Před více než dekádou byl u založení projektu Vodafone Nápad roku, poté se vrhl na investice do startupů pod hlavičkou J&T Ventures. Martin Kešner, partner J&T Ventures, už dlouho sleduje tuzemskou scénu, která se podle něj za tu dobu dramaticky změnila.
Dlouhé roky se pohybujete kolem projektu Vodafone Nápad roku, kam se hlásí mladé a inovativní firmy. V jaké oboru byste si založil firmu, kdybyste se teď musel rozhodnout?
Nejspíše ve vzdělávání. Využití nových technologií v oblasti vzdělávání. Každopádně by se jednalo o obor, ke kterému mám vztah. Kromě toho je potřeba zvážit, co umím a kde mám rezervy. Ty slabé stránky vyztužit, postavit si tým, který bude vyvážený v jednotlivých oblastech byznysu, jako je produkt sales či samotná exekutiva. Hodně zakladatelů to podceňuje, data jasně dokládají, že většina úspěšných startupů má více než jednoho foundera. V neposlední řadě je důležité řešit reálnou potřebu, za kterou jsou jednotlivci nebo firmy ochotni zaplatit co nejdříve.
Ve fondu se nezaměřujete jen na jeden obor, vaše investice jsou poměrně různorodé.
Nezaměřujeme se speciálně na konkrétní odvětví, vždy se rozhodujeme podle toho, jak dané firmě můžeme pomoct v jejím růstu kromě investovaných peněz. Základní kritéria výběru jsou velikosti trhu, unikátnost produktu, škálovatelnost a složení týmu, aby tam byli lidé pro všechny klíčové oblasti. U nás v týmu se každý zaměřujeme na vybraná odvětví, já tíhnu k technologiím v průmyslu, retailu a ke gamingu.
Jak se liší startupy, které za vámi chodily v roce 2010 a které chodí teď?
To nelze vůbec srovnávat, jeden z největších rozdílů je způsob vývoje produktu. Firmy si většinu komponent produktu a různé nástroje vyvíjely na zelené louce, což zabralo více času a stálo více peněz. Dnes je lze postavit modulárně, z již dostupných řešení.
Zadruhé, v roce 2010 většina projektů byla inspirována firmami ze zahraničí, docházelo k replikaci úspěšných projektů především ze Spojených států. Dnes je to o něčem jiném, lokální firmy jsou schopné přijít s produktem, který je na celém světě unikátní, jsou první, kteří danou věc řeší.
Třetí a poměrně výrazná změna je v rozvoji celého startupového ekosystému. V roce 2010 tady byl jeden VC fond, žádný coworking či akcelerátor, první vznikl až v roce 2011. Bylo tu velmi málo zkušených lidí, kteří vybudovali rychle rostoucí technologické firmy. Pro startupy nechtěli pracovat zkušení lidé z byznysu, bylo to pro ně ještě velké dobrodružství. Vše se neuvěřitelně posunulo, třeba dnes je práce pro startupy pro řadu talentů atraktivnější než kariéra v korporaci.
Kdo byli hybatelé startupové scény?
Každý, kdo přispěl k jejímu rozvoji, vybudoval firmu či ji prodal. Ty pozitivní příběhy byly a jsou strašně důležité jako inspirace pro každého, kdo začíná. Vědomí toho, že lze v Česku vyvinout produkt, který svou kvalitou překonává konkurenci ze zahraničí, vybudovat unicorn, jako je Productboard, nebo získat investici 100 milionů dolarů, jako se povedlo Rossum.
Určitým milníkem jsou i prodané firmy. Příkladem mohou být akvizice amerických firem Oracle či Cisco, jež koupily Apiary, potažmo Cognitive Security. Podstatné je, že úspěšné startupy generují nové zakladatele či zkušené manažery, kteří stojí u zrodu dalších úspěšných firem. Zmínit lze GoodData Romana Staňka, kde pracoval Hubert Palán, který následně založil Productboard. Nebo Marek Sacha, spoluzakladatel britské firmy Cera, který působil v rozjezdu v Rohlíku. To jsou příběhy, které silně inspirují začínající startupisty.
