Co se v článku dozvíte:
Touha zajistit svým dětem kvalitní vzdělání spojuje spoustu rodičů. Co ale studium na zahraniční univerzitě znamená pro rodinu v praxi? Jak se připravit na přijímací řízení a proč známky často nejsou rozhodující parametr pro přijetí? Nejen na tyto otázky jsme hledali odpovědi na setkání pro klienty J&T Banky věnovaném problematice studia v zahraničí.
Studium na zahraniční univerzitě, zejména pokud jde o prestižní světové školy, je zásadně odlišné proti českým školám. Podle Lucie Philippové, zakladatelky agentury Started, která pomáhá studentům se systematicky připravovat na přijímací řízení na zahraniční univerzity, přitom nejde o hloubku znalostí, které se děti naučí.
„V tom rozdíl není, byť to rodiče často očekávají. Ale jiné je všechno ostatní. Od vyučujících, kteří jsou klíčovými osobnostmi ve svých oborech, přes studenty, kteří tam jsou z celého světa a studují skutečně proto, že studovat chtějí, a mnohdy tomu museli hodně obětovat, až po pestrou nabídku nejrůznějších školních i mimoškolních aktivit a stáží v největších firmách světa,“ vysvětluje Philippová.
Studium tak je mnohem komplexnější, a i kvůli tomu, že jsou studenti vytrženi ze svého běžného prostředí a vystaveni globální konkurenci, rostou nejen ve vědomostech, ale posiluje se jejich osobnost. Tomu odpovídá také profil zájemců o tento typ studia. Většinou jde podle Philippové o studenty, kteří již částečně poznali svět, zejména díky cestování s rodiči, případně jejich starší sourozenci již některou ze zahraničních škol zkusili. Co se prvotního impulsu týče, je to zhruba půl na půl mezi rodiči a samotnými studenty.
„Rozhodně to není tak, že by rodiče přetlačovali své potomky. Nemyslím si, že by to bylo možné. A bez nulového zájmu ze strany samotných studentů by to nešlo. Ale samozřejmě je zcela přirozené, že většinou zprvu nevědí, jak na to, nebo si ani neumějí představit, co by mohli a chtěli studovat,“ připomíná Philippová. Často se studenti rozhodují až v maturitním ročníku, což je ale podle ní poměrně pozdě, neboť ideální je s přípravou začít v průběhu třetího ročníku střední školy.
Zakladatelka organizace Started Lucie Philippová
Univerzity zajímají žáci, známky tolik ne
Po rozhodnutí následuje odeslání žádosti. Na rozdíl od zažitého povědomí neplatí, že by klíčovou roli hrála dokonalá vysvědčení, případně nejrůznější certifikáty, které děti během let nasbírají.
„Hodnotitelé procházejí stovky žádostí denně, není čas procházet certifikáty nebo verifikovat každý údaj. Studenti je musejí zaujmout, proto významnou roli hraje motivační dopis. V něm se ukáže, jestli je daný kandidát vhodný pro tu a tu školu,“ říká Philippová.
Zaujmout přitom mohou i koníčky, které ani se studiem nesouvisejí, pokud se jim studenti věnují naplno a jsou díky nim prospěšnými členy širší komunity. Je to totiž spíš kontext žáka než jeho známky, co o něm vypovídá.
Poměrně náročná cesta pak vede k získání stipendia na zahraniční univerzitě. Například pro americké univerzity platí v podstatě jen dvě možnosti, jak takovou podporu získat. „První je sportovní stipendium, ale tam si školy velmi pečlivě hlídají skutečné výkony. Druhou pak akademická stipendia, která jsou ale velmi specifická a získávají je žáci, jen pokud již například na střední škole provádějí nějaký rozsáhlý výzkum a ideálně když na něm spolupracují s některými z amerických škol či institucí,“ dodává Philippová.