Také letos vévodí žebříčku současných umělců Eva Koťátková. V první stovce se však odehrálo několik slibných posunů, které naznačují, že o řadě mladých umělců bude ještě slyšet.
Podivné rostliny, mezi nimiž se objevují kusy děl. V pestrých barvách jako by vyrůstaly zahrady či skleníky, v nichž se úpony rostlin kroutí, stáčejí a proplétají, aby vytvořily až fantasmagorické divadlo, napsala kurátorka Tjaša Pogačar v průvodním textu k výstavě Igora Hosnedla v bratislavské Kunsthalle. Diváci se mohli podle kurátorky procházet téměř sterilní atmosférou, která jim dovolovala nechat se Hosnedlovými malbami zanést do stavů změněného vědomí. I když jsou části těl či rostlin odseknuté, autor publikum nešokuje dramatem či bolestí. Spíše ho vede k poznání, že svět se neustále mění a ze starého vyrůstá nové.
Podobný zážitek si mohli odnést také návštěvníci galerie Eigen + Art z Lipska, která českého malíře zastupuje. I tam Hosnedl rozehrál hru ručně připravovaných pigmentů, která tu a tam mohla připomínat zátiší starých mistrů. Pokud divák dopřeje Hosnedlovým plátnům dostatečně dlouhý pohled, zažije celou paletu emocí, od čisté fascinace až po radost. Jak dodávají kurátoři, jeho obrazy nenechají nikoho lhostejným.
I proto se Igor Hosnedl statečně prokousává žebříčkem současných umělců J&T Banka Art Index. Loni poskočil díky povedeným výstavám o 35 míst na aktuální 64. až 65. místo. Přitom před dvěma roky se pohyboval mimo první stovku.
Podobnou jízdu zažívá i Marie Lukáčová. Před dvěma roky se pohybovala kolem 80. místa. Loni poskočila na 42. příčku a letos se už propracovala do první třicítky. Pomohla jí nejen skupinová výstava v galerii Hunt Kastner, na níž s dalšími autorkami zkoumala oblíbené téma ženství, ale také sólová výstava Waste with Grace v pražské galerii Berlínskej model.
Posunů v žebříčků byla letos řada. Do druhé desítky se podívala Adéla Součková, bývalá vedoucí Ateliéru malířství II na pražské Akademii výtvarných umění. Těsně před jejími branami zůstala fotografka Veronika Bromová. Posun o deset míst se povedl Václavu Magidovi, který posbíral ze všech sledovaných umělců nejvíce bodů za domácí výstavy. Na té s názvem Jménem Nikdo řešil bolestivé otázky individuální i kolektivní identity. Na jednotlivých panelech předkládal divákům sugestivní výroky, které je měly přimět přemýšlet o svém místě ve světě.
Zpráva o uměleckých kariérách
Výběr těchto umělců není náhodný. Ukazuje, proč před deseti lety vznikl žebříček J&T Banka Art Index. Upozorňuje na zajímavá jména ve světě současného umění, která si získávají pozornost galeristů, kurátorů a díky nim i širšího publika a sběratelů. A sleduje, jak se jejich kariéra vyvíjí. Pokud se v žebříčku drží dlouhodobě, znamená to, že se v uměleckém provozu etablovali. To je pak dobrá zpráva i pro sběratele. O autory prověřené galerijním světem je na trhu zájem a ceny jejich děl rostou.
„J&T Banka Art Index nevznikl proto, abychom hodnotili kvalitu umělců, vzájemně je poměřovali nebo slepě prioritizovali komerční úspěch. I proto prodejnost ani výška cen nikdy nevstupovaly do metodiky a nebude tomu tak ani v budoucnu. Naopak, index skrze sledované kategorie reflektuje výhradně reakce a názory odborné veřejnosti,“ vysvětluje Valérie Horváth z Art servisu J&T Banky.
