Co se v článku dozvíte:
- Hledání investičních příležitostí pro přebytek kapitálu
- Private equity je novým trendem
- Jak se dolarový milionář proměňuje v čase
- Jak dolarový milionář vypadá
- Podnikatelé i top manažeři
- Zdraví, osobní rozvoj i kulturní a politické dění
- Knihy i podcasty, na nosiči nezáleží
- Sociální sítě škodí duševnímu zdraví
Čeští i slovenští dolaroví milionáři zůstávají i přes geopolitické napětí mimořádně optimističtí. Zatímco dříve rostl jejich majetek hlavně díky podnikání, dnes stále výrazněji spoléhají na investice. Loni jim největší zhodnocení přinesly akcie, které poprvé předstihly příjmy z podnikání. Ukázal to letošní unikátní průzkum J&T Banka Wealth Report, který mapuje postoje a investiční chování českých a slovenských dolarových milionářů.
Čeští i slovenští dolaroví milionáři za sebou mají rekordně úspěšný rok a do budoucna hledí ještě optimističtěji než loni. „Letošní rok byl po relativně dlouhém období poznamenaném pandemií, energetickou krizi a inflační vlnou první, o kterém by se dalo hovořit, jako o standardním. Ekonomika České republiky se vrátila k solidnímu růstu a inflace se stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Ohledně budoucího makroekonomického vývoje pak v Česku také panuje optimistická nálada,“ komentuje vývoj ekonom J&T Banky Adam Ruschka s tím, že určité problematické aspekty ekonomického vývoje v Evropě, jako jsou situace v průmyslu či hrozba války, s sebou mohou při správném uchopení nést příležitosti jak investiční, tak růstové z hlediska celého českého či slovenského hospodářství.
Hledání investičních příležitostí pro přebytek kapitálu
„Čeští a slovenští dolaroví milionáři jsou z větší části první generací bohatých. Nezískali svůj majetek dědictvím, ale prací a dlouhodobým podnikáním. Nyní ale postupně mění své návyky, kdy se od každodenního řízení byznysu přesouvají k aktivnímu investování,“ říká Roman Koděra, manažer privátního bankovnictví J&T Banky.
Zatímco v roce 2020 považovalo podnikání za hlavní faktor růstu svého jmění 64 % českých dolarových milionářů, letos už jen 41 %. S příchodem další generace bohatých a s tím, jak současná generace postupně opouští operativní řízení firem, lze očekávat, že posun od podnikatelů k investorům bude dál sílit.
Navíc podle Koděry část podnikatelů, kteří předávají nebo prodávají své firmy, získává výrazné přebytky kapitálu a hledá nové způsoby jeho zhodnocení. Tento posun kopíruje vývoj, který byl patrný u zahraničních bohatých už před lety.
Private equity je novým trendem
K růstu bohatství českých dolarových milionářů v roce 2025 poprvé nejvíce přispěly akcie (50 %), které předstihly příjmy z podnikání a zaměstnání (41 %). Následují investiční nemovitosti (37 %), jejichž význam po dvou letech opět roste, a dluhopisy (34 %). Do popředí zájmu se dostává private equity (24 %), které zažívá mezi bohatými výrazný meziroční nárůst zájmu i důvěry. V roce 2026 očekávají, že tento segment bude patřit k nejatraktivnějším částem jejich portfolií.
Jak se dolarový milionář proměňuje v čase
„Když jsme před patnácti lety začínali s průzkumem, který mapuje svět českých a slovenských dolarových milionářů, byli naši úspěšní v jiné fázi. Mnoho z nich bylo na začátku nové etapy a často mě překvapovalo, kolik odvahy, improvizace a někdy i obyčejného štěstí za jejich majetkem stálo,“ vzpomíná obchodní ředitelka Alena Tkáčová.
Málokdo tehdy mluvil o investicích, strategii nebo budoucím předávání, hlavní bylo „budovat“. Dnes lze vidět úplně jiný obraz. Čeští a slovenští dolaroví milionáři přemýšlejí systematičtěji, mají jasnější představu o tom, jak by měl jejich majetek fungovat, a investování je již nedílnou součástí správy majetku. Jejich přístup se tak stále více podobá tomu, co je možné sledovat v zahraničí, kde je strategická práce s majetkem pevnou součástí finanční kultury.
Silný moment změny navíc přináší nástup nové generace, která přistupuje k majetku zodpovědněji, otevřeněji a s důrazem na jeho řízení a předávání. Je to generace, která chce rozumět hodnotám, ne jen číslům. „A právě proto správa majetku dnes není jen o financích; je také o vzdělání, hodnotách a zachování toho, co rodiny budovaly po desítky let,“ upozorňuje Alena Tkáčová.
