší ceny energií připravovat.

„Nejčastěji v případě domácností zafixovali ceny u dodavatelů, zateplili nemovitost a pořídili si tepelné čerpadlo, rekuperační jednotku či solární panely. Jako ochranu proti narůstajícím cenám zvolilo hned 18 % českých dolarových milionářů také investici do energetických komodit či energetických společností,“ vyjmenovává opatření Cír.

Zatímco pouze pětina českých dolarových milionářů nepřipravuje svou domácnost na navýšené ceny, u české populace žádné kroky nepodniklo hned 36 % respondentů. Na Slovensku je nepodniknutí kroků k ochraně ještě vyšší, a to jak u milionářů, tak populace.

Podobné kroky podnikli dolaroví milionáři také v případě svých firem. Vedle fixace a investic do nových zdrojů tepla či zateplení část z nich také ukončila činnost energeticky náročného provozu.

Inflace jako očividný problém

Energetická krize se výrazným způsobem podepisuje na současné vysoké inflaci, není však její jedinou příčinou. Dolaroví milionáři nepodléhají rétorice médií a za příčinu vysoké inflace považují předchozí extrémní kroky hospodářské politiky, tedy dlouhodobou politiku nízkých sazeb a masivních nákupů aktiv centrálními bankami či snahu vlád štědře kompenzovat dopady covidové pandemie. Toto vše pak zesílily dopady energetické politiky Evropské unie, které ještě umocnily geopolitické kroky Ruska vyvolávat nestabilitu, tím zvyšovat cenu ropy a zemního plynu, a to v kombinaci s válkou na Ukrajině. „Oproti populaci, která vidí příčinu hlavně ve válečném konfliktu na Ukrajině, poukazují majetní na fakt, že inflace nemá jedinou příčinu, ale hned několik, které jsou navíc domácího původu, a nejde tedy jen o externí vlivy,“ upozorňuje Sklenář.

Dolaroví milionáři nepropadají panice a mají racionální očekávání ohledně vývoje inflace. Více než polovina českých a slovenských dolarových milionářů předpokládá, že inflace zůstane vysoká, v rozmezí 10–15 %. Extrémní úroveň inflace nad 15 % očekává 14 % českých a 18 % slovenských dolarových milionářů. S takovým odhadem se naopak nejvíce ztotožňuje i populace na obou stranách řeky Moravy, které se narůstající ceny dotýkají zásadně více.

Většina milionářů i veřejnosti má ohledně růstu spotřebitelských cen vyšší očekávání, než jaký byl konsenzus trhu začátkem prosince, kdy se predikovala inflace pro rok 2023 kolem 9 % v Česku a 10 % na Slovensku.

Ekonomické předpovědi ani odhady milionářů nepočítají s rychlým návratem inflace na cílovanou 2% úroveň, ale očekávají, že měnové restrikce inflaci alespoň přibrzdí. Všichni čeští dolaroví milionáři tak shodně souhlasí s restriktivní politikou ČNB, dokonce více než třetina by sazby oproti stávající úrovni ještě zvýšila. Na Slovensku však majetní spíše zastávají kritický postoj vůči měnové politice ECB a kritizují ji zejména pro příliš pozdní a pomalé zvyšování úrokových sazeb.

Drtivá většina českých i slovenských majetných má pak velké obavy z negativních dopadů inflace zejména na běžné domácnosti a nejzranitelnější vrstvy společnosti, kterým pod vlivem narůstajících cen a životních nákladů může hrozit nárůst existenčních problémů, což může vést k politické radikalizaci, která v extrémním případě může ohrozit samotnou demokracii, tržní ekonomiku a s ní spojenou svobodu podnikání.

Devět z deseti českých dolarových milionářů a tři čtvrtiny české populace by tak omezovaly výdaje státu, aby se nezhoršovalo zadlužování a tím neposilovala inflace. Shodně s populací by také movití podpořili kompenzaci ohroženým skupinám obyvatel. O něco méně než populace (55 % vs. 41 %) by zavedli sektorovou daň na velké korporace typu bank a operátorů, tak aby vláda získala další prostředky. Něco přes třetinu dolarových milionářů a tři čtvrtiny populace pak v Česku souhlasí se snížení DPH na potraviny, energie a pohonné hmoty.

„Z investičního pohledu se však dolaroví milionáři speciálně vůči inflaci nevymezují. Více než 80 % z nich nezměnilo svou investiční strategii a jsou přesvědčeni, že mají optimálně nastavené portfolio, které z dlouhodobého hlediska inflaci překoná. Klid jim možná přidává fakt, že významnou část jejich investic představují investice do nemovitostí, které je tak před vlivem inflace do značné míry kryjí,“ dodává Sklenář.

Konzervativnější přístup k investicím pak deklaruje méně než polovina česko-slovenských majetných a zhruba třetina vyhledává naopak rizikovější investice s cílem bezprostředně porazit inflaci.