J&T Finance Group se v letošním roce daří. Se skupinou KBC se dohodla na prodeji 365.bank, což jí přinese 19 miliard korun. „Dlouhodobě se rozhlížíme po zajímavých příležitostech a chceme investovat do dalšího růstu,“ říká Igor Kováč, finanční ředitel a akcionář J&T Finance Group. V rozhovoru hovoří i o dalších aktivitách a směřování skupiny.
Proč jste prodali 365.bank belgické bankovní a pojišťovací skupině KBC?
Cítíme se silnější v privátním a investičním bankovnictví, ve financování byznysů a celkové správě majetku. Přístup k retailovému bankovnictví jsme hledali dlouho, zvažovali jsme různé možnosti rozvoje jak na Slovensku, tak případně ve střední Evropě. Ale retailový trh je hodně o velikosti a ten slovenský je jasně definovaný. 365.bank jsme transformovali z tradiční Poštové banky do moderní bankovní skupiny, která pro svůj další rozvoj potřebuje partnera se silným zázemím v retailu, a tím směrem jsme si řekli, že nepůjdeme. Že zůstaneme u toho, co nám jde nejlépe.
Původně jste ale chtěli banku pro retailové klienty spustit i tady v Česku pod názvem Poštovní banka, je to tak?
Ano, když jsme vstoupili do retailového bankovnictví prostřednictvím Poštové banky na Slovensku, zvažovali jsme i možnost rozvoje Poštovní banky v Česku. Ale jak už jsem říkal, chceme se věnovat tomu, v čem se cítíme nejsilnější jako lídři trhu, a to retailové bankovnictví není. Neviděli jsme žádnou reálnou možnost růstu v tomto segmentu, a když přišla nabídka od KBC, rozhodli jsme se, že na ni budeme reagovat. Na Slovensku i v Česku mají svou banku, takže fúzí dosáhnou nejen zajímavých synergických efektů. Ty my neměli jak získat.
Bylo nabídek víc?
Přišlo za námi několik zájemců. Pro nás ale bylo důležité vybrat takového, který 365.bank přinese silné zázemí a možnosti rozvoje. Přece jen jsme tu banku rozvíjeli více než deset let a cítili závazek nejen ke klientům a obchodním partnerům, ale především i vůči zaměstnancům. KBC je seriózní investor, v mnoha oblastech i náš obchodní partner, a když projevil zájem, velmi rychle jsme nakreslili plán, jak by to mohlo fungovat, a dohodu uzavřeli. Počítám, že do konce roku po schválení regulátorů může být prodej dokončen.
Předpokládám, že jste s touto transakcí spokojeni. Kupní cena činí přibližně 761 milionů eur, což odpovídá téměř 19 miliardám korun.
Samozřejmě jsme spokojeni. Myslíme vždy několik kroků dopředu, stále se chceme rozvíjet a růst a hledáme příležitosti. Řekl bych, že v blízké době něco zajímavého vykrystalizuje.
Nevykoupíte minoritního čínského akcionáře Citic, který vlastní v J&T Finance Group necelých deset procent?
Umím si to představit, ostatně jsme otevřeni všem diskusím a lhal bych, kdybych neřekl, že už jsme se o tom několikrát bavili. Možná k tomu i v budoucnu dojde. Nicméně CITIC je akcionář, který do chodu ani budoucích plánů růstu skupiny nezasahuje, nijak nás neomezuje. Naopak vždy je spokojený s dobrými výsledky a naší ambicí růst. Nyní chceme bilanci J&T Banky několikrát zvětšit, takže kapitál ze skupiny budeme spíše směrovat tam.
Jaký máte tedy plán?
Teď hlavně dokončit transakci s KBC, což je tak horizont šesti či sedmi měsíců. A jak už jsem říkal, chuť růst tu je, takže paralelně hledáme další možnosti rozvoje s cílem posílit pozici J&T Banky nejen v Česku a na Slovensku, ale i ve střední Evropě.
Mluvilo se o tom, že chcete koupit v Polsku nějakou investiční firmu, která spravuje majetek bohatší klientele.
Možností rozvoje je strašně moc. Vizi J&T Banky už jsem naznačil a co se týká celkového pohledu, rádi bychom zvyšovali aktiva pod správou. Pokud se podíváme na čísla, tak na konci roku 2024 jsme v součtu za všechny naše investiční společnosti někde na úrovni 11,5 miliardy eur, tedy 285 miliard korun. Za první letošní kvartál jsme narostli ještě o dalších 2,5 miliardy eur, takže se bavíme přibližně o 14 miliardách eur. A určitě chceme víc.
Když jsme asi před dvěma lety na konferenci pro zaměstnance mluvili o cílech, říkali jsme, že bychom chtěli do šesti let mít pod správou 500 miliard korun, což je asi 20 miliard eur. Tehdy nám to přišlo hodně ambiciózní a téměř nedosažitelné. Teď, když jsme na 14 miliardách a vidím ten obrovský zájem o naše fondy, si říkám, že to určitě zvládneme a zda to není málo. I s ohledem na to, že klesající úrokové sazby „nutí“ investory hledat alternativy k oblíbeným vkladům právě nejčastěji ve formě investičních fondů.
Před čtyřmi roky, když jste fond J&T ARCH zakládali, jste si opatrně přáli mít ve správě do dvou tří let jednu miliardu eur. Dnes je to zhruba 6 miliard eur.
Zájem o J&T ARCH předčil všechna naše očekávání a určitě náš růst výrazně akceleroval. Ale není to jen ARCH, investoři se obecně o naše fondy zajímají, vnímají, kdo je jejich zakladatelem a kdo investuje spolu s nimi vlastní peníze. Podařilo se nám vybudovat pestrou škálu fondů.
Důležitější je ale dopad objemu spravovaných aktiv na naše výsledky, náš růst. Výnosy z poplatků a provizí totiž generují zhruba třetinu z celkových výnosů.
To je velmi stabilní a předvídatelný příjem každý rok.
Přesně. I to je důvod, proč je správa majetku tím hlavním směrem. Takže se zcela logicky díváme na firmy spravující majetek.
Je velký trend posledních let, že Češi expandují do zahraničí. Vnímáte ho u vás?
Jsem velmi hrdý na to, že čeští a slovenští byznysmeni mají stále ten potenciál růst a nebojí se jít za hranice, dělat transakce, o nichž se před deseti lety zdálo jen málokomu. Že se například Michal Strnad stane největším výrobcem malorážních patron na světě, je neskutečný úspěch. Co mě ale ještě více těší, je, že jsme součástí většiny těchto příběhů a úspěchů. Že dokážeme financovat přeshraniční akvizice, ať už jde o Evropu, Velkou Británii, nebo USA a Kanadu. Je tu ale hodně i těch, kteří chtějí teprve prorazit. Ti, kteří mají ambice stát se jednorožci. I těm dokážeme pomoci a dát jim podmínky, které by jim jiní nedali.
Jaká je teď u vás nálada?
Dobrá. Jsme rádi, že se nám podařil prodej 365 a přemýšlíme, jak vydělané peníze co nejlépe alokovat. Nikdo nemá chuť vyplácet si obrovské dividendy, chceme posílit naši pozici v rámci střední Evropy.
Igor Kováč V roce 1998 vystudoval Národohospodářskou fakultu Ekonomické univerzity v Bratislavě. Od roku 2000 pracoval ve finančním sektoru na Slovensku – nejprve jako senior controller v HypoVereinsbank Slovakia, poté (2002–2008) jako ředitel ekonomického odboru ve Volksbank Slovensko. V roce 2008 nastoupil do J&T Banky a převzal vedení ekonomického a finančního útvaru. Následně se stal finančním ředitelem celé J&T Finance Group SE a členem jejího představenstva. V červenci 2023 se stal menšinovým akcionářem J&T Finance Group, kdy získal 4,95% podíl na základním jmění holdingu spolu se Štěpánem Ašerem. | ![]() |
Jak vypadá polský trh správců majetku?
V Polsku jsme nedávno založili reprezentační kancelář a přes pasportizaci tam už nyní poskytujeme úvěry. Většinou jde o naše klienty, kteří v Polsku investují a potřebují tuto expanzi zafinancovat. My se tam prozatím rozhlížíme a učíme se s tímto trhem pracovat, přece jenom je to země se 40 miliony obyvatel, což je téměř trojnásobek Československa, takže máme určitý respekt. Do tří let bychom chtěli mít jasno, zda tu otevřeme plnohodnotnou pobočku.
Mají teď klienti chuť brát si nové úvěry a dělat akvizice?
Docela ano. Důvodem mohou být nejen klesající úrokové sazby, ale také odliv západních investorů z oblastí blízkých válce na Ukrajině. Vždyť u nás je na prodej snad každý hotel a obchodní dům v rukách západních investorů.
Je vlastně zajímavé, jak západní investoři raději koupí nemovitost s tříprocentním výnosem v Německu a odejdou z vysoce výnosných projektů v Polsku, protože je to Polsko, které hraničí s Ukrajinou.
Možná proto, že šance, že Rusko bude dál expandovat, není úplně mizivá.
Možná, my tady žijeme. Ale samozřejmě pro západní investiční fondy, které spravují třeba důchody v Německu, může být lepší odejít kvůli těmto obavám z Prahy nebo Polska a investovat sice za méně výnosných podmínek do příležitostí v Německu.
Nesmírně se daří vašemu fondu J&T ARCH. Je dvouciferný výnos udržitelný?
Na konci roku měl fond pod správou přes 121 miliard korun a korunovou investiční třídu akcií zhodnotil o 17,44 procent, tu eurovou pak o 16 procent. Ale to není podstatné, nechceme úspěch fondu měřit na roční bázi. Před pěti lety, když jsme fond promýšleli, byla situace na trzích zcela jiná. Peníze byly tehdy téměř zadarmo, za eura vám dokonce platili, a v té době jsme cílili na nějakých osm procent ročně, řekněme plus minus výnos, který dlouhodobě nabízejí akciové trhy. Jenže my věděli, že náš fond bude postavený na dlouholetých partnerstvích, na podílech ve zralých firmách, u nichž se za normálních okolností nedá čekat pravidelně dvouciferný roční růst. Hlavním motivem byla spíš stabilita, dlouhodobost a ochrana než dramatický růst, a to stále platí. Chceme na fond nahlížet z pohledu dlouhodobé návratnosti investic.
Není to perpetuum mobile. Výsledek fondu se skládá z přecenění majetku a ze zisku firem.
A také z výnosů z prodeje firem z fondu a případně z vyplacených dividend.
Jste pětiprocentním akcionářem. Už jste ho splatil?
To nechci komentovat.
Na kolik si vlastní podíl ceníte?
Účetní hodnota skupiny je kolem dvou miliard eur a při této hodnotě bych svůj podíl nechtěl prodávat.
Rozhovor vznikl pro server Seznam Zprávy a autorem je Jiří Zatloukal.