Stejně jako došlo za poslední dekádu k celé řadě společenských, geopolitických nebo technologických změn, proměnila se i podoba české umělecké scény. „Téměř polovinu jmen z letošního žebříčku bychom v něm před deseti lety hledali marně. Z prvních deseti příček se obměnilo šest jmen, přičemž tři z nich tehdy nebyla ani ve zveřejňované stovce autorů,“ dodává Horváth. Letos se poprvé do první stovky podívaly Adéla Babanová, Anna Ročňová a Barbora Fastrová. Jsou podle Horváth nejlepší ukázkou nejen talentu mladých českých autorek, ale i rozmanitosti aktuální tuzemské tvorby.
Art Index mapuje kariéru umělců narozených po roce 1960. Boduje tuzemské a světové výstavy, veletrhy a další akce, kterých se autoři zúčastnili, podle toho, v jak významné instituci svá díla prezentovali. Více bodů získávají za výstavy v zahraničí a za samostatné výstavy. Do hodnocení se však promítají jen body získané za posledních deset let. Pokud tedy umělec přestane být aktivní, postupně o body přichází a žebříčkem se propadá. Naopak umělec, který nepřestává tvořit a vystavuje, si pozici v žebříčku vylepšuje nebo si ji minimálně udržuje. A právě proto je jeho samotná přítomnost v žebříčku bez ohledu na konkrétní pořadí hlavní zprávou pro sběratele a uměnímilovnou veřejnost.
Na přesném umístění v žebříčku až tak nezáleží. Od dvacátého místa dále dělí jednotlivé autory jen jednotky bodů. Při jedné povedené výstavě pak lze pořadím výrazně poskočit. V aktuálním vydání Art Indexu dělí dvacátého a padesátého v pořadí 159 bodů. Druhá polovina první stovky se vejde do pouhých 93 bodů.
Jednička Koťátková
Metodika J&T Banka Art Indexu reflektuje změny, které se na umělecké scéně a v uměleckém provozu dějí. Po deseti letech se proto změnily bodové váhy některých galerií, jejichž prestiž ve sledovaném období vzrostla. Úpravou prošlo také bodování účastí na veletrzích a zahraničních výstavách tak, aby lépe vystihovaly význam úspěchu na zahraniční scéně ve srovnání s výstavami v tuzemsku.
Nové hodnoty se týkají až loňských výstav. Bodový zisk za dobu před rokem 2023 zůstává nezměněný. I díky této logice se upravená metodika neprojevila výrazně na celkovém pořadí. První desítku změny neovlivnily vůbec.
Neotřesitelnou jedničkou J&T Banka Art Indexu zůstává Eva Koťátková. Loni vévodila i dílčímu žebříčku bodů získaných za zahraniční výstavy. Jednou z nejlépe hodnocených se stala expozice v britské galerii Nottingham Contemporary, kde představila projekt s názvem Kolik žiraf je ve vzduchu, který dýcháme? Inspirovala se osudem žirafy Lenky, první žirafy přivezené do pražské zoo, která v zajetí už po dvou letech uhynula. Při jejím preparování pro Národní muzeum ovšem části těla unikly do kanalizace a kontaminovaly veřejný prostor. „Příběh Lenky mě fascinoval. Je také zajímavou metaforou, která nás nutí přemýšlet o tom, kolik jiných žiraf, respektive kolik jiných neviditelných nebo skrytých příběhů nebo kolik marginalizovaných hlasů, které mluví o násilí a útlaku, existuje, aniž bychom o nich věděli,“ popisuje myšlenku výstavy Koťátková. Letos bude navíc s příběhem žirafy Lenky, tentokrát s názvem Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí, reprezentovat Česko na benátském bienále.
Další pořadí až do 8. místa zůstalo beze změny. Do první desítky se propracovali dva malíři, Jiří Černický a po třech letech opět i Josef Bolf.
Zahraniční úspěchy
Umělci z první stovky Art Indexu se loni podíleli na několika hodnotných skupinových výstavách. Největší mediální pozornosti se dostalo výstavě v drážďanské Kunsthalle im Lipsiusbau, kterou v rámci projektu Česká Sezóna kurátorsky připravil Jiří Fajt. Výstava představila sto českých umělkyň a umělců tvořících od první poloviny 20. století až po současnost. Zastoupeni byli i autoři, kteří se vyskytují na předních místech žebříčku J&T Banka Art Index, včetně Krištofa Kintery, Daniela Pitína nebo Jakuba Nepraše.
