Co se v článku dozvíte:
Česká republika je oproti západním zemím v unikátní situaci. Velká vlna předávání majetku je tady podle odborníků teprve na začátku. I proto je potřeba se inspirovat příklady, kdy se to již podařilo. A bez odborníků to většinou nejde.
Kdy je správné začít přemýšlet o převodu majetku na mladší generaci a od kdy by se právě potomci měli začít věnovat rodinnému podnikání? Existuje spravedlivá dělba majetku? A jaké nástroje jsou vhodné pro velké majetky čítající stamiliony až desítky miliard korun? Nejen tomu se věnoval nejnovější díl série Až bude čas…, tentokrát se šéfkou J&T Family Office Helenou Svárovskou a Vlastimilem Piherou, advokátem se specializací na dědické struktury.
Oba odborníci se shodli, že klíčové je řešit tuto problematiku ještě za života a nenechávat to na klasickou závěť, byť ta zůstává klíčovým dokumentem.
„Jenomže zatímco dědictví řeší to, jak majetek rozdělit, existuje řada možností, jak naopak majetek ponechat co nejvíc pohromadě,“ vysvětluje klíčový rozdíl mezi běžným dědickým řízením a předáváním majetku právník Vlastimil Pihera.
Přitom je podstatné si uvědomit, že takzvaně „spravedlivé“ řízení neexistuje, připomíná Svárovská. A podle ní o to vlastně ani nejde a rozhodně to není cíl poradců. „Hledáme předání hodnot a jsme si vědomi, že absolutní spravedlnost neexistuje a existovat nebude. Jde o to, hledat ideální perspektivu rodiny, v rámci níž k předávání dochází. Pak se řešení vytvoří na míru,“ připomíná šéfka J&T Family Office.
Nejprve cíl, pak nástroje
Právě řešení ušité na míru je podstata procesu předávání majetku. A také důvod, proč jde o proces dlouhodobý, relativně komplikovaný a měli by se jej účastnit odborníci. Jejich rolí není nejprve vyrukovat s některým z nástrojů, které legislativa umožňuje. Prioritou by mělo být stanovení cílů, jež poté nástroje budou naplňovat. Nejčastější je přitom snaha udržet například rodinné firmy co nejvíce funkční bez strachu, že po smrti zakladatele firmy zkrachují, roztrhá je konkurence nebo ji potomci prodají.
„I proto řada odborných publikací ukazuje, že je ideální dětem co nejdříve ukazovat rodinné jmění, firmy a hodnoty. Pak je totiž snazší, aby na ně navázaly,“ připomíná Vlastimil Pihera. „Nicméně je to případ od případu. Setkal jsem se s rodinou, v níž panovala velká nedůvěra mezi generacemi, a speciální struktura vznikla právě proto, aby se potomci nedostali do řízení firem s tím, že tam byly podmínky, jak se některý budoucí potomek, klidně za sto let, může pro tu roli kvalifikovat,“ dodává právník.
Ať už jsou cíle jakékoli, musí jejich promyšlení předcházet výběru konkrétních nástrojů. Těch pak existuje celá řada. Přesto tu je několik úskalí, protože v českém právu vznikly relativně nedávno, například v rámci nového občanského zákoníku (v účinnosti od roku 2014).
„S touto změnou došlo k rozvolnění dědického práva, které od té doby umožňuje některé věci do té doby nemyslitelné, například dědění s podmínkami. Dále tato změna umožnila určité fundační struktury, které právě umožňují mezigenerační správu majetku,“ připomíná Pihera.
„Ať už jde o svěřenské fondy, nadační fondy, nebo relativně nově rodinné ústavy, je důležité chápat, že nic nefunguje samostatně, ale v kontextu dané rodiny a samozřejmě právního rámce. I proto se v rámci rodiny objevuje hned několik klíčových dokumentů, které upravují různé vztahy. Čím více těchto dokumentů vytváří nějaký koncizní a propojený celek, tím spíš by nemělo dojít k překvapivým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že jsme v oblasti soukromého práva, soudy jsou vázány vůlí zakladatele. Čím je dokumentů méně, tím hrozí větší nebezpečí, že dojde k reinterpretaci v neprospěch původního záměru zakladatele,“ dodává právník.
Až bude čas… Jsou věci, na které není čas. Témata, která se odkládají. Jedním z těch zásadních, jež současnou českou podnikatelskou elitu čeká, je předání rodového majetku a byznysu. Proto J&T Banka ve spolupráci s J&T Family Office připravila sérii videorozhovorů, kde s odborníky hledá odpovědi na otázky, které s předáváním úzce souvisí. |