Vztah mezi umělcem a sběratelem je naprosto klíčový, myslí si ekonom a sběratel Pavel Brož, jehož sbírka se představila v galerii Magnus Art. Podle Brože, který byl hostem pořadu J&T Banky Art Talks, se v posledních letech umění razantně proměňuje i díky tomu, že se o ně zajímají i mladší sběratelé.
Sbírání umění zažívá v posledních letech boom a stává se čím dál širší aktivitou i u mladších lidí. Tento trend se objevuje ve světě stejně jako v českém prostředí a díky tomu se prosazují i noví a mladší umělci.
Na současnou malbu se soustředí například sběratel Pavel Brož, bratr uznávaného muzikanta a umělce Vladimíra Brože (známý pod uměleckým jménem Vladimir 518). Pavel i Vladimír své začátky prožili v české graffiti scéně, kterou pomohli prosadit na mezinárodní úroveň.
„Umění pro nás tenkrát bylo prostředkem poznávání Evropy. Zároveň jsme se v řadě věcí chtěli vyrovnat metropolím, které jsme považovali za relevantní. Takže Berlín, New York. Od začátku jsme věděli, že tu chceme vytvořit scénu, která bude kvalitativně srovnatelná s těmito západními městy,“ vysvětluje Pavel Brož v pořadu J&T Banky Art Talks. „Uvědomil jsem si, že abychom se stali srovnatelnými s Berlínem a New Yorkem, nejde o to mít tu srovnatelné umělce a stane se to samo. Jde o to vytvořit prostředí, scénu, ta pak získá vlastní dynamiku a její jednotliví účastníci svým myšlením, prací, snahou překonat to nejlepší ze včerejška, vytvoří to nejlepší. Tím se Praha lišila od dalších měst republiky, kde rozhodně nechyběli talentovaní tvůrci, ale byli osamocení. Nikdo je nechallengoval. Naproti tomu pražská scéna postupně nabrala kritickou masu, jednotlivé generace šly hodně rychle za sebou, co nám trvalo rok, to těm po nás trvalo už dva měsíce. Zároveň vnímali, že se musí proti té předchozí generaci vymezit. To dávalo celé scéně neustále dynamiku.“
Generační výpověď
A stejný přístup je podle Brože důležitý také v umění. Je nutné vytvářet podmínky pro růst místních umělců do mezinárodní úrovně. „Zase se musí vymezovat proti tomu, co tady bylo, překonat tu předchozí výstavu. Jen tudy vede cesta do zahraničních galerií, do významných sbírek,“ připomíná sběratel.
Sám Pavel Brož se soustředí na pětici umělců, které sleduje dlouhodobě. Jedná se o Lubomíra Typlta, Daniela Pitína, Adama Štecha, Josefa Bolfa a Alexandra Tineie. Všichni patří do jedné generace, do stejné generace jako Pavel Brož. A právě to mu vyhovuje, popisují podobnou zkušenost, nabízejí různý pohled na problémy, které sdílejí.
„Pro mě vždycky byla důležitá komunita. Nemohl bych se dlouhodobě věnovat ničemu, kde by mi tento rozměr chyběl. Proto je pro mě vztah mezi umělcem a sběratelem zcela klíčový a moje sbírka je na těchto vztazích postavena. S autory mě pojí i přátelský vztah,“ vysvětluje Brož.
Jak začít sbírat
Sbírka Pavla Brože se na přelomu roku představila v galerii Magnus Art, a to s velkým úspěchem. Podle Brože je důležité, aby se různé sběratelské přístupy takto prezentovaly.
„Sběratelství totiž na povrchu vypadá podobně, protože to je sbírání artefaktů, ale ty jednotlivé přístupy odlišuje motivace, proč vlastně lidé tu sbírku budují. Pro mě je důležité, aby ta sbírka odrážela povahu daného člověka, který ji tvoří,“ myslí si sběratel.
A je dobře, že se v současnosti do sběratelství pouští čím dál mladší lidé, třeba i třicátníci. Tato generace už má totiž jinou perspektivu, zajímají ji více například otázky spojené s prostředím, v němž žijí, což se dostává i do umění mladých tvůrců.
Jak mají vůbec lidé začít se sbíráním umění?
Je umění dobrá investice, nebo se takto umění vnímat nemá?
A jakým chybám se mají začínající sběratelé vyvarovat?
Podívejte se na celý díl J&T Art Talks nebo si ho poslechněte jako podcast.