Prestižní žebříček J&T Banka Art Index, který nabízí jeden z možných pohledů na české umělkyně a umělce, vstupuje do druhé dekády. Ve dvanáctém vydání žebříčku se do čela dostalo ženské trio Koťátková-Šedá-Hulačová. Letošní ročník tak ještě více ukázal na dva trendy: o české umělkyně je aktuálně mimořádný zájem v zahraničí a daří se jim zapojovat do globálních trendů v umění.
Je v tom vlastně určitý paradox, který odkryli tvůrci žebříčku J&T Banka Art Index. Zatímco na domácí scéně hráli vloni prim tvůrci jako Jiří Thýn, Jakub Špaňhel, Josef Bolf nebo Krištof Kintera, na zahraničních veletrzích a výstavách české umění reprezentují mnohem více ženy. Vloni to konkrétně byly například Klára Hosnedlová, Eva Koťátková nebo Anna Hulačová.
Jména nejsou vybraná náhodně. Vycházejí z dat serveru Artplus, který dlouhodobě sleduje působení zhruba dvou tisícovek tuzemských umělců doma i ve světě a podílí se na tvorbě celkového žebříčku Art Index. Právě zmínění čtyři umělci-muži dostali nejvíc bodů za tuzemské výstavy a právě tyto tři umělkyně dosáhly nejvyššího počtu bodů za výstavy v zahraničí.
Důvodů je však podle odbornice na umění J&T Banky Valérie Horváth více. Tím nejdůležitějším ale zůstává mimořádná kvalita jejich umění a schopnost obstát na mezinárodní scéně.
„Kdybych to měla popsat jednou větou, tvorba Kláry Hosnedlové jednoduše obstojí na mezinárodní úrovni. To, co sama považuji za definici dobrého umění, a lze to podle mého názoru číst i ze žebříčku Art Indexu, spočívá především v nějakém zásadním přínosu dějinám umění – ať už je to nějaké téma, zpracování, úhel pohledu, rukopis, nebo třeba materiál,“ vysvětluje Horváth.
Dalším důvodem je také skutečnost, že se globální výstavní scéna více než v minulosti věnuje ženským umělkyním a tématům, která jsou jim vlastní, a to více než například v Česku. „Téma feminismu, rovnoprávnosti a postavení žen ve společnosti obecně rezonuje na světové scéně. Zatím ale nejsem přesvědčená, že se jedná o nějaký trvalý trend,“ připomíná odbornice na umění.
Klára Hosnedlová v loňském roce získala vůbec nejvíc bodů do žebříčku za zahraniční výstavy ze všech tuzemských umělců. Podle šéfredaktora serveru Artplus Jana Stuchlíka to bylo především díky dvěma mimořádným výstavám v basilejské Kunsthalle (expozice nazvaná Growth) a v mnichovské Pinakothek der Moderne , kde se umělkyně stala součástí skupinové výstavy Eccentric: The Aesthetics of Freedom.
Eva Koťátková, která pak obhájila celkovou první příčku Art Indexu, zase uspěla s mimořádnou instalací v československém pavilonu na benátském bienále, kam přivezla dílo inspirované příběhem žirafy Lenky. Ta byla v roce 1954 odchycena v Keni a jako první československá žirafa převezena do zoologické zahrady v Praze.
Malba již nedominuje
Obě umělkyně přitom využívají velmi specifického výtvarného jazyka. Koťátková vytváří mnohdy velkolepé koncepty a sochy, Hosnedlová zase pracuje s výšivkou a připravuje unikátní instalace. Tím potvrzují další významné zjištění Art Indexu, a to že se srovnává zastoupení jednotlivých uměleckých forem, které jsou v žebříčku zastoupeny mnohem rovnoměrněji, než by laická veřejnost mohla očekávat.
Valérie Horváth zmiňuje, že zatímco u sběratelů vždy drtivě vévodí malba, a možná právě proto nejsou některá jména mimo uměleckou scénu tak dobře známa, žebříček Art Indexu mnohem lépe odpovídá reálnému obrázku současné umělecké tvorby a vývoji umění jako takového.
„Malba je zastoupena prakticky stejně jako koncept – obě mají přes 25 procent –, kolem deseti procent pak jsou zastoupeny zároveň sochy, video a instalace, méně zastoupeny jsou pak ještě performance a jedním procentem i street art. Důležité je v tomto kontextu i zmínit, že řada autorů se neškatulkuje jen do jedné kategorie a tvoří ve více různých technikách,“ dodává.
Skokani roku
Zajímavostí každého Art Indexu jsou také nové tváře a největší skokani roku. Do první dvacítky se posunul malíř Martin Lukáč, který se představil na sólové výstavě v madridské Tönnheim Gallery, ale také v pražské Sophistica Gallery. Tam ukázal návštěvníkům výstavy Naturale sérii nových děl, která oscilují mezi zátiším a abstrakcí.
Do první stovky J&T Banka Art Indexu letos poprvé nakouklo šest umělců – dvě ženy a čtyři muži.
„Mezi šesticí nových jmen jsou dva etablovaní a dlouhodobě velmi uznávaní autoři Michal Škoda a Tomáš Vaněk a čtyři generačně mladší umělci a umělkyně. Mým velkým oblíbencem je Filip Dvořák, který bravurně balancuje na hranici malby a objektu. Vycházející hvězdou je za mě potom Miroslava Večeřová, která vystudovala částečně v Londýně a ve Velké Británii teď také působí,“ dodává Valérie Horváth. Právě fotografka Miroslava Večeřová se přitom z nováčků umístila nejvýše – na 84. příčce.