Adam Kočík: Zájem o investice do startupů roste

Proč v současné době investovat do startupu?

Tuto otázku slýchám stále častěji, což znamená, že se povědomí o venture kapitálu dostává mezi stále větší skupinu lidí. Tento zájem ukazuje, že se z venture kapitálu stala samostatná investiční třída, do které směřují miliardy dolarů ročně. Lidé si uvědomili, že kromě termínových vkladů, investic do nemovitostí, dluhopisů, akcií nebo fondů existují ještě další zajímavé instrumenty, které mohou přinášet vyšší výnosy.

Výnos investice do startupů se totiž neměří na tři, čtyři, pět procent, ale v násobcích. Přitom do startupů už neinvestují jen institucionální investoři v řádu stovek milionů, ale i „retailovější“ investoři, kteří hledají zhodnocení pro své volné prostředky v řádu jednotek milionů korun.

Jak zkušení investoři se o startupy zajímají? Najdeme tu i začátečníky?

Řekl bych, že v poslední době se typ investorů rozšiřuje. Dříve totiž oblast venture kapitálu nebyla většině retailových investorů přístupná. Když tady začaly před 15 lety tyto fondy vznikat, byly přístupné jen pro pár movitých investorů, kteří to chtěli vyzkoušet a příležitosti uvěřili. Nyní se ale o startupy zajímá stále více zejména lidí mladšího a středního věku, kteří už žijí v technologické době a vědí, co taková investice a příležitost znamená. Stále ale mluvíme o kategorii kvalifikovaných investorů, kteří musí investovat minimálně 125 000 eur nebo ekvivalentní částku v jiné měně. Je zde i možnost investovat i od jednoho milionu korun, a to za předpokladu vyplnění dodatečného investičního dotazníku.

Myslím, že pro mladé lidi bude tento typ investice stále atraktivnější, protože se často jedná o spojení moderních technologií, vyššího výnosu a neprobádaných oblastí. Zároveň je lákavá možnost investicí do startupu něco ovlivnit, změnit.

Máte zkušenost i se startupy ze Spojených států, které jsou jejich kolébkou. Nakolik se od nich liší ty středoevropské?

Řekl bych, že je velký rozdíl v pohledu exekuce versus kvalita produktu. Když se podíváme na střední a východní Evropu, tedy celý náš region, tak my tady máme velmi kvalitní zakladatele, kteří mají skvělé myšlenky a dovedou firmy řídit a rozvíjet a mají kvalitní produkty. V USA však kvalitativně desetkrát horší startup získá desetkrát víc peněz. Proč? Protože tam zakladatelé dovedou ten svůj startup daleko líp prodat. Oni to postaví tak, že zkouší nové technologie dřív než ostatní, investoři dají do jednoho startupu poměrově víc peněz, ale na kratší dobu, aby se to otestovalo, jestli to funguje, nebo ne. Pokud nefunguje, zavře se to, jde se dál a není to chyba. Byla to příležitost se něco naučit. Spojené státy jsou známé pojmem „early adopters“.

Ve střední Evropě je to dále více o tom, že zakladatelé chtějí vybudovat perfektní produkt a už trošku méně přemýšlejí o tom, jak ho prodat, komu ho prodat a jestli o něj bude zájem. Možná je to dané naší mentalitou, kdy za komunismu nebylo zvykem se chválit. Američan se narodí a řekne, já jsem v tomto a tomto nejlepší na světě.

Jak hledáte startupy, které jsou pro vás potenciálně zajímavé? Co musí splňovat?

Máme stanovená určitá kritéria, která sledujeme. Může jich být pět, deset nebo i třicet, přičemž platí, že čím víc kritérií si stanovíme, tím těžší je najít něco zainvestovatelného. Zároveň dáme hodně i na intuici, je to tedy takový mix. Současně záleží na investičním stádiu, ve kterém se startup nachází. Pokud je na úplném začátku, kdy zakladatel vlastní prvotní koncept a ještě nemá klienty, tak je to zejména o zakladatelském týmu, se kterým se bavíme. Zjišťujeme, čím si prošel životem, co ho motivuje, proč toto vymyslel, kam to chce dotáhnout atd. Zároveň si zjišťujeme reference na foundery.

Jestliže má jít o vyšší investici, třeba o 50 až 70 milionů, mělo by se jednat o firmu v pokročilejším stádiu. To znamená, že už má konkrétní produkt, klienty i pravidelné příjmy. Tady je to již daleko více o exekuci a hodnotíme firmu jako takovou, finanční i nefinanční ukazatele výkonnosti a celkově daleko více parametrů.