Všechny generace dolarových milionářů však mají podle ní společné jedno: chtějí vědět, jak zajistit růst svého majetku. Jak ho uchránit před zbytečnými omezeními. Jak využít příležitosti, které přicházejí a jak být připraveni.
Jak dolarový milionář vypadá
Čeští dolaroví milionáři úspěšní zbohatli díky vlastní práci, ať už v podobě zisku z podnikání, či měsíční mzdy z pozice zaměstnance. Prozatím jen minimum dolarových milionářů u nás získalo svůj majetek generačním nebo mezigeneračním přesunem. Zejména u manažerů a zralejších podnikatelů vidíme, že hlavním zdrojem bohatství jsou právě investice, a naši dolaroví milionáři se tak dostávají mnohem častěji do role investorů.
Podnikatelé i top manažeři
Tuzemští dolaroví milionáři nijak nevybočují od těch zahraničních. I u nás je nejpočetnější skupinou ekonomicky aktivní muž pozdějšího středního věku. Nejčastěji jde o podnikatele či majitele firem, nicméně postupně přibývají i vysoce postavení manažeři. Stále častěji se objevují i mladší generace a dá se očekávat, že budou svou pozici mezi dolarovými milionáři nadále posilovat.
V celosvětovém měřítku se brzy naplno rozběhne velký transfer bohatství. Generace X (ve věku 44 až 59 let v roce 2025), mileniálové (ve věku 28 až 43 let v roce 2025) a generace Z (ve věku 12 až 27 let v roce 2025) mají do roku 2048 zdědit 83,1 bilionu USD. To mezi dolarové milionáře nepřinese jen mladou krev, ale zejména ženy, které v rámci tohoto přesunu získají do roku 2035 významný podíl. Jsou to právě totiž ženy, které majetek převážně zdědí, a to nejen po svých rodičích, ale vzhledem k vyšší střední délce života i po svém partnerovi (zdroj: CAPGEMINI, World Report Series 2025).
Zdraví, osobní rozvoj i kulturní a politické dění
Zájmy dolarových milionářů lze rozdělit do několika hlavních oblastí: cestování a poznávání kultur, se kterými je spojený i zájem o jazyky a osobní rozvoj, zdravý životní styl včetně longevity, aktivního sportu a duchovního rozvoje, umění a kultura, ke kterým se váže gastronomie a vinařství, což se promítá i do sběratelství. Nechybí samozřejmě zájem o politické a společenské dění, ekonomiku a investice či historii.
Oproti obecné populaci se nedá říct, že by se v zájmech nějak zásadně lišili, jen se obecně zajímají více. Více aktivně sportují, cestují a navštěvují společenské a kulturní události, což může souviset nejen s vyšším bohatství, ale také se společenským postavením. Větší rozdíl je patrný zejména v zájmu o ekonomiku a investice. Obecná populace se naopak více zajímá o osobní rozvoj a psychologii.
Knihy i podcasty, na nosiči nezáleží
Informace a inspiraci čerpají dolaroví milionáři napříč různými médii. Podcasty jsou zdrojem v oblasti psychologie, osobního rozvoje, zdravého životního stylu a longevity. Historie, psychologie, osobní a duchovní rozvoj či filozofie patří knihám a časopisy myslivosti, vědě, technice a sběratelství. Stranou nezůstává ani televize a dokumenty o historii, cestování, kultuře, umění, vědě a technice.
Sociální sítě škodí duševnímu zdraví
Dolaroví milionáři si bedlivě střeží své soukromí a na sociálních sítích jsou ve větší míře pasivními uživateli (56 % v ČR, 62 % v SR). Pasivní užití pak deklaruje i polovina obecné populace (57 % v ČR a 52 % v SR). Zatímco třetina českých a pětina slovenských dolarových milionářů na sociálních sítích vůbec není, u běžné populace je to pouze 7 % v Česku a 6 % na Slovensku.
V aktivním užívání sociálních sítí totiž naši úspěšní nevidí přínos, v široké míře se dolaroví milionáři shodují, že sociální sítě mají negativní dopad na společnost (68 % V ČR, 69 % v SR) a škodí duševnímu zdraví (64 % v ČR, 72 % v SR).
Pokud mají dolaroví milionáři děti, snaží se je chránit před sociálními sítěmi. I když mnozí přiznávají že nejsou vždycky úspěšní. Nejčastěji se snaží dětem vysvětlovat rizika a negativní dopady a pro používání sociálních sítí mají stanovenu věkovou hranici. Přibližně třetina omezuje čas strávený na sociálních sítích a podobná část kontroluje obsah a sítě, které děti využívají. Podobná opatření používá i obecná populace, jen mnohem méně vysvětluje svým dětem nebezpečnost sociálních sítí (75 % vs. 46 %).