Jan Schick: Sbírku rozhodně nedělte. U knih platí stejná pravidla jako u jiných sbírek

Je možné definovat, co je „cenná“ kniha? A dokáže ji běžný člověk poznat?

Moc se to poznat nedá. Většinou se setkávám u laických zákazníků s názorem, že čím starší kniha je, tím musí být cennější. Žádná přímá úměra ale mezi stářím knihy a cenou neexistuje.

Jak postupovat ve chvílích, kdy potřebujeme knihy prodat nebo vyřadit?

Pokud jde o drobné přebytky z vlastní knihovny, je možné prodat knihy sám nebo zkusit oslovit některý z antikvariátů. Větší problém nastává u rozsáhlejších zděděných knihoven. Pokud jde o knihy z dob socialismu a jedná se převážně o beletrii nebo detektivy, raději počítejte s tím, že skončí v knihobudce.

Jiná situace je u odborné literatury nebo knih staršího data vydání. Na úvod doporučuji začít vše řešit včas. Často se mi stává, že prodávající s několikatisícovou knihovnou volá den před vystěhováním bytu. Měli byste mít alespoň drobný přehled, co knihovna obsahuje, a až poté se obrátit na odborníky.

I v našem oboru jsou lidé různí, proto je dobré nenechat se dotlačit k okamžitému rozhodnutí a dát si prostor na rozmyšlenou. Existují firmy, které sice inzerují, že nabízejí nejlepší ceny, ale ve finále vám vaši knihovnu pouze odvezou takzvaně za odvoz.

Pokud jde o prodej sbírky nebo kolekce, lze se také domluvit s aukční agenturou. Dnes se v případě knih a dalších sběratelských předmětů, jakými jsou grafiky, plakáty nebo staré pohlednice, využívají především internetové aukce. Sálové aukce jsou dnes jen výjimkou.

Je tedy výhodnější sbírku knih prodávat kompletní než po částech?

Stejně jako u ostatních typů sbírek i v případě knih platí, pokud sbírku máte, rozhodně ji nedělte. A to i v případě, že chcete spravedlivě podělit všechny potomky – nikdo nebude mít radost, pokud každý člen rodiny dostane část dílů Ottova slovníku naučného. Tedy pokud nezamýšlíte organizovat rodinné srazy, kde by si potomci měnili přečtené díly za nepřečtené. Hodnota sbírky se jejím rozdělením výrazně snižuje.

Již několikrát se nám stalo, že sběratelé dali do své závěti odkaz, kde nás jako antikvariát uvedli jako budoucí garanty osudu jejich sbírky nebo knihovny. Většinou šlo o naše dlouholeté zákazníky, kterým jsme často pomáhali sbírku budovat a doplňovat. Příbuzní nás po jejich smrti kontaktovali a my jsme ve spolupráci s nimi přání majitele sbírky splnili. Je to dobrá cesta, aby letité snažení nepřišlo vniveč.

Na jaké knihy se sběratelé zaměřují nejčastěji?

Začněme od těch nejstarších, sen každého antikváře jsou inkunábule neboli prvotisky, tedy knihy vydané před rokem 1500. Ale zhruba 95 procent starých knih vydaných před rokem 1800, které se v antikvariátech objeví, má náboženský obsah. O tuto tematiku není v současné době zájem, a jejich cena tedy nebývá vysoká. Občas se prodají, pokud jsou hezky ilustrované nebo mají zajímavou vazbu. Zbylých pět procent starých tisků je zaměřeno na světskou tematiku. Vyhledávané jsou především odborné knihy, jako například herbáře nebo lékařské knihy.

Kritéria pro sbírání starých tisků bývají různá. Lidé se často řídí podle oborů, někdo naopak sbírá konkrétního vydavatele, někdo vyhledává staré bible nebo třeba modlitební knihy. Obecně je u nás časté sběratelství knih s bohemikální tematikou, tedy knih, které se týkají české historie nebo byly na našem území vydány.

Dalším sběratelským evergreenem jsou bibliofilie. To jsou knihy vydané v omezeném nákladu, umělecky zpracované, často s grafikou nebo ilustrací. Bonusem je krásná vazba, podpis autora nebo výtvarníka. Někteří sběratelé se specializují na knihy podepsané jejich autory. V takovém případě rychle zjistíte, že Petr Bezruč byl grafoman, ale podpisy autorů jako Karel Čapek, Václav Havel nebo Milan Kundera se hledají daleko hůře.

Některé knihy jsou zajímavé jen kvůli svým vazbám. Například díla Ludvíka Bradáče, Karla Dudeška, Jindřicha Svobody a dalších uměleckých knihvazačů patří k vyhledávaným artiklům. Je také mnoho sběratelů, kteří shromažďují nejznámější české knihy, jako jsou Babička, Máj nebo například Broučci.

