Až třicet procent prodaných položek na českém trhu s uměním mohou představovat falza. To je jedno z nejpřekvapivějších zjištění nejnovějšího vydání Art Reportu, který popisuje situaci na tuzemském trhu s uměleckými díly. S falzy se přitom jen za uplynulý rok setkala většina obchodníků s uměním, sběratelů i odborníků na umění.
Za největší problém současného trhu s uměním označují jeho aktivní členové vysoký podíl falz, která na něm kolují. Odhady, jak velký podíl falešná díla představují, se různí. Přesto se odborníci, prodejci i sběratelé shodují, že může jít až o 30 procent prodaných děl. Tento podíl, již sám o sobě ohromný, navíc v čase neklesá, shodují se dále odborníci i sběratelé. Sběratelé jsou přitom o něco optimističtější než odborníci či samotní prodejci.
Právě na falza a jejich vliv na trh s uměním se zaměřil letošní Art Report, na němž se podílí J&T Banka a specializovaný server Artplus. A jedno z klíčových zjištění zní, že se s falzy v uplynulém roce setkalo téměř 9 z 10 obchodníků s uměním a mezi sběrateli byl podíl jen o trochu nižší (74 procent). Tato situace však sama o sobě nemusí být až tak tragická, naznačuje výkonný ředitel aukční síně European Arts Albert Trnka.
„Není podstatné, s kolika falzy se prodejce setká, ale kolik jich pustí do prodeje. Jsem přesvědčen, že u prověřených obchodníků to jsou maximálně promile,“ uvedl v pořadu J&T Banka Art Talks věnovaném právě falzům.
Trnka přitom z vlastní zkušenosti popisuje, jak při podobné situaci sám postupuje.
„Z dvaceti obrazů připisovaných Zrzavému je jeden rovnou zjevným falzem, ze zbylých 19 zhruba polovina bude problematická. A tam pak nastupuje naše práce. Tedy umělecko-historická analýza, práce s prameny v archivech, a pokud je potřeba, dojde až na chemicko-technologickou analýzu,“ popisuje šéf aukční síně European Arts.
Z Art Reportu však zároveň vyplývá, že většina sběratelů si ještě nikdy nenechala vypracovat posudek, a pokud by o tom vůbec uvažovali, šlo by o dílo v hodnotě převyšující 100 tisíc korun (dokonce téměř 50 procent by si nechávalo posudek dělat i děl v hodnotě nad půl milionu).
Je nejdražší dílo padělek?
Problematika falz je přitom mnohem složitější, než si laici představují. Trnka upozorňuje například na fenomén takzvaných autorských kopií. Jedná se o obrazy, které autor namaluje například pro konkrétního zákazníka, který si přál verzi již existujícího obrazu s oblíbeným motivem. Podle Trnky taková situace přitom je daleko obvyklejší, než by se mohlo zdát, a dělo se tak také v historii.
U děl ze starší doby, a to včetně velkých mistrů, pak bývá potvrzení autorství mimořádně citlivé. Valérie Horváth z Art Servisu J&T Banky upozorňuje na příklad doposud nejdráže prodaného obrazu na světových aukcích. Tím je obraz Salvator Mundi, za nějž dražitel v roce 2017 zaplatil neuvěřitelných 450 milionů dolarů (tehdy více než 10 miliard korun). Jedná se přitom o dílo, u něhož se autorství několikrát proměnilo. Cena 450 milionů dolarů přitom byla zaplacena zejména proto, že posudek uvedl, že jde o přímý obraz Leonarda Da Vinci.
„O tom autorství se přitom mezi odborníky stále vedou diskuse a objevují se názory, že jde skutečně o Leonardův obraz, ale také že jde o obraz z jeho dílny,“ připomíná Valérie Horváth.
U zesnulých tvůrců přitom určitá míra nejistoty existuje velmi často. Vedle klasických falz, kdy jde o kopii existujícího a odborníky potvrzeného originálu, může být falzem i nově „objevený“ obraz některého z klasických tvůrců. „Velmi často má jít o dílo, které zapadá do některého z málo známých období autorovy tvorby,“ připomíná Trnka. Falzifikátoři přitom v současnosti mají řadu nástrojů, jak vytvořit skutečně působivé falzum včetně starých pláten.
Jak se vyvarovat nákupu falz
Metod, jak se vyvarovat nákupu falešných děl, je hned několik. Tou nejjistější, ale také poměrně drahou, je možnost nechat dílo prověřit odbornou expertizou ještě před samotným nákupem. Z šetření Art Reportu přitom vyplývá, že to většina sběratelů nedělá, naproti tomu odborníci tak činí mnohem častěji.
Další cesty jsou sice levnější, ale zároveň jde o svého druhu kompromis. Valérie Horváth radí vsadit na dílo žijících tvůrců. „U nich se totiž falza téměř nevyskytují, případně lze zjistit pravost přímo u umělce,“ připomíná odbornice na umění J&T Banky.
Podle Alberta Trnky by kupující, sběratelé či investoři měli použít selský rozum a zbystřit, když jim někdo nabízí něco podezřele levněji, než bývá cena obvyklá.
„Když si někdo půjde koupit ‚zaručeně pravá‘ díla zavedených autorů, jejichž tvorba stojí miliony korun, ale na nejmenovaném portálu za ně zaplatí zlomkové ceny, tak se nemůže divit, že tam výskyt falz může být v desítkách procent,“ říká výkonný ředitel aukční síně European Arts.
Autoři letošního Art Reportu v čele se šéfredaktorem serveru Artplus Janem Stuchlíkem pak také upozorňují, že by na transparentnost celého trhu měl pozitivní vliv větší rozvoj technologií. „Může jít například o nejrůznější digitální nástroje či databáze, které dokážou ověřit provenienci díla či jeho prodejní historii. Podobně účinným nástrojem by podle sběratelů, expertů i obchodníků byl lepší přístup k datům a statistikám,“ píší autoři Art Reportu.
Sběratelství umění je jedním z nejkrásnějších koníčků, kterým se lidé mohou věnovat. Sběratelé, prodejci umění i odborníci se shodují, že je potřeba aktivně se podílet na tom, aby je nekazila noční můra v podobě falz.