AI se v umění neztrácí. Ale generované obrazy za miliony nekupujte

Prodej portrétu otce moderních počítačů Alana Turinga za milion dolarů se stal jednou z klíčových aukčních událostí roku 2024. Jestli vám částka milion dolarů za portrét přijde nízká, vězte, že autorem se stal umělec-robot známý pod jménem Ai-Da, který je plně řízen umělou inteligencí.

Právě generativní AI se v posledních letech stává ohromným tématem ve všech odvětvích, umění nevyjímaje. A prosazuje se čím dál více i v navýsost lidském prostředí, jako je právě kreativní průmysl. Ve sféře výtvarného umění tomu ale je trochu jinak, než by se mohlo čekat.

Prodej uměleckých děl vytvořených umělou inteligencí zatím nepředstavuje výraznější segment trhu s uměním. Společnost Art Tactic se ptala světových sběratelů na jejich názory na nákup děl vytvořených umělou inteligencí a zatím je od takového kroku odrazuje nedostatek autenticity a originality takových děl.

Totéž potvrzují také data posledního průzkumu J&T Banka Art Report, který dlouhodobě monitoruje trendy na trhu s uměním v Česku, chování a nálady sběratelů či důvody jejich nákupních rozhodnutí.

„Také čeští sběratelé jsou zdrženliví v očekávání sběratelské a investiční hodnoty děl vytvořených s pomocí umělé inteligence, 46 procent z nich nevěří, že tato díla budou mít sběratelskou hodnotu,“ uvádí Art Report. Zároveň ale celá čtvrtina sběratelů zatím nemá na tuto problematiku názor a čtvrtina ve sběratelský a investiční potenciál takových děl věří.

„Mezi uměleckými profesionály se polovina respondentů přiklonila k názoru, že tato díla nebudou mít sběratelskou hodnotu, ovšem 40 procent expertů si myslí opak. Obchodníci jsou pak zdrženliví podobně jako sběratelé, 44 procent z nich si myslí, že díla vytvořená s pomocí AI sběratelskou hodnotu mít nebudou. Ovšem třetina věří v opak a necelá čtvrtina zatím neví, jak by na otázku odpověděla,“ popisuje zjištění průzkumu art specialistka J&T Banky Valérie Horváth.

„Osobně předpokládám, že umění vytvořené pomocí umělé inteligence bude mít podobný osud jako NFT – zůstane možná pár zajímavých ukázek, které budou pro trh zajímavé, obecně se ale zájem přesune spíš k uměleckému provozu než samotné tvorbě," dodává Horváth.

Robotický superanalytik?

Ačkoli lidskou kreativitu a v dobrém slova smyslu „oduševnělost“ AI pravděpodobně nenahradí, neznamená to, že by sběratelům či investorům do umění neměla co nabídnout. Mnoho investorů totiž využívá nejrůznější AI nástroje a chatboty k analýze tisíců aukčních výsledků v řádu sekund.

Nástroje jako ArtTactic nebo proprietární systémy bank používají prediktivní modely k určení hodnoty v korelaci s tržními trendy. AI dokáže identifikovat podhodnocené umělce tím, že analyzuje vizuální podobnost jejich děl s historicky úspěšnými autory a kombinuje to s daty o jejich sociálním dosahu a výstavní historii.

Dále investoři využívají zejména AI agenty pro zkoumání aukčních katalogů. Vyhledávače založené na technologii CLIP jim umožňují nahrát fotografii díla a okamžitě najít dostupné ekvivalenty napříč všemi světovými galeriemi. AI doporučovací systémy (podobné těm na Netflixu) dnes navrhují akvizice na základě vizuálního profilu stávající sbírky investora, čímž pomáhají budovat koherentní a likvidní portfolia.

Pro investory může AI být také štítem proti padělkům. Speciální algoritmy analyzují mikrostrukturu povrchu díla a porovnávají ji s ověřenými skeny originálů. Přestože panuje skepse (jen necelá pětina zkušených sběratelů věří, že AI umění dosáhne hodnoty děl starých mistrů), trh se nezvratně mění směrem k datově orientovanému investování, kde má intuitivní úsudek sběratele stejnou váhu jako algoritmická analýza rizika.

Personalizovaná muzea

Možná největší dopad pak má umělá inteligence na takzvaný umělecký provoz, který se pak zpětně odráží v aukčním trhu. Muzea a galerie využívají umělou inteligenci pro celou řadu nových možností, jak dostat své sbírky k co nejširšímu publiku. Jedním z důsledků může být podle studie společnosti MDPI z roku 2025 utváření hyperpersonalizovaných návštěvnických zkušeností. Moderní výstavní prostory totiž využívají generativní modely k tvorbě adaptivních průvodců, kteří v reálném čase upravují odbornost a styl výkladu podle chování návštěvníka.

„Jeden takový případ vzešel i z českého prostředí. Aplikace Cabinet of Wonders spolupracuje třeba s Kunsthalle, Signal Space nebo Galerií hlavního města Prahy, kterým pomocí AI vytváří mobilní průvodce šité na míru,“ uvádí art specialistka J&T Banky.

Zcela zásadní roli pak AI sehrává v ochraně děl a jejich restaurování. AI systémy spravují tzv. „zdravotní monitoring“ děl, kdy senzory napojené na neurální sítě predikují strukturální únavu materiálu dříve, než dojde k viditelnému poškození.

V oblasti restaurování dominuje tzv. digitální inpainting a neurální rekonstrukce. Přelomové projekty, jako byla obnova Rembrandtovy Noční hlídky, se staly standardem. Restaurátoři dnes běžně používají generativní AI k simulaci tisíců variant rekonstrukce chybějících částí na základě analýzy umělcových tahů z jiných děl. Tato metoda umožňuje virtuální restaurování, kdy je dílo digitálně vráceno do původní podoby bez jediného fyzického zásahu do originálu.

Lidská mysl a „ruka“ jsou nenahraditelné, ale čím dál více se ukazuje, že jim umělá inteligence umí nabídnout stále se rozšiřující paletu pomocných nástrojů.