Druhým rozsáhlejším projektem byla výstava v Icelandic Art Center v Reykjavíku, která byla výsledkem tříletého výzkumu kurátorek Terezy Jindrové a Evy Riebové z pražské MeetFactory. Vedle několika zahraničních umělkyň a umělců se na výstavě představila Eva Koťátková, Marie Lukáčová, Adéla Součková, Aleksandra Vajd, Juliana Höschlová, Tomáš Javůrek nebo Michael Nosek.
Třetí skupinovou výstavou byla akce pořádaná v rámci Prague Art Week a Art Basel Hong Kong v Hong Kong Arts Center. Výstava sestavená Richardem Bakešem zahrnovala díla většího množství umělkyň a umělců z předních příček žebříčku J&T Banka Art Index včetně Barbory Kleinhamplové, Martina Kohouta, Aleny Kotzmannové, Jiřího Skály, Jiřího Thýna, Jakuba Chomy či skupiny DUNA (Lenka Balounová, Ladislav Kyllar, František Svatoš).
Z jednotlivců byla v zahraničí aktivní Anna Hulačová, která se prezentovala samostatnými výstavami v římské z2o Sara Zanin gallery a Pedro Cera gallery v Lisabonu, které autorku obě zastupují. Repríza autorčiny loňské výstavy v galerii Hunt Kastner proběhla v bratislavské Kunsthalle. Účastnila se rovněž třetího ročníku bienále pod širým nebem v Saint-Paul de Vence.
Z mužských zástupců z předních míst žebříčku samostatně vystavoval Zbyněk Baladrán – své práce představil v Maison Populaire v Montreuil a v Julius Koller Society v Bratislavě. Jan Kaláb každoročně vystavuje v rámci bohaté sítě soukromých galerií, které spravují jeho dílo. Loni se jednalo o Regina Gallery v Soulu, Rhodes Gallery v Londýně a Bluerider Gallery v Tchaj-peji. Z dalších autorů se v zahraničí prezentoval například Daniel Pitín na výstavě v jeho domovské Nicodim Gallery v New Yorku.
Z mladších umělkyň a umělců na sebe upozornila Klára Hosnedlová svou první institucionální samostatnou výstavou v hannoverském Kestner Gesellschaft. Stále častěji se mediální pozornosti dostává i Vojtěchu Kovaříkovi, zvláště v souvislosti s loňskou aukcí v síni Christie's v New Yorku, kde se autorův obraz vydražil v přepočtu přibližně za osm milionů korun. Kovařík se letos prezentoval i samostatnou výstavou v soukromé galerii Mendes Wood DM v Bruselu.
Prodeje na aukcích
Řada autorů z J&T Banka Art Indexu už dokázala své úspěšné kariéry přetavit i do ekonomického úspěchu. I když na tuzemských aukcí se současné umění vyskytuje spíše okrajově, dokázali sledovaní umělci promluvit i do dražebních výsledků. Králem tuzemských aukcí se loni stal Vojtěch Kovařík, jehož obraz Spinário se vydražil za 3 miliony korun. Druhé místo mezi současnými umělci podle celkového obratu za vydražená díla obsadil Josef Bolf. Za jedenáct prodaných obrazů utratili sběratelé 2,7 milionu korun. Z první desítky se zájemci o současné umění nejčastěji potkávali s díly Krištofa Kintery. Za 33 prodaných děl utratili dohromady 1,7 milionu korun.
Kintera vévodí žebříčku nejprodávanějších současných umělců podle obratu za posledních deset let. Více než 180 prodaných děl se na aukcích vyšplhalo na souhrnnou částku 14,5 milionu korun. V patách mu je Pasta Oner, za jehož 234 popartových obrazů utratili sběratelé 13,9 milionu korun. Dlouhodobě úspěšní jsou na aukčním trhu také Lubomír Typlt, Jakub Špaňhel či Jan Kaláb.