Před necelým rokem se J&T Banka jako první soukromá firma v Česku rozhodla předat svou uměleckou sbírku veřejné instituci, konkrétně Národní galerii v Praze. Ta naplňuje svůj slib a od nové podzimní sezóny začíná jednotlivé exponáty představovat veřejnosti. Jako první uvidí návštěvníci ve Veletržním paláci díla Jiřího Příhody, Petra Nikla, Davida Černého a Barbory Klímové.
Sbírka Magnus Art vznikala postupně od roku 2014, přičemž vodítkem nových akvizic byla Cena Jindřicha Chalupeckého (CJCH), která každoročně oceňuje mladé umělce a umělkyně za inovativní přístup k tvorbě. V kolekci jsou zařazena díla laureátů CJCH od počátku 90. let až do roku 2018, najdeme v ní tedy kromě výše uvedených jmen i umělecká díla od autorů a autorek jako Jiří Černický, Lukáš Rittstein, Eva Koťátková, Martin Kohout či Kateřina Šedá.
„Firemní mecenášství v oblasti umění u nás není běžné. Své sbírky obvykle věnují galeriím spíše jednotlivci než firmy. Už od počátku se s námi pojí jakési pionýrství, a tak věříme, že i tentokrát inspirujeme další soukromé společnosti, aby nás následovaly. Je to jeden z dalších způsobů, jak může soukromý sektor podpořit tuzemskou kulturu,“ řekl při předání sbírky Štěpán Ašer, generální ředitel J&T Banky, který u zrodu sbírky Magnus Art stál.
Kde díla ze sbírky Magnus Art hledat
Národní galerie na podzim otevřela prostor nazvaný NGP: Nová média přístupný z Malé dvorany Veletržního paláce, v něm se vždy dvakrát do roka představí jedno dílo ze sbírky nových médií. Program uvádí videoinstalace Jiřího Příhody Velká 30. léta (1994), která je raným dílem Jiřího Příhody z doby jeho studií na Akademii výtvarných umění. Jiří Příhoda se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 1997.
U příležitosti výstavy aktuálního ročníku CJCH Národní galerie vystaví také díla Petra Nikla, Davida Černého a Barbory Klímové. Návštěvníci je najdou ve stálé sbírkové expozici 1939–2021: Konec černobílé doby ve druhém patře Veletržního paláce. V této expozici se budou díla ze sbírky Magnus Art pravidelně obměňovat.
Jiří Příhoda: Velká 30. léta
Jeho dílo sestává především z monumentálních prostorových instalací a sochařsko-architektonických objektů. V rámci nich pak často využívá i médium videa.
Ve sbírce Magnus Art se od něj nachází dílo Velká 30. léta, které sestává ze záznamu pádu vzducholodě ve 30. letech minulého století a hliníkového plátu 1 × 2 metry. „V době vzniku díla v roce 1994 jsem se snažil porozumět tomu, kde jsou kořeny toho odpudivého totalitního systému, kterého jsme se tehdy před pár lety zbavili. A 30. léta 20. století, kterými jsem se zaobíral i ve své práci napodobenin chrličů v životní velikosti z manhattanského mrakodrapu Chrysler Building po své první návštěvě USA, mi vyšla jako ta, kdy to všechno začalo, a to po celém světě,“ popisuje umělec motivaci ke zrodu tohoto díla.
Jiří Příhoda: Velká 30. léta
Barbora Klímová: Slavné brněnské vily
Tvorba Barbory Klímové spočívá v konceptuálně laděných intervencích do galerijního či veřejného prostoru, intervencí tvořených fyzickými věcmi, ale i dočasnými performancemi. V roce 2005 získala Vývojový grant Tranzit, o rok později Cenu Jindřicha Chalupeckého. Vystavuje v České republice, ale například i v New Yorku nebo v rámci budapešťského Off Bienale.
Ve vystavených fotografiích navazovala umělkyně na projekt výstavy a publikace Slavné brněnské vily, který mapoval ty nejznámější brněnské architektonické památky včetně vily Tugendhat. Barbora se však ve svém projektu zaměřila na méně známé stavby vznikající za minulého režimu a jejich obyvatele, kteří v nich dodnes bydlí. Zajímalo ji jejich myšlení, vnímání, prožívání, vztah k domu i to, jak se postupně od doby svého vzniku domy pod rukama svých vlastníků proměňovaly.
Barbora Klímová: Slavné brněnské vily
Petr Nikl: Flip
Od dětství byl inspirován výtvarnou tvorbou svojí maminky Libuše Niklové, jejíž jméno je dobře známé díky slavným inovativním návrhům gumových hraček. Právě hra je něco, co dodnes podněcuje Niklovu tvorbu. Kromě maleb tvoří interaktivní projekty pro děti i dospělé, využívá různá média, barvy a prostředky, kterými objevuje svět. Také se věnuje kurátorské činnosti či hudbě a ilustruje knihy.
V roce 1995, kdy Petr Nikl získal Cenu Jindřicha Chalupeckého, byl fascinován postavami v obludáriu, které ve svém díle zvěčnil. Do sbírky Magnus Art tak pronikl trpaslík Flip. „Portrét trpaslíka Flipa jsem spolu s ostatními účastníky obludária ve větším cyklu namaloval v Praze podle fotek z amerického filmu Toda Browninga Freaks z roku 1932. Později jsem na Coney Islandu u New Yorku často pobýval v místech bývalého obludária,“ popisuje.
Petr Nikl: Flip
David Černý: Jesus Christ
Znám je v České republice i v zahraničí jako tvůrce kontroverzních a provokativních plastik, často velkých rozměrů umístěných ve veřejném prostoru. Nebojí se ale ani krátkodobých instalací či performancí. V současnosti často spolupracuje při zapojení uměleckých děl do vzniku nových developerských projektů.
Mezi důležité projekty z 90. let lze zařadit i sérii Kits (Skládačky), která vznikala už v roce 1993, za doby jeho studií na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Jedná se o artefakty připomínající dětské plastikové stavebnice, z jejichž součástí lze po vylámání z obalu složit popsaný objekt na obalu. V téměř životní velikosti by si tak majitelé jednotlivých částí série měli být schopni složit Adama a Evu, rockovou hvězdu, umělce, kurátora nebo Ježíše Krista. Právě poslední zmíněný „kousek“ patří do sbírky Magnus Art.
David Černý: Jesus Christ