Touha zajistit svým dětem kvalitní vzdělání spojuje spoustu rodičů. Co ale studium na zahraniční univerzitě znamená pro rodinu v praxi? Jak se připravit na přijímací řízení a proč známky často nejsou rozhodující parametr pro přijetí? Nejen na tyto otázky jsme hledali odpovědi na setkání pro klienty J&T Banky věnovaném problematice studia v zahraničí.
Studium na zahraniční univerzitě, zejména pokud jde o prestižní světové školy, je zásadně odlišné proti českým školám. Podle Lucie Philippové, zakladatelky agentury Started, která pomáhá studentům se systematicky připravovat na přijímací řízení na zahraniční univerzity, přitom nejde o hloubku znalostí, které se děti naučí.
„V tom rozdíl není, byť to rodiče často očekávají. Ale jiné je všechno ostatní. Od vyučujících, kteří jsou klíčovými osobnostmi ve svých oborech, přes studenty, kteří tam jsou z celého světa a studují skutečně proto, že studovat chtějí, a mnohdy tomu museli hodně obětovat, až po pestrou nabídku nejrůznějších školních i mimoškolních aktivit a stáží v největších firmách světa,“ vysvětluje Philippová.
Studium tak je mnohem komplexnější, a i kvůli tomu, že jsou studenti vytrženi ze svého běžného prostředí a vystaveni globální konkurenci, rostou nejen ve vědomostech, ale posiluje se jejich osobnost. Tomu odpovídá také profil zájemců o tento typ studia. Většinou jde podle Philippové o studenty, kteří již částečně poznali svět, zejména díky cestování s rodiči, případně jejich starší sourozenci již některou ze zahraničních škol zkusili. Co se prvotního impulsu týče, je to zhruba půl na půl mezi rodiči a samotnými studenty.
„Rozhodně to není tak, že by rodiče přetlačovali své potomky. Nemyslím si, že by to bylo možné. A bez nulového zájmu ze strany samotných studentů by to nešlo. Ale samozřejmě je zcela přirozené, že většinou zprvu nevědí, jak na to, nebo si ani neumějí představit, co by mohli a chtěli studovat,“ připomíná Philippová. Často se studenti rozhodují až v maturitním ročníku, což je ale podle ní poměrně pozdě, neboť ideální je s přípravou začít v průběhu třetího ročníku střední školy.
Zakladatelka organizace Started Lucie Philippová
Univerzity zajímají žáci, známky tolik ne
Po rozhodnutí následuje odeslání žádosti. Na rozdíl od zažitého povědomí neplatí, že by klíčovou roli hrála dokonalá vysvědčení, případně nejrůznější certifikáty, které děti během let nasbírají.
„Hodnotitelé procházejí stovky žádostí denně, není čas procházet certifikáty nebo verifikovat každý údaj. Studenti je musejí zaujmout, proto významnou roli hraje motivační dopis. V něm se ukáže, jestli je daný kandidát vhodný pro tu a tu školu,“ říká Philippová.
Zaujmout přitom mohou i koníčky, které ani se studiem nesouvisejí, pokud se jim studenti věnují naplno a jsou díky nim prospěšnými členy širší komunity. Je to totiž spíš kontext žáka než jeho známky, co o něm vypovídá.
Poměrně náročná cesta pak vede k získání stipendia na zahraniční univerzitě. Například pro americké univerzity platí v podstatě jen dvě možnosti, jak takovou podporu získat. „První je sportovní stipendium, ale tam si školy velmi pečlivě hlídají skutečné výkony. Druhou pak akademická stipendia, která jsou ale velmi specifická a získávají je žáci, jen pokud již například na střední škole provádějí nějaký rozsáhlý výzkum a ideálně když na něm spolupracují s některými z amerických škol či institucí,“ dodává Philippová.
Je to nákladné, ale vyplatí se to
Studium na zahraniční univerzitě je nákladná záležitost, přiznává Petra Schmalzová, jejíž dcera Barbora studuje v Londýně anglickou literaturu a chystá se pokračovat v magisterském studiu v USA.
„Dokud byla Velká Británie v Evropské unii, byla výše školného zastropovaná na 10 tisíc liber ročně, dnes je to minimálně jednou tolik,“ popisuje Petra Schmalzová s tím, že školné navíc tvoří jen část nákladů, dále je nutné hradit například ubytování a běžné životní výdaje. „Vnímáme to jako investici do vzdělání dítěte, která nám dává smysl,“ dodává.
Podle Barbory Schmalzové jsou světové univerzity mimořádné v tom, že dokážou studenty učit v tom, co je baví, ale zároveň jim nabízejí vše potřebné pro úspěch v daném oboru. „Já jsem původně měla studovat politologii, filozofii a ekonomii, což je v Londýně prestižní trojobor PPE. Ale na poslední chvíli jsem se rozhodla pro literaturu. Škola vám nabízí spoustu možností, jak si řadu věcí vyzkoušet, nejrůznější stáže, aby si svou cestu mohl najít každý. A je fajn, že lidé mohou studovat, co chtějí,“ říká.
Barbora a Petra Schmalzovy
Obor si v USA můžete vybrat později
Z Bostonu se na setkání připojila Victoria Korbačková, která vystudovala poslední dva ročníky střední školy ve Velké Británii a nyní studuje Bentley University právě v Bostonu.
„Když jsem končila střední školu, pořád jsem úplně nevěděla, co bych chtěla studovat dál. A v tom jsou americké univerzity skvělé, protože je jejich přístup výrazně holističtější než v Evropě. Věděla jsem, že si můžu vybrat směr, ale ještě ne konkrétní obor. Takže jsem si vybrala byznysově orientovanou školu. A až později se budu rozhodovat, jestli se chci věnovat účetnictví, nebo jinému oboru. Ale ano, doktorka už ze mě nebude,“ popisuje.
Největší výzvou pro ni na začátku studijní cesty v zahraničí byla nová kultura a noví lidé. „Způsob, jak lidé komunikují, o čem si povídají, jak se seznamují. Musíte si najednou vytvořit okruh kamarádů nanovo,“ vysvětluje Victoria Korbačková a připomíná, že s podobnými pocity bojují všichni zahraniční studenti. „Nejdůležitější je si uvědomit, že jste na jedné lodi a jste v tom spolu.“
Victoria Korbačková