Co se v článku dozvíte:
Během čtyř dnů konání J&T Banka Art Index Pop-up dorazilo do běžně nepřístupného paláce Bellevue na pražském Smetanově nábřeží téměř 13 tisíc návštěvníků. Někdo se přišel seznámit se současnou výtvarnou scénou, jiný si cíleně vybíral díla do svých sbírek a někdo další si tu pořídil své první dílo, které se základem sbírky teprve stane.
Art Index Pop-up vznikl s cílem představit současné umělce široké veřejnosti, vzbudit zájem o jejich tvorbu a přiblížit umění jako přirozenou součást každodenního života. Letošní téma Odhalte umění na tuto myšlenku navázalo a zvalo k objevování. „Současné umění zdaleka není jen dekorací, nese hlubší významy, reaguje na svět kolem nás i na nás samotné. Stojí za to podívat se za pomyslnou oponu, věnovat mu čas a pozornost, odhalit, co se skrývá pod povrchem. I proto jsme chtěli návštěvníky povzbudit, aby se nebáli ptát, přemýšlet a vést dialog,“ říká kurátorka výstavy a art specialistka J&T Banky Valérie Horváth.
I letos výstava navázala na výjimečnou historii místa. Palác Bellevue, který vznikl koncem 19. století na místě někdejších Papouškových lázní, nese jméno odkazující na francouzské „belle vue“, tedy „krásná vyhlídka“. Právě pohled na panorama Pražského hradu inspiroval nejen Oskara Kokoschku, ale později i Jiřího Trnku, kteří měli ateliér v posledním patře domu. Tento výjimečný ateliér ve věži s ochozem nabízejícím úchvatné výhledy na Prahu se během vernisáže na chvíli otevřel i klientům J&T Banky.
Na začátku září, kdy čtyřdenní pop-up probíhal, byla celá budova prázdná a připravená k zahájení rekonstrukce. Chyběly dveře, některé zdi byly poškozeny přípravnými pracemi, podlahu z dřevěných parket pokrýval jemný prach. Svou atmosférou tak zvolená lokalita mohla připomínat předloňský koncept expozice, pro kterou se povedlo získat unikátní prostory historické Invalidovny.
Richard Loskot (na stěnách), Jakub Choma (instalace uprostřed).
Tři patra plná umění
První exponát výstavy byl nečekaně viditelný už z rušné ulice. Konceptuální umělec Tomáš Vaněk v rámci pokračování svých Participů nafoukl obří balonky, které následně posprejoval. Tento koncept byl již přítomný v galerii Hunt Kastner v roce 2022 na výstavě s názvem Kdo spí, jakoby jedl. „Tento rok byl poznamenán pandemií koronavirové choroby covid-19. Balony byly uzavřeny uvnitř galerie a výstavu vidělo málo lidí. Tentokrát byly umístěny venku a ke kolemjdoucím vysílaly krátkou vizuální zprávu,“ popisuje umělec.
Hned za vchodem, pod stropem úvodního sálu paláce, byla zavěšena další monumentální instalace – Sběratelé kostí parafrázující známou kostru velryby z Národního muzea. Sochař Dominik Lang ji na výstavě propojil s příběhem jejího získání a kulturní symbolikou.
„Instalace, zavěšená v prostoru připomínajícím jeskyni či tunel, evokuje jak torzo skutečné velryby, tak nedokončenou sochařskou konstrukci. Původně ji doplňovala scénograficky pojatá hostina, během níž hosté objevovali v pokrmech skrytá sochařská náčiní – narážku na umělecké mecenášství i archeologii paměti,“ vysvětluje svůj koncept.
Návštěvníci mohli projít celkem třemi patry historické budovy a obdivovat více než dvě stě děl od padesátky nejvýraznějších českých autorů a autorek zařazených do žebříčku J&T Banka Art Index.
Na Art Index Pop-upu samozřejmě nemohla chybět i aktuální jednička zmiňovaného indexu Eva Koťátková, která přivezla sérii koláží se žirafou Lenkou, známou z její oceňované instalace na loňském Benátském bienále. Ve své tvorbě umělkyně často propojuje fantazii, zvířecí symboliku a sociální témata a i v těchto kolážích pozvala diváky do osobního, imaginativního světa.
Ke své Národní sbírce zlozvyků se vrátila i Kateřina Šedá. Tento ve světě zcela ojedinělý projekt shromáždil zlozvyky lidí z celé země do největšího archivu lidských neřestí a drobných rituálů. Stačilo jen zaregistrovat svůj zlozvyk, například způsob, jakým někdo krájí máslo, nebo zvyk používat tamponky po odlíčení k utření koupelny. Na pop-upu Šedá tuto sbírku umělecky zpracovala a nabídla návštěvníkům nový pohled na detaily, které nás charakterizují, odlišují i spojují.
Protože formát pop-upu umožnil v budově zásahy přímo do prostoru, vytvořil tu Martin Lukáč velkoformátovou malbu přímo na stěnu, kde barva, gesto a rytmus splynuly v kompozice oscilující mezi promyšlenou strukturou a spontánním chaosem.
Národní sbírka zlozvyků od Kateřiny Šedé.
O díla byl mezi kupujícími zájem
Všechna díla si mohli zájemci zakoupit a také tak činili. Přímo během výstavy se prodala téměř čtvrtina vystavených děl a další jednání o nákupech stále probíhají. Největší zájem byl tradičně o malbu, která se u Čechů řadí k nejoblíbenější formě umění. Nové majitele si však našly také sochy a díla z oblasti nových médií.
„Zájem o vystavená díla nebyl zdaleka jen ze strany již ostřílených sběratelů a majitelů umění, kteří si pečlivě vybranými kousky doplnili již existující sbírku. Příjemně mě překvapil zájem těch, které výstava oslovila natolik, že se odhodlali k prvnímu nákupu či seznámení s umělcem,“ doplňuje Horváth.
Pokud by měl někdo zájem o velrybí kostru, má už bohužel smůlu. I ta patřila k dílům, která se prodala hned na místě a stala se součástí ucelenější umělecké sbírky.
Další ročník Art Index Pop-up proběhne za dva roky. Organizátoři už dnes slibují, že formát pop-upu zůstane zachován a současné umění se znovu usídlí v netradičním prostoru.