Speciální pozornost si zaslouží také česká avantgarda 20. a 30. let 20. století. Autoři jako Karel Teige, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a další snesou srovnání i v celosvětovém uměleckém kontextu a jejich díla se objevují také v zahraničních sbírkách. Z doby nedávno minulé jsou oblíbená exilová vydání ze známých nakladatelství jako 68 Publishers manželů Škvoreckých nebo Rozmluvy Alexandra Tomského.

Opomenout nelze ani fotografické knihy. Čeští fotografové patří ke zlatému fondu světového umění a jména Josefa Sudka, Jana Saudka, Františka Drtikola, Jaromíra Funkeho nebo Josefa Koudelky jsou sama o sobě zárukou kvality.

Pokud bychom chtěli vybudovat hodnotnou knihovnu, co by v ní rozhodně nemělo chybět?

Ve většině knihoven z první republiky byl základní kámen v podobě Ottova slovníku naučného, který vycházel v letech 1889 až 1909. Je to krásná knižní řada a dodnes nepřekonaný zdroj informací o českých dějinách. Další knižní encyklopedie a slovníky jsou dnes už trochu přetlačeny internetem, ale tento slovník je prostě základ.

Kde zajímavé kousky hledat?

Jako vše v dnešní době je i většina antikvariátů on-line. Nejlepší a vlastně jediný český vyhledávač antikvárních knih je Můj antikvariát, který sjednocuje podstatné české a slovenské prodejce. V zahraničí je několik webů specializujících se na staré knihy, přičemž 90 procent z nich patří společnosti Amazon, například Abebooks.com nebo Zvab.de.

Zmiňoval jste zahraničí, jak tam funguje obchod s antikvárními knihami?

V Evropě se knihy obecně prodávají v ustálené cenové hladině, ale v USA je situace jiná. Tam jsou staré knihy něčím unikátním a tomu odpovídá i jejich prezentace na amerických veletrzích. Tamní muzea a univerzity navíc do knih cíleně investují a budují sbírky, které s velkou slávou prezentují a ukazují. Po letech se pak tyto sbírky prodávají za mnohem vyšší cenu.

V Japonsku a dalších asijských státech je poptávka po knihách výrazně ovlivněna aktuálními trendy. Vlivné trendové časopisy tam určují, o jaké autory se zákazníci mají zajímat. Často se na podobných vlnách veze i česká produkce, jako například knihy od Trnky nebo Pacovské, jindy zase Mucha a další výtvarníci.

Potkal jste se během své antikvářské kariéry s kuriózními situacemi?

Bylo jich opravdu hodně. Zajímavá byla například jedna státní knihovna, která potřebovala omezit počet skladovaných knih. Někdo z vedení dal pokyn, aby počítač vyselektoval knihy, které si nikdo nikdy nepůjčil. Nikomu nedošlo, že se jedná i o knihy z tzv. nepůjčovatelných fondů, a protože rozkaz zněl jasně, daly se všechny označené knihy do výprodeje za ceny v řádech korun. Knihovna si toho bohužel všimla až ve chvíli, kdy se zájemci vraceli opakovaně a doslova odnášeli knihy v krosnách.

Další zajímavá situace, která se ale objevuje docela často, je vybavování interiérů knihami jako dekorativním prvkem. V 90. letech a na začátku milénia se takto vybavovaly především zrekonstruované byty na pražském Starém Městě, v poslední době jsou to spíš domy a opravené prostory hradů a zámků. Máme za sebou i hotely a různá restaurační zařízení. Je hezké vidět, jak se za relativně malé peníze dá pořídit pěkná dekorativní výzdoba.

Při svých cestách za knihami se často podívám na zajímavá místa a seznámím se se zajímavými lidmi. Pravidelně jezdíme pro knihy do zahraničí, kde jde většinou o tzv. emigrantské knihovny. Procestovali jsme takto celou Evropu, nejčastěji jezdíme do Švýcarska a Německa, ale nejdál jsme pro knihy byli v Göteborgu ve Švédsku.

Považují se za hodnotné i některé knihy současných autorů?

Možná jste na on-line aukcích nebo v obchodech narazili na knihy Jiřího Kulhánka, které se prodávají za neskutečné částky a pohybují se v řádech tisíců až desetitisíců za knihu. Jeho knihy mají vysokou hodnotu především pro fanoušky žánrů sci-fi a fantasy a kolem jejich nedostupnosti už vznikla téměř legenda.

Vysoká hodnota těchto knih je zapříčiněna tím, že existují jen v prvním vydání a sám autor prohlásil, že žádný dotisk nebude. Dokonce už se jeho knihy falšují, což je neobvyklý jev. Spíš se občas objeví nějaký nelegální dotisk nákladu, třeba u Harryho Pottera.