Výnosy desetiletých státních dluhopisů v USA za listopad klesly nejvíce od března tohoto roku. Jejich hodnota se aktuálně nachází na 4,33 %.
Zatímco letní měsíce přinesly jejich vytrvalý růst, který vyvrcholil koncem října, když se jejich hodnota několikrát dotkla extrémní úrovně 5 %. Souhra několika faktorů a vytrvalá práce Fedu směřující k tlumení růstu ekonomiky a jeho snaha o snižování inflačních očekávání vedla k razantnímu obratu.
Vysoké výnosy při tom oslabily chuť investorů riskovat. Snížily jejich nákupní apetit, přičemž vedly k výprodejům akcií napříč globálními trhy.
Výnos desetiletého dluhopisu je totiž zásadním ekonomickým benchmarkem, který ovlivňuje řadu sazeb v ekonomice včetně sazby hypoteční. Vysoké hodnoty výnosů tak měly dopad přímo na americké domácnosti a podnikatele vzhledem k tomu, že zvýšily náklady na půjčky pro společnosti a domácnosti.
Výnosy nad 5 % však nejsou komfortní ani pro Fed, hrozilo by totiž příliš prudké ochlazení ekonomiky, které by se mohlo vyhnout kontrole.
Mezi faktory, které nastartovaly pokles výnosů, bylo na přelomu října a listopadu vyjádření ministerstva financí k chystaným emisím vládního dluhu ve čtvrtém čtvrtletí. Emise desetiletých a třicetiletých dluhopisů budou v nižším objemu, než původně ministerstvo oznámilo, vzhledem k tomu, že se očekávají vyšší daňové příjmy oproti plánu.
Zásadní faktor nicméně vyplynul z listopadového zasedání Fedu (1. 11.). Ten se rozhodl po druhé v řadě ponechat sazby beze změny. Šéf amerického Fedu Jerome Powell následně ve svém projevu připustil, že míra inflace klesla a finanční podmínky se zpřísnily částečně v důsledku nárůstu výnosů s delší dobou splatnosti. Jeho komentáře vedly ke zvýšení očekávání, že cyklus zvyšování úrokových sazeb započatý na počátku roku 2022 je u konce.
„Definitivní“ tečku za 5% výnosy pak udělala čísla týkající se americké zaměstnanosti za říjen, která naznačila zvolnění napětí na trhu práce. Míra nezaměstnanosti vzrostla o desetinu na 3,9 % a zvolnil růst mezd.
V půlce listopadu pak data týkající se průmyslové a spotřebitelské inflace potvrdila rozhodnutí Fedu. PPI znamenala největší propad od konce dubna 2020 a CPI bez jídla a energií zpomalila anualizovaně na dvouletá minima.
Za nižšími inflačními tlaky stojí také pokles ceny ropy. WTI oslabuje zejména kvůli obavám o nižší poptávku z USA i Číny.
Sledem těchto událostí aktuálně trh přestal spekulovat na zvyšování sazeb a naopak začal spekulovat o tom, kdy Fed sazby začne snižovat. V současné době trh dává pravděpodobnosti snížení sazeb v březnu 50 % a zahájení cyklu snižování sazeb v květnu 100 %.
Zásadní pro konečné rozhodnutí bude vývoj makrodat. Éra levných peněz, která byla příznačná pro desetileté období po finanční krizi, se však už zřejmě nevrátí. Aktuální odhady počítají, že Fed bude dlouhodobě držet sazby mezi 3 a 4 %.