Blíží se konec prvního kvartálu a pokusy spočítat budoucnost zase dostaly na frak. Americké akcie favorizované jednak díky dříve silným makroekonomickým datům, jednak kvůli slibným očekáváním od nové Trumpovy administrativy zaostávají letos za Evropou o zhruba 15 %. Nepomůže jim ani započtení čtvrtého kvartálu loňského roku – za poslední půlrok vede Evropa o 12 %. Dále ztracená, údajně neinvestovatelná Čína reportuje prostřednictvím indexu v Hongkongu letošní růst 20 %.
Na dluhopisovém trhu to není příliš jiné. Na přelomu roku analytici přemítali o možnosti překročení výnosu desetiletého amerického státního bondu přes 5 %. Nakonec trh nabral úplně opačný, jižní směr a koketuje s hodnotou 4 % na úrovni 4,2 % p. a. V Evropě zase byl tématem slabý ekonomický výkon a plán ECB dostat úrokové sazby níže. Místo toho německý desetiletý státní dluhopis atakuje výnos 3 %, hodnotu naposledy pozorovanou okolo září 2023. A to jsou mimochodem nejvyšší hodnoty od roku 2011. Natolik akcentovaný rozdíl mezi holubičí monetární politikou ECB a téměř jestřábím přístupem Fedu nyní, o pár měsíců později, vypadá nevýrazný. Trh pro letošek čeká tři snížení amerických sazeb o 25 bazických bodů a čtyři v Evropě (ECB již dvě z toho dodala).
Co si z toho lze odnést? Za prvé spíše připomenutí, že člověk neví, co bude, nikdy to nevěděl a nebude to vědět. A za druhé, že pokud cítíte, že s vaším názorem souhlasí každý, tak moc nevyděláte. Názor, který nezvedne ani jedno obočí, mnoho nadprůměrného nepřinese.
A kam dál? Až budou titulky novin plnit špatné zprávy o výkonu amerických akcií (technologie letos odepisují téměř 10 %) a o tom, jak jim Donald Trump škodí, bude čas navyšovat akcie USA. V našem smíšeném portfoliu jsem se technologickému sektoru vyhýbal poslední dobou jako čert kříži. Ale teď už možná nastal čas. Udělali jsme první nákupy.