Zájem o současné české umění roste, ukazuje nový Art Report

Zájem o české současné umění roste. Svědčí o tom vernisáže, ale i průběžný nárůst návštěvníků výstav. Tento zájem se pak daří přetavit i do rostoucích prodejů a rozšiřující se sběratelské komunity, ukazuje letošní J&T Banka Art Report, který vznikl na základě průzkumu mezi sběrateli a vlastníky umění.

Podíl sběratelů, kteří uvádějí, že si v předchozím roce koupili dílo současného umělce, se stabilně pohybuje kolem 60 %. V letošním průzkumu Art Report jich bylo 63 %. „Tak drobný nárůst lze interpretovat spíš jako dlouhodobý průměr. Je ale pravda, že z různých náznaků se jeví, že mladší generace, které se ke sběratelství v poslední době častěji dostávají, se přiklánějí právě k současnému umění. Je tedy možné, že v horizontu dalších několika let skutečně nějaký nárůst zaznamenáme,“ vysvětluje art specialistka J&T Banky Valérie Horváth.

Nejčastěji se mezi novými kupci objevují lidé ve věku nad 40 let, právníci, lékaři, architekti, developeři nebo majitelé firem.

Vzhůru do ateliérů

Jak tedy sběratelé nakupují současné umění? Z Art Reportu vyplývá, že nejpopulárnějším způsobem je stále návštěva umělce v jeho ateliéru. Tuto možnost využilo vloni více než 60 % dotázaných. Důvodů je přitom více. Vedle možnosti vybrat si konkrétní dílo a setkání s inspirativní osobností umělce to je například i cenová flexibilita. Tři čtvrtiny sběratelů totiž tvrdí, že umělci jsou ochotni diskutovat o ceně děl podle toho, kdo o jejich dílo projeví zájem. Opačnou zkušenost má necelá čtvrtina kupujících.

Naproti tomu prostřednictvím galerie vloni současné umění nakoupila méně než polovina oslovených sběratelů. Na tuzemském trhu totiž stále převládá přesvědčení, že primární galerie neposkytují umělcům dostatečný servis a že tento stav není žádoucí. Téměř polovina sběratelů souhlasí s tvrzením, že v Česku není dostatečně rozvinutý galerijní trh, a uvítali by, kdyby zde fungovalo více galerií, které zastupují současné umělce.

Stejný názor pak má také Valérie Horváth. „Jsem velkým zastáncem galerijního provozu tak, jak ho známe ze zahraničí, pokud skutečně funguje. Galeristé mají pro své umělce velkou přidanou hodnotu, pořádají jim výstavy, vozí je na zahraniční veletrhy, propojují je se sběrateli a zajišťují veškerou administrativu. To vše je ale opravdu finančně nákladné, a jen málokterá galerie u nás tak dokáže takový servis opravdu funkčně zajistit. Možná i proto u nás pořád panuje přesvědčení, že je snazší galerii i s její provizí obejít a nakoupit přímo z ateliéru,“ myslí si odbornice na umění.

Prodeji současného umění se daří také na českých aukcích. Přední aukční síně díla současných umělců zařazují do nabídky stále více, i když v celkovém kontextu trhu zůstává tento segment jen okrajovým doplňkem. Přesto se loni obrat za současné umění na sálových aukcích, které sleduje odborný server Artplus, vyšplhal na rekordních více než 44 milionů korun. „Na ceny v řádu stovek tisíc či jednotek milionů korun za jednotlivé dílo si už čeští sběratelé zvykli,“ uvádí Art Report.

Do půl milionu

Tomu ostatně odpovídají také částky, které za současné umění vloni sběratelé vydali. Nejčastěji to dohromady představovalo investici v rozmezí mezi 100 a 500 tisíci korunami.

Druhou nejčastější skupinou pak ale byli lidé investující výrazně nižší částky, konkrétně od 10 do 50 tisíc. U těch však platí, že sice kupují originální umělecká díla, nečiní tak ale pravidelně.

Atraktivnost investice ale celkově roste. V letošním průzkumu více než třetina respondentů z řad sběratelů uvedla, že investice do umění je dnes atraktivnější než před pěti lety. „Myslím, že to z části pramení i z mediálního prostoru, který je v posledních letech investicím do umění věnován. Kromě toho právě z médií se lidé dozvídají i o neustále rostoucích rekordech na aukčním trhu. Jen pro srovnání, v roce 2020 stál nejdražší vydražený obraz u nás 78,6 milionu korun, aktuální rekord už je na 126,5 milionu,“ uzavírá Valérie Horváth.