V obou případech se díváme a snažíme odhadnout potenciál produktu, škálovatelnost a globálnost, posuzujeme i velikost trhu. Tady se situace za poslední roky změnila. Před deseti patnácti lety jsme se dívali na projekty, které mají možnost uspět na trhu velikosti v miliardách dolarů. Před sedmi osmi lety to byly desítky miliard dolarů a v dnešní době řada globálních VC fondů hledá firmy, které mají trilionový trh. To číslo už pro nás může být nepředstavitelné, ale takové trhy skutečně existují.

Jaký nejzajímavější startup jste v poslední době podpořili?

Asi by bylo nefér vypíchnout jednu nebo dvě firmy, protože všechny jsme si z nějakého důvodu vybrali. Máme už ale v portfoliu řadu firem, které se dostaly z prvotní fáze, kdy měly příjem deset dvacet tisíc eur měsíčně do fáze, kdy jim měsíčně přichází dvě stě, pět set tisíc i milion eur měsíčně. V této fázi už hledáme dalšího investora, zejména ze západní Evropy či USA, který by podpořil další rozvoj. Z toho mám velkou radost. Také mi dělají radost firmy, které již do svého byznysu implementovaly umělou inteligenci a tím se jim otevřel obrovský nový trh.

Jaké plány máte s novým fondem J&T Ventures III?

Nejprve se trochu ohlédnu. Když jsme před deseti lety zakládali J&T Ventures I., byl to vlastně takový fond na zkoušku, kde jsme měli jediného investora, a to J&T, kteří nám věřili od začátku. My jsme byli nezávislým fondem a oni hlavním investorem. V roce 2019 jsme si společně řekli: Zkouškou jsme prošli, pojďme udělat větší fond. A tak jsme založili druhý fond, kde už bylo přibližně 47 milionů eur a který má stoprocentně profesionální strukturu od administrace přes obhospodařování až po dohled. Tento fond už jsme otevřeli i investorům z řad high net worth individuals. V současné době máme ve „dvojce“ přes stovku investorů včetně institucionálních.

Těsně před Vánocemi jsme si pak řekli, že bychom to mohli posunout ještě dál a otevřeli jsme třetí fond. A už po prvním úpisu, který končil v polovině února, jsme měli přes sto investorů, tedy stejně jako za celé trvání „dvojky“. Od května do července 2025 běží druhý úpis a opět vidíme velký zájem jak z řad velkých investorů, tak investorů ve výši milion plus.

Na které regiony budete cílit?

Strategii necháváme stejnou jako před deseti lety. Já, Martin Kešner i další partneři dlouhodobě působíme v regionu střední a jihovýchodní Evropy, tedy od České republiky a všech sousedů směrem dolů po Balkán, Rumunsko, Bulharsko a na sever až po Pobaltí. V těchto zemích máme komparativní výhody – známe kulturu, máme tam řadu poradců, známe i ostatní fondy, takže se dostáváme k příležitostem dřív než západní fondy. My pak s firmou pracujeme rok dva, aby byla schopna získat peníze i od západních nebo amerických fondů.

Lze v tomto regionu vysledovat nějaké trendy při zakládání startupů? Například se mluví o nárůstu počtu startupů v oblasti obrany.

Zásadní změnou je nástup generativní nebo umělé inteligence a vůbec agentického přístupu k práci. V dnešní době už je relativně normální přemýšlet o tom, že nahradím část zaměstnanců umělou inteligencí nebo i celé workflow. V tom je budoucnost a je třeba počítat s tím, že řada zaměstnání změní svoji charakteristiku. Lidé budou pořád pracovat, ale trošku jinak, protože část práce za ně udělá umělá inteligence. Takže toto je obrovský trend.

Velmi důležitá je i oblast kyberbezpečnosti, protože při nástupu kvantových počítačů bude nutné počítat s kvantovými útoky. Další téma je zpracování dat v cloudu či healthtech a samozřejmě zmiňované téma obrany, kdy je potřeba vyvíjet technologie, které připraví svět na budoucí situace.

Co se týká tématu obrany, venture kapitál se pohybuje zejména v oblasti technologií dvojího využití, které mají jak civilní, tak válečný užitek. Může se jednat o data, infrastrukturní či hardwarové technologie nebo drony. V současné době směřují do tohoto sektoru velké peníze, protože si svět uvědomil, že se musí o sebe trochu víc postarat. Vidíme, že Evropa malinko zaspala, a proto v dnešní době investuje větší část HDP než doposud do své obranyschopnosti a konkurenceschopnosti.