Kolik jste od roku 2014, kdy jste začali, proinvestovali peněz?
V prvním fondu jsme investovali do 14 firem v pěti zemích, z toho už jsme prodali pět firem a další dvě ukončily činnost. Firmy jsme prodali nadnárodním korporacím jako Phillips, Animoca z Hongkongu, Swegon či Erste Group. Investiční peníze jsme již vrátili se ziskem, nadále držíme sedm firem v portfoliu, u kterých řešíme prodeje tento rok. Dvě firmy budeme nejspíše držet déle, protože jejich výkonnost je velmi zajímavá, takže se nevyplatí prodávat, a čekáme u nich významné zhodnocení v dalších letech.
Co to je za firmy?
Daytrip a Davinci Travel System.
Takže jde o traveltech.
Je to tak. Obě firmy byly výrazně poškozené pandemií, trh v té době úplně zamrzl, kvůli tomu ztratily dva a půl roku. Ale třeba Daytrip už v roce 2022 překonal poslední předcovidový rok o 50 procent. Aktuálně funguje na 90 trzích na čtyřech kontinentech, v roce 2022 překonal obrat 20 milionů eur a v prvním kvartálu rostl o více než 100 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku.
Jaké tedy s těmito firmami máte plány? Podržet je a až časem najít kupce? Nebo je dovézt až na burzu?
V případě burzy už přes rok nepanuje ideální situace. Nyní je pro nás důležité upevnit si pozici na trhu, výhledově jsou obě varianty možné.
Tudíž jste ochotni tam držet podíl dalších pět let?
Výhodou našeho prvního fondu je, že tam máme de facto dva investory, se kterými naše kroky koordinujeme a budeme i nadále průběžně vyhodnocovat situaci.
V případě prvního fondu máte dva investory, jak je to u toho druhého?
První fond spravoval sedm milionů eur, ve druhém je 48 milionů eur, spuštěn byl v říjnu 2019 a peníze do něj vložilo 118 investorů, zhruba ve 20 procentech jde o institucionální investory. U něj zbývá proinvestovat nižší desítky milionů eur, chtěli bychom udělat ještě maximálně pět nových investic a zbytek peněz si nechat na navazující investice do stávajícího portfolia.
Plánujete otevřít i třetí fond?
Ano, plánujeme, je to v přípravách, dá se očekávat, že bude o něco větší než ten současný.
Podnebí pro startupy se výrazně změnilo, investice se značně omezily. Jak to vnímáte vy?
Trh se hodně posunul, během pandemie zavalil ohromný objem kapitálu, což způsobily téměř nulové úrokové sazby a vznik velkého počtu nových venture kapitálových fondů. Na trhu zkrátka existovala poptávka po technologiích, vládl výrazně pozitivní sentiment, a proto vyrostly i valuace velmi vysoko. V posledním půlroce už ale dochází k revizi a ke snížení valuací, které byly z našeho pohledu extrémně vysoké a neobhajitelné.
Celosvětově jsme svědky poklesu objemu investovaného kapitálu zhruba o polovinu, počet realizovaných investic do startupů spadl o třetinu, jak dokládají aktuální data Dealroom za první čtvrtletí 2023 při porovnání se stejným obdobím loňského roku. Zajímavé je srovnání amerického a evropského trhu, kde v USA je propad objemu investic zhruba 70 procent, Evropa spadla přibližně o polovinu. Při bližším pohledu nejvíce zpomalily investice v pozdějších investičních stádiích, takzvané megarounds. To jsou investice vyšší než 100 milionů dolarů, které spadly o 72 procent. Hlavním faktorem tohoto propadu je dramatický pokles počtu úpisů technologických firem na burzách. Na druhou stranu je třeba říct, že roky 2021 a 2022 byly historicky rekordní v objemu investovaných peněz i počtu transakcí.
Martin Kešner
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde poté také přednášel. V roce 2007 založil projekt Nápad roku, který oceňuje inovativní firmy či iniciativy a existuje dodnes. Před devíti lety se vrhl na investování do startupů v J&T